Znovu u Spejbla a Hurvínka

Myslím, že Hurvínkové na deskách Supraphonu jsou mnohem lepší a dotaženější, ale i tohle zpracování má svoje kouzlo. Bohužel ty silné Hurvajsovy roky film nezachytil. Léta osmdesátá, kdy se Hurvajs zcela taťuldovi vymkl z rukou a stal se z něj doslova nekontrolovatelný grázl, ty jsou jen na těch gramodeskách. Hurvínek a lupiči, Hurvínkova strašidýlka, Hurvínkovy staré pověsti české atd. to jsou prostě legendy. Ale i tak za seriál 85% (02.02.2015)

Táto Hurvínkovská miniséria je asi najznámejšia aj z našich končín v podobe večerníčka. Vždy ma ako malého tieto rozprávky bavili a dobre sa mi po nich zaspávalo. Trefné hlášky, poučenie pre deti a vtipné konverzácie tomu dali svoj punc. Dnes už to také terno samozrejme nie je, ale z nostalgie musím dať štyri hviezdy. 75 % (25.04.2019)

Hurvajzí pády, eskapády a potulka v kombinaci s blábolivou mluvou jeho afektovaného otce. Miloš Kirschner byl opravdu hurvajzím výtečníkem. Klasická groteskní stylovost, plná fackovacího humoru, se zdá býti vypilována až k zbláznění, Spejbl junior je čirý hrdina BusterKeatonského typu. Plně hodnověrný padač do kýblů s opičími výkaly, jezdič na nosorožci zespodu, sahač na dráty vysokého napětí apod. Těžko mu vytýkat kteroukoliv bláznivou činnost, neboť on takový prostě musí být! My, jeho fandové, bychom asi nepřežili, kdyby se začal chovat suše komisně, kdyby chodil v saku a kravatě, nebo během jeho poledních vycházek na staveništi ani nespadl do míchačky s maltou. Přiznám se, že v jedné epizodě již těch pádů do želatiny a následného omývání se kyselinou mravenčí bylo trochu moc. To jsem si už v duchu říkal, že Miloš příběh poněkud zkomplikoval, ovšem závěr se skelnou vatou v trenýrkách dokonale vyjasnil moji mongoloidní líc. (10.02.2015)

„Čekám, jestli tě napadne, že bys mohl to křovíčko obejít! – „To seš celej ty, kráčet cestou nejmenšího odporu. Samo sebou, že mě může napadnout to obejít, jenže to je vrcholně nesportovní, obcházet překážky, že ano?“ Po letech mě hlavně překvapilo, jaký přesah vyprávění o Spejblovi a Hurvínkovi má, jak vymazlenými dialogy se může chlubit a jak je tohle sympatické a neskutečně svěží povídání platné v kterékoliv době!! (06.12.2011)

Pro mě prakticky nehodnotitelné. Tedy pokud mám být objektivní. Na Hurvínka jsem měl už jako malé dítě alergii a popularitu loutkových filmů Skupova divadla jsem nikdy moc nepobíral. Působilo to na mě užvaněně, uhejkaně, vulgárně a celkově potrouble. Bohužel také nevtipně - vyjma pár replik, ale ty bych na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy se mi moc nelíbili ani loutky. Dabing nelibě zní mým uším dodnes - hlavně dětské hlasy namluvené dospělými - ukňákané Máničky a skřehotajícího Hurvínka. Hurvínka jsem dával pouze v jediné podobě - líbila se mi nahrávka Černá hodinka, což bylo ovšem audio, které vyšlo na gramofonové desce. (29.04.2017)