Peklo s princeznou

Čím to, že za poslední roky nevznikla žádná pohádka, která by natáhla rok co rok diváky před televizi a získala si stejnou oblibu jako pohádky z 50. až 80. let minulého století? Že by se to mohlo změnit? Peklo s princeznou se třeba dílům par excellence S čerty nejsou žerty nebo Tři oříšky pro Popelku nemůže ani zdaleka přiblížit, i když s ohledem na aktuální stav pojmu „česká pohádka“ je to takové malé vítězství. Tvůrci se nebojí experimentovat, daří se jim to tak z půlky. Nepůjdu do detailů, nicméně ocením casting. Vedle osvědčených charakterů (Nárožný, Postránecký, Vydra, Táborský) je největší prostor věnovaný dvojici Mádl-Voříšková, kteří jsou momentálně v kurzu a nutno podotknout zaslouženě. Co se děje týče, občas je to mazec. Tvůrci jakoby netušili, zda ta či ona scéna má vyznít dramaticky nebo vtipně! Snaha přiblížit se publiku vícero generací je fajn, ale třeba kozy Terezy Voříškové mi už přišly navíc. Prostě, leccos funguje, ale leccos jen tak na půl plynu. Stejné resumé tak ode mě může očekávat i tým kolem zejména divadelníka a dokumentaristy Miloslava Šmídmajera, snaha zmodernizovat jeden skomírající žánr se ale cenní. (02.01.2011)

Koukám, že je tady nějak přeVoříškováno. Já měl vždycky radši vanilkovou a hlavně, mě nikdy holky, co měly hlas jak vyřvanej frajer po nonstop večírku, co vyhulil krabku cigaret a pokořil kartón lahváčů, dvakrát nebraly. To rohatá čertice Alžběta Stanková, je jiné kafe. Od ní bych si rozsvítit resp. doruda rozpálit vocas, narozdíl od samotného Lucifera, klidně nechal.... _ Pryč jsou doby, kdy pohádka musela mít v prvé řadě příběh? Pryč jsou doby, kdy pohádka obsahovala lehkost, nenucenost, humor? Pryč jsou doby, kdy byl Petr Nárožný rebel! Pryč jsou doby, kdy pohádku sledovala celá rodina a nebylo jim (za tvůrce) trapně? _Prvních pětačtyřicet minut naprosto unylých, zbytečně natahovaných (čert ví, co mě přimělo nepřepnout) a nutno podotknout, až na pár světlých záblesků v podobě všech výstupů již zmiňované Alžběty Stankové, která si mimochodem krade pohádku pro sebe, to ve zbylé části nebylo lepší...Vojtek působí jako špatnej vtip, Vydra to je nechtěná parodie (těžko říct na co), Pecha vypadá, že vysadil prášky resp. si odskočil z jiné pohádky a byť Martin Stránský má určité charisma, Karel Heřmánek to bylo jiné kafe resp. čaj! Zbytek (včetně Postráneckého, Táborského a spol.) tuctový, nevýrazný a nudný jako pohádka sama. Nutno podotknout, že na vině je spíše scénář, než herci samotní. Nechci samoúčelně kopat kolem sebe a plivat na tvůrce a rozhodně si nemyslím, že mám přehnané nároky, ale (rodinnou) pohádku si já představuju rozhodně jinak. Ke cti tvůrcům nutno dodat....alespoň samotný název nelhal. 35% (27.12.2014)

Druhá z naprůměrných pohádek posledního desetiletí. Má nečekaně chytrý scénář, matadory české pohádky Nárožného a Postráneckého, sympatickou hlavní dvojici, která se sice do pohádkových rolí nevžila, ale sedí si a jiskří to mezi nimi. Sice je mi neskutečnou záhadou, jakou funkci tam plnila postava vodníka a proč je finálová bitka ve mlýně tak nechutně infantilní, ale bavila jsem se. (15.09.2009)

Spolu s Andělem páně jde o nejkvalitnější českou filmovou pohádku posledního desetiletí. Což vzhledem k mizerné pohádkové produkci naší filmové tvorby není zas až taková výhra. Anděl páně má poněkud lepší dialogy, ale Peklo s princeznou vypadá filmověji než jeho konkurent, který se hodí spíš na televizní obrazovky. Chybí sice ten trapně uslintaný a užvatlaný rozměr Troškových filmů, ale Šmídmajerův snímek trpí celkovou nedotažností. Chtělo to víc zapracovat na dialozích i na scénáři, chtělo to o pár milionů vyšší rozpočet, který by umožnil obsadit kvalitní herce i do štěků, zlepšil výpravu a nabídl divákovi pár kvalitních triků. Osobně jsem měl problém i s Jirkou Mádlem. Uznávám, že má nesporné přednosti pro určitou věkovou skupinu a jisté pohlaví, ale v roli prince mi neseděl. Honzu Skopečka a Petra Nárožného uznávám jako vynikající herce, ale oba jsou bohužel už za zenitem a pokud např. Nárožný před dvaceti lety pohádku táhl, dnes se spíše veze. Celkový dojem: 60 %. Na Pekle s princeznou se projevuje i tradiční neduh českých pohádek, tzn. absence skutečného zla, což oslabuje dramatický náboj. (29.12.2009)

"Princi, najdi správný pytel s princeznou. Poznáš ho tak, že smrdí po rybách." Peklo s českou pohádkou. Už dlouho mi připadá, že jejich úroveň klesá někam k uchichaným a achichaným teletubbies, což se mi nedávno částečně potvrdilo v novinovém článku o princeznách, kde kterýsi režisér vysvětloval, proč se hledají stále mladší princezny. Je to prý proto, že jim píšou stále mladší děti, dokonce osmileté. Mno, na takové s Čerty nejsou žerty se taky mohou koukat osmileté děti, přesto u nich dospělý nemusí odpojit většinu mozkové kapacity. Slovy Varla Frištejnského, byly tam inteligentní dialogy, vtipný narážky, rozpoznávání dobra a zla. Co bylo tady? Prd. To co se zde odehrává, to není děj ve smyslu vývoje situace, lidských charakterů, rozplétání událostí. Jenom sled scén, jejichž autorovi někdo řekl "hele, na začátku se nechtěj vidět a pak se vemou, musí tam bejt vtipný žvatlání a padání, Voříšková tam bude hladit ocasy a musí to trvat 90 minut." Žádný vývoj, již tradiční absence morálního ponaučení. Co se týče hereckého nasazení, Nárožný už má zenit za sebou, nicméně se slušným scénářem by ještě něco odehrál, Postránecký je na tom o něco lépe, ale zoufale nemá co hrát. A ústřední pár? Princezna mluví hlubším hlasem než princ a její hlavní kvalifikací na roli jsou nohy a Mádl jen vrhá kolem sebe pubertální ksichty a kastrátským hlasem se špatnou artikulací pronáší špatně napsané repliky. Absolutně nepohádkové. Jo, málem bych zapomněl na čertovskou učitelku, která měla své kouzlo, ale je na pohádku až moc stylizovaná do Heleny Bonham Carter z jejích novějších filmů. Eto vsjo. (24.12.2010)