The Bonfire of the Vanities
Ohňostroj márnosti
Režie:
Brian De PalmaScénář:
Michael CristoferKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Dave GrusinHrají:
Tom Hanks, Bruce Willis, Melanie Griffith, Kim Cattrall, Saul Rubinek, Morgan Freeman, John Hancock, Kevin Dunn, Clifton James, Barton Heyman, Donald Moffat (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Spořádaný byznysmen z Wall Street a „vládce všehomíra“ Sherman McCoy (T. Hanks) spolu se svojí milenkou Marií (M. Griffithová) omylem v newyorském Bronxu porazí autem jednoho z dvojice černochů, kteří je chtěli okrást. Sherman s Marií však z místa ujíždí a na policii nic nehlásí. Chlapec se dostává do nemocnice a poté upadá do kómatu. V tu chvíli začíná hledání onoho neznámého bělocha, co mu to způsobil a začíná hysterie. Mnoho lidí se chopí příležitosti a z tohoto „honu na lišku“ se snaží získat maximum – novináři mají senzaci, černošský reverend burcuje davy a vyvolává protesty, židovský starosta se kvůli blížícím se volbám musí zavděčit černošským voličům a neúspěšný a na alkoholu závislý novinář Peter Fallow (B. Willis) má snad poslední šanci, jak najít ztracenou novinářskou čest. Mezitím se však Shermanovi začíná zcela hroutit jeho svět… Podle stejnojmenného románu Toma Wolfea natočil v roce 1990 americký režisér Brian De Palma film Ohňostroj marnosti, v němž až parodicky vykresluje Ameriku velkých úspěchů, za které leckdo zaprodá duši. Ukazuje odvrácenou stranu slávy, bohatství a moci „těch nahoře“. Řemeslné mistrovství režiséra De Palmy a kameramana Vilmose Zsigmonda doplňuje hvězdné herecké obsazení. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (98)
Už námet filmu je taký všelijaký, ale povedzme, že v zásade je to domino efekt s odhaľovaním mileneckej aféry navonok bezchybného zazobaného muža. Avšak prevedenie je otrasné, roztekané a je to velikánska nuda, ktorú nevedia zachrániť ani veľké hollywoodské mená. Problém je, že sa príšerne prehráva (Griffith ťažko vládne), snímke chýba nápad, mnohokrát sa prešľapuje na mieste a korunu tomu dáva priblblý záver s výstupom sudcu, ktorý dáva vlastne najavo, že každého zúčastneného pozná a morálne poučí všetkých o dôstojnosti, ktorú nám vštepovali už naše babičky. Úbohé a úmorné! ()
Scénář: Michael Cristofer .. Nečekejte, že se u filmu budete smát až za břicho popadat. Je v tom mnohem víc a k smíchu to zrovna není. De Palma také nepředvádí nic extra a netahá z rukávu nějaké ty kamerové hrátky apod. a tak jsem chvílemi sice skřípal zuby i já, ale vydržel jsem do konce a něco jsem dostal. To něco je zajímavý pohled na "skoro hrdiny" naší doby, na moc politiky, medii a podobných tlaků, které tahají za nitky na jejichž koncích se pohupujeme my, obyčejní lidé. Buďte mravní! ()
Tento film byl nominován na Razzie Award hned v pěti kategoriích, a zdá se, že navzdory hvězdnému obsazení byl, je a zůstane propadákem. --- Jedná se o satirickou komedii (podle románu Toma Wolfea), která vyzývá na souboj všechny populární trendy označované jako „politická korektnost“. A tak vidíme ženy, které své partnery programově vydírají a ponižují. Barevné, kteří jsou tím ničemnější, čím víc jim afirmativní společnost nahrává. Hyenistická média. Duchovní, kteří mají z podněcování rasových problémů byznys. Židovského státního zástupce, který bude kýmkoli, jen aby vyhrál ve volbách, ve skutečnosti však systém prostě nenávidí. Bílou smetánku, zbabělou, pokryteckou a rasistickou. A tohle všechno, díky jedné nešťastné epizodě, se rozhodlo schroustnout a vyplivnout jistého Shermana McCoye z Manhattanu. --- Je to komedie, ale podezřívám autory, že to jako legraci zdaleka nemysleli. Že tvrdí docela vážně, že americká demokracie je zvrhlá, že politická korektnost podporuje násilí proti slušnosti, že muži se stávají rukojmími žen, bílí rukojmími barevných, slušní rukojmími darebáků. Soudím tak ze dvou momentů filmu. Je to jednak McCoy starší, představující zcela vážně, pozitivně a bez ironie „starou“ Ameriku - bílou, zbožnou, poctivou a pracovitou. Druhou takovou postavou je soudce White (zahraný černým Morganem Freemanem), kterému film v závěru vkládá do úst happy-endovou naučnou přednášku, těžko snesitelnou, přestože samotný obsah jeho řeči je cenný. --- Ve volbách v Americe vyhrávají střídavě demokraté a republikáni, ale média (včetně Hollywoodu) jsou od šedesátých let výrazně pro-demokratická. Takový film musela vnímat jako kopnutí do rozkroku, a podle toho s ním zametla. --- Scénář je brilantní, nadsázka právě tak akorát, aby byla inteligentně vtipná, příběh v žádném okamžiku nenudí, a herci (Bruce Willis, Tom Hanks, Melanie Griffith, a další) zvládají své náročné role překrásně. --- Bravo! ()
film obsahuje snad všechny stylistické fetiše DePalmovy režije, několikaminutová nepřerušená úvodní scéna, rozdělený obraz, otáčení kamery kolem své osy při setkání dvou postav, používání transflokátorů apod. To vše je ale netradičně ve službách politické satiry, která pusobí vůči těmto prvkům naprosto antistaticky, takže ruší jejich výsledný efekt a film nenapravidelně tříští na formální a obsahovou rovinu, je to jak když sledujeme dva filmy za sebou a ne v jednom, a tím pádem se nám subjektivně zdá dvakrát tak delší, než ve skutečnosti je... ()
Galerie (46)
Zajímavosti (24)
- Rolu Shermana McCoya odmietol Jon Voight, Kevin Costner, Tom Cruise a Christopher Reeve. (MikaelSVK)
- Brian de Palma se snažil o co nejoriginálnější pojetí v každé scéně a nechtěl nechat scénu přistávajícího letadla ve filmu, protože se jedná o klasické klišé. Režisér druhého štábu Eric Schwab se s ním vsadil, že scénu příletu Marie (Melanie Griffith) natočí takovým způsobem, aby ji nebylo možné z filmu vyškrtnout. Zjistili si proto, kdy je na letišti při zapadajícím slunci vidět v pozadí silueta Empire State Building vzdálená 20 km. Je to sotva půl minuty za rok. Následně najali letadlo Concorde a jeho posádku z Air France a za pomoci 5 speciálních videokamer a mnoha dalších lidí tuto scénu natočili. Ve finále 10vteřinová scéna stála přes 80 tisíc amerických dolarů a de Palma ji ve svém filmu skutečně použil. (monolog)
- Obálka knihy Petra Fallowa (Bruce Willis) na konci je založená na originálnom dizajne pevnej väzby románu Toma Wolfa "Ohňostroj márnosti". (m.a.t.o.)
