2012

Zábavný potenciál zúžitkovaný na plné obrátky. Jednotlivé scény síce sú klišé, ale ako celok vedú nie celkom predvídateľnými cestičkami a prinášajú toho viacej než trailery. Ani chvíľu som nemal pocit, že sa snímka tvári vážnejšie než by jej svedčalo - Roland Emmerich tentoraz prekvapivo umne vykompenzováva mieru každej absurdity adekvátnou dávkou humoru (jazda po L.A. limuzínou, ktorá okrem iného chytí sprchu z fekál-cisterny, je čistým komediálnym úletom a s katastrofickým thrillerom nemá nič spoločné), pričom ale vzápätí dokáže i ohúriť (úžasné prílivové vlny). Ale čím ma 2012 prekvapil najviac a prečo mu dávam 4* (nie, neboli to ani miestami priemerné efekty, a už vôbec nie lacný look digitálnej kamery, na ktorý si evidentne budeme musieť zvyknúť aj pri eye-candy big-budgetoch) je politický prístup. Najmenej etickou postavou celého filmu je hlavoun z americkej vlády, pracháči sú kritizovaní za to že sa zachraňujú na úkor robotníkov a spásou sveta tu tentoraz nie je americká vlajka, ale na celé kinoplátno roztvorená mapa s nápisom “CHINA”. Americká vlajka je tu v spoitosti s komickou postavou Woodyho Harrelsona skôr zosmiešnená (mimochodom skvelá scéna na kopčeku s výhľadom do údolia). A každý väčší národ / svetadiel je tu zastúpený buď veľmi trefne napísanou a obsadenou figúrkou (vedie ruská trojka + ich hafan), alebo sa naň nezabudne aspoň symbolickým významom (Afrika...). 2012 je natoľko ľudový katastrofický veľkofilm, že si ruku v ruke s vysokým levelom zábavnosti získal všetky moje sympatie. A že v ňom Mona Lisa hľadí z Louvru cez okno na Eiffelovku mi je šumák. ___ 2. zhliadnutie: Keby bol Emmerich vo svetovej politike, nebolo by vojen a všetci by sme sa priateľsky držali za ruky (a chodili do kina). Z tohto jeho filmu je zatiaľ najviac cítiť, ako veľmi miluje starý dobrý katastroficko-dobrodružný Hollywood. Ultimate guilty pleasure. (05.11.2009)

V rámci Emmerichova katastrofického rybníčku obstojný počin, který nestihne po celých 150 minut nudit. Děj neustále někam zuřivě uhání (a oproti obdobně stavěným druhým Transformers je k tomu zde pádný důvod), akční pasáže jsou monstrózní, nápadité a za účelem wow efektu vkusně nepravděpodobné a co je nejdůležitější, Emmerich prostoduchost nezakrývá, ba naopak je mu zde pilířem vzniknuvšího universa, jehož hlavními zákonitostmi jest porušování zákonů fyzikálních a naprostá odevzdanost diváka při sledování úkazů typu „přední hlavy světa mají neustále o všem přehled“ atd. Chyba však nastává v naplnění druhé poloviny archetypu emmerichovsky teatrálního blockbusteru, kdy jednotlivé linky z různých koutů světa, průběžně se slévající v jednu hlavní, nemají žádnou užší spojitost (čímž film pozbývá výraznějšího účelu a nabývá na roztříštěnosti) a shází opravdu sympatičtí, rázní či komičtí hrdinové, tudíž i patřičné žánrové zastoupení (Cusack je v roli tahouna pouze fajn, více než potrhlé komické figurky pobaví dialogový eufemismus o partnerské krizi v praxi). 2012 nechybí nadhled, průhlednější napětí, empaticky podaný patos ani další typicky emmerichovské atributy v čele s hromádkou bortících se pixelů, bohužel zdaleka nedosahují úrovně, nápaditosti ani vzájemné konzistence ID4 (v podstatě v žádném ohledu neplatí pověstné dotažení pantů) a oproti Dnu poté se snad ještě více prohloubilo dějové i formální pusto, jakož i Emmerichova náhlá nejistota v archetypu, který spoluvytvořil. (06.12.2009)

Je to sice na hraně 3 a 4 hvězd, ale přikláním se nahoru za ty fantasticky udělané triky. Dějově je to ale dost prostinké, vlastně to (zjednodušeně řečeno) kopíruje scénář asi tak 80% katastrofických filmů, natočených před tímto blockbusterem. Z herců bych zmínil sympatickou Amandu Peet (mám pro ni trochu slabost od Můj soused zabiják), roztomilý part si osobitě sehrál Woody Harrelson, zbytek herců jen nerušeně plynul na povrchu scénáře... Film jsem viděl dabovaný a musím říci, že jinak relativně poslouchatelný dabing pro mě osobně degradoval jediný hlas, a to dabing postavy Jurije Karpova. Abych to zkrátil - už mě se*ou všichni ti filmoví Rusové, co mluví cizí řečí s absolutně příšerným a bohužel stále stejným přízvukem... :-( (16.10.2010)

Roland toci tak priehladne a tak hlupe filmy, ze mu to snad nikto ani nemoze mat za zle, pretoze nikto so zdravym rozumom nemoze brat takuto popcornovu jednohubku vazne. Pokial ste si aspon 4-krat za film poklepali po hlave, ze jezismariajozefe, to je blbost a trikrat zhikli jeeeeej, to je super, wow, parada, tak misia pana Emmