Reklama

Reklama

Cesta za svatým Diegem

(festivalový název)
  • Argentina El camino de San Diego (více)

Obsahy(1)

Když v zimě roku 1952 Eva Perónová zápasila v Buenos Aires se smrtí, rozpoutala se vlna nesčetných demonstrací. Davy obyčejných Argentinců se snažily přispět k její záchraně a dostat se do její blízkosti. Stala se pro ně právě takovým nedosažitelným symbolem jako o půl století později legendární fotbalista Diego Armando Maradona. Poté, co byl 17. dubna 2004 hospitalizován v Buenos Aires kvůli srdeční příhodě, zopakoval se stejný fenomén až nábožné adorace. Protagonista Sorinova příběhu, mladý lesní dělník „Tati“ Benítez, věří, že když se mu podaří dostat do blízkosti Maradony a poznat modlu osobně, i jeho život se změní k lepšímu. A tak naivní poutník podniká cestu ze zapadlého městečka na severu Argentiny napříč pampou, aby svému idolu osobně předal kuriózní dar... (MFF Karlovy Vary 2007) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (15)

wata 

všechny recenze uživatele

El camino de San Diego je v kontexte dvoch predchádzajúcich celovečerných filmov Carlosa Sorina očakávateľný film. Stále ten istý kúzelný súzvuk kamery a hudobnej zložky ako v Histirias minimas či v El perro. Jeho postavy sú ako vždy magicky naivné, čo v prípade Sorina, na rozdiel od filmov iných režisérov (Mungiu, Dardenovci), vôbec neprekáža. Ba práve naopak. Nejaká zvláštna nevysvetliteľná sila ma pripúta k obrazovke. Možno to znie ako klišé, ale Sorin naozaj vie, že v jednoduchosti je krása, a preto ňou svoje filmy naplní až po okraj. Na druhej strane treba poznamenať, že u málokoho vidieť jednoduchosť tak prepracovanú. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jako Road Movie to bylo dost slabé. Ale na druhou stranu film trochu ukázal mentalitu prostých vesnických Argentinců, kteří nemají pro svoji chudobu velké možnosti pro naplnění svých životů, který jim plyne všedním způsobem, až odplyne... Ale zato všichni jsou zblázněni do fotbalu a Diego Maradona je pro ně pánbůh. Něco jako dneska pro nás Jágr... Prostý mladý muž, otec tří dětí, ale duchem stále malý chlapec jako ten nejposlednější stařík z vesnice. Je v myšlenkách stále u argentinského idolu, zná všechny jeho sportovní úspěchy i životní prohry. Když pak je Maradona stižen mrtvicí, vydá se jej hledat s kořenem stromu z pralesa, v němž vidí Maradonovu tvář, trochu ji upravil a vydá se na cestu za ním.Tak touží ho spatřit osobně, ale nakonec se ukáže, že tihle polobozi žijí v úplně jiném světě, který je normálním smrtelníikům nepřístupný. Tak to vždycky bylo, jest a bude... A ten samorost? Asi skončil někde pořezán a rozštípán, důležité však je, že Benítez věří, že zdobí Maradonovu domácnost... A to ho asi nadosmrti udělalo v jeho prostotě šťastným... ()

Reklama

pierre9 

všechny recenze uživatele

Keby bol tento film aspoň z polovice taký božský ako Diego, bolo by všetko v poriadku. Je to však len akýsi nepodarený pokus o road movie točiaci sa podľa schémy: cestujem do Bueons Aires, vezmete ma? - co tam ideš? - za Maradonom - a čo to tam máš? - jeho sochu - ukážeš? - jasné - wow! Tých ani nie 100 min. mi prišlo najmenej ako dve a pol hodiny, navyše bez nápadu. (Artfilm Fest 2010) ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

V Európe síce vieme, čo znamená Maradona v Argentíne, ale skutočne to chápať asi nebudeme nikdy. Priblížiť nám tento pocit však môžu filmy typu Cesta za svätým Diegom. A to aj napriek amatérskym hereckým výkonom, inscenačnosti masových scén a zrejme bojovým podmienkam na pľaci. Ono to bude zrejme najmä o tom, že ak v živote toho materiálneho veľa nemáte, tak sa ľahšie upnete na niečo, no, povedzme že božské...hovoríme predsa len o Diegovi :). Ale to šťastie z obyčajného života v očiach chudobných ľudí a úprimný psí pohľad hlavného hrdinu, to na uliciach v BA veru nevidím nikdy. Slávna desiatka môže byť hospitalizovaná aj stokrát a na pokraji smrti, ale veď videli sme Armanda v júni v Rusku a blbnúť bude určiťe aj o štyri aj osem rokov na iných štadiónoch MS. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Kdo se dívá pozorně, zaregistruje, že ačkoliv se v této road movie pořád mluví o Maradonovi, divák si neodnáší z filmu obraz Maradony, ale obraz Argentiny. Zajímavé a příjemné, jak nenápadně do člověka leze. Ovšem ta častá vlastnost roadmovies - útržkovitost, již jednotí pouze téma - nemám ji rád, když příliš zřetelně vykukuje. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (1)

  • Ceny: MFF San Sebastián 2006: Zvláštní cena poroty; MFF Havana 2006: Druhá cena - Grand Coral. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Reklama

Reklama