Zde je třeba si uvědomit několik věcí: Za prvé, do vězení se může dostat kdokoliv za skoro cokoliv. Prostě špatná shoda okolností a ani se nenadějete. Někdy je opravdu nadlidský výkon v té změti paragrafů dokázat svou nevinu. Za druhé, a co je horší, že se do vězení můžete dostat ne jen hloupou shodou okolností. Dostanete se tam proto, že si to tak někdo prostě naplánoval. Jako v tomto filmu. Ono je pak hodně těžké z dobře promyšlené akce proti vaší osobě vybruslit. To potom člověk musí opravdu čekat na zázrak. V tomto filmu ano, ve skutečnosti se ten zázrak ale stát nemusí. Další věc, která stojí za uvážení - především v dnešní době, kdy se tu a tam dějí určité rasové nepokoje. Podle zástupců minoritních rasových či etnických skupin je to takhle - přesně nalajnované: Když něco udělá černoch, zavřete ho, když to samé udělá běloch, nějak se to vysvětlí. No, je zde i druhý výklad a to z druhé strany (nyní budu vycházet ze zkušeností v našich, českých podmínkách): Když něco udělá bílý cikánovi, je to rasismus, když to samé udělá cikán bílému, nějak se to vysvětlí, přinejhorším je to výtržnictví, kde ale musíme důkladně prozkoumat, zda bílý člověk cikána do tohoto trestného činu náhodou neuvrtal sám svým provokativním chováním. Mluvím zde o trestním právu, mohl bych mluvit o sociálních dávkách a dalších věcech, kde český rasismus funguje opravdu skvěle. Nechci podněcovat zlobu či nenávist. To v žádném případě. A jak vždy říkám - není na vině ani jedno etnikum, ani jedna kultura. Na vině je legislativa té či oné země, na vině je malá vymahatelnost práva (především naší země), a v neposlední řadě je na vině chuť a síla co se týče uplatňování spravedlnosti. Tedy příklad: pokud je legislativa taková, že mám deset dětí a mám nárok na výživné (střelím) 30 000 Kč, tak ať to dostane černý, stejně tak i bílý. Pokud chci nějaké dávky od státu, musí mé děti chodit poctivě do školy - černé i bílé. K této sociální otázce a dá se říct právně-sociálnímu fenoménu by se dalo napsat a říct dost. Mně se jednalo (v návaznosti na daný film) především o spravedlnost před soudem - tedy samozřejmě pro všechny stejnou. A toto vše krásně na konci shrnul černý soudce (prostě musel být černý), když řekl, že se jedná především o mravnost - a to je ta, kterou nás učila naše babička. Myslím si, že soudce byl černý proto, aby si lidé uvědomili, že v každé rase najdeme dobré a zlé lidi. Svým obrovským charismatem Morgan Freeman dokáže přesvědčit všechny. A jak říkal: devadesát procent z těch, co jsou obžalovaní před soudem, jsou černoši, portorikánci nebo mexikáni. A podle mého názoru to není proto, že by je společnost primárně chtěla vidět za katrem. Dle mého názoru to tak v jejich etnikách prostě je. Samozřejmě to vše souvisí s politikou té které země, jak již jsem uvedl výše. Film nám dále dává otázku, zda je dobré ztratit svou duši za světské výdobytky. Já osobně si myslím, že daleko je důležitější obyčejné lidské štěstí. Ale jak na konci praví Bruce Willis: já mám vše, ale ztratil jsem svou duši. Podívá se na všechny ty lidi, co mu takřka klečí u nohou a říká: ale to taky není špatné. K hereckým výkonům mohu uvést pouze tolik, že byly sympatické. Především Bruce Willis se mi jako výpitek velice líbil. Naivního milionáře dobře zahrál Tom Hanks. A i další jim zdatně sekundovali. Celé to je v jakémsi hávu devadesátých let, což mne nikdy nepřestane přitahovat, neboť tato doba je dobou mého sladkého mládí. () (méně) (více)