Amazing Spider-Man

Nemyslím si, že by filmový svět zemřel strašlivou smrtí bez nové verze Spidermana, ale na druhou stranu se mi tenhle týpek líbil o hodně víc, než jeho houpající se předchůdce. Jednak není třídním trotlem příliš dlouho, jednak si své schopnosti celkem zábavně užívá a hlavně kolem něj pořád vzduchem poletuje spousta hlášek z různých úst, což více vyhovuje mému vnímání comicsu. Navíc každého bojovníka za spravedlnost musí uspokojit vědomí, že když zarputilý vystřelovač pavučinek potřebuje zastavit naštvanou ještěrku, tak je mu odborářský svaz jeřábníků plně k dispozici. (19.11.2012)

Přerod teenagera v supermuže a příjemná citlivá romantika by Webbovi i díky mladým talentům před kamerou šly a za mimořádně osvěžující pak považuju, že Parker není hodným obrýleným bambulou, ale normálním až cool klukem, co jezdí na skateboardu. Pár věcí z Raimiho jedničky se decentně přežvýkalo (středoškolská rivalita s Flashem a první láska, smrt strýčka Bena), dobrý tah bylo jít tentokrát po Staceyových i rozvíjet tajemství okolo smrti Peterových rodičů, kterážto linie ale byla trestuhodně odbytá, stejně jako akční scény (kam se sakra podělo těch 230 mega?) a nudný záporák. A klidně se přiznám, že se mi patetická scéna s jeřábníky, kteří zraněnému hrdinovi vytvoří dočasnou speciální vzdušnou cestu městem, líbí. (20.07.2012)

Tentokrát si šplhající hrdina vybral boj, který mohl vyhrát jen těžko. Deset let po obecně oblíbeném filmu, který nám pavouka na velkém platně představil poprvé, je restart tak riskantní krok, že mě jeho více než solidní tržby šokovaly předem. Jenže i přes vlažnější kritické ohlasy je pro mě Amazing Spider-Man komiksovější, hravější a nutno říct, že i o něco lepší než původní Raimiho vize, jakkoli mám rád i tu. Mnozí si sice stěžují na Peterovu/Spideyho klackovitost a na to, že Tobey Maguire byl usměvavý kamarád do nepohody, zatímco Andrew Garfield drze hláškuje a mlátí s ním puberta. Jenže takový zkrátka hlavní hrdina komiksu nebo mého oblíbeného animovaného seriálu být má a takového ho chci vidět. Nahláškovaného a více nespoutaného. Kluka odvedle, kterému občas dělá velký problém být tetě May takovým synovcem, kterého potřebuje. A nutno říct, že Garfield se přesně do takové herecké polohy narodil. O to víc pak zamrzí, že nemůžu to samé napsat o Emmě Stone jako Gwen Stacy. V jejím podání totiž Gwen není Gwen, ale jen Emmina libovolná hláškující role typu Easy A. Chemie hlavní dvojice funguje a to skvěle, ale ona sama mi do tohoto universa nepasuje. I přes jednoho z rutinnějších pavoukových záporáků ale tenhle film z nějakého důvodu mohu vidět kdykoli. Má zkrátka specifickou náladu, které nejde odolat, jakkoli o jeden z nejlepších komiksových pokusů, jak jsem se po druhé projekci domníval, nakonec přeci jen nejde. (29.10.2012)

Ústřední spidermanovské motto „S velkou mocí přichází velká odpovědnost“ bylo roztaženo na celý film. Naplnění této myšlenky přináší hrdinovi i divákovi větší satisfakci než souboje pavouka a ještěrky v ulicích New Yorku. Nový Spider-Man je totiž z větší (a lépe zrežírované) části high school komedií o trablech dospívání, v níž pavoučí kousnutí slouží předně coby akcelerátor hormonálního vývoje. Snaha prolnout školní a superhrdinskou rovinu vychází tak napůl (výborná je například scéna opojení po první domluvené schůzce s Gwen) nikoli vinou věrohodně nesmělého Garfielda, ale samozřejmosti, s jakou ho v nové roli přijmou ostatní postavy, dívka snů i školní šikanátor. Stejně jako jiné komiksové adaptace poslední doby, je i tahle nejzábavnější v momentech, kdy tradiční hrdinský koncept různě zpochybňuje. Zachází přitom ještě dál než ostatní filmy, neboť nerdovský protagonista si s padouchy spíše hraje, než aby je děsil (jako Batman) a až do momentu prozření si hraje čistě pro radost, s podobnou lehkovážností jako kdyby hrál videohru (nejspíš Mirror’s Edge). Až zbytečně natahovaná závěrečná třetina nahrazuje model nezodpovědného floutka mužem, který přebírá zodpovědnost, což překvapivě není zatížené patosem tak, jak by se dalo čekat, jakkoli můžeme přemítat, nakolik seriózně Webb některé scény s podvratným potenciálem zamýšlel (vejce). Díky napojení Petera, hledajícího náhradní otcovskou figuru, na ostatní mužské postavy (strýc, otec Gwen a zprvu i doktor Connors) jde dokonce o proměnu nezkratkovitou a psychologicky srozumitelnou, od které se odvrací až poslední, „sluníčkový“ záběr před titulky, srozumitelný nanejvýš z hlediska komerčního. Amazing Spider-Man je stejně jako jeho protagonista poněkud nedůsledný, trochu komiksová akce, trochu (víc) romantická komedie, ale – stejně jako protagonista – je sympatický tím, že moc nemachruje, má smysl pro humor a nedělá hned epickou tragédii z toho, že se jeden pošahaný vědec rozhodnul trochu upgradovat zaostalé lidstvo. 70% (12.07.2012)

Marc Webb potvrzuje, kde je králem - v oblasti svěžích, jiskřením nabitých romancí. Ale v rámci ucelenosti a smysluplnosti a celkové stavby děje to už pokulhává vydatně. I když se oprostíme od odéru té zbytečnosti originu, stále to nefunguje tak, jak by mělo. I přes větší příklon ke komiksovému Pavoukovi - syntetická vlákna included. A žel, nový padouch je strašně nevýrazný. Na druhou stranu, akce je ucházející, ta školní s nejlepším cameem Stana Leeho dosud přímo parádní, létání stále stejně krásné jako s Tobeym. A Emma Stone je k nakousnutí. Probírat tu, kdo je tedy lepším Peterem ale rozhodně nehodlám, každý měl něco do sebe a Andrew ještě neměl tak úplně dostatek času se prokázat. Zatím ale působí stejně sympaticky, jen více emo. Kdo by se teď chtěl děsit, ne, je to s mírou a tu nesmělost a plachost byla radost sledovat. Jeho herecký projev mám rád už od Social Network, takže budu sledovat dál. Suma sumárum - obstojná komiksovka snažící se podat příběh Petera Parkera temněji a dospěleji, dojíždějící na děj, ale těžící z chemie mezi hlavními hrdiny a Spidey aury. 4 PS: Marc bude režírovat i další část, nu jenom doufejme, že tentokrát už film dotáhne k dokonalosti, stejně jako to udělal Raimi se svou nedostižnou dvojkou. (14.11.2012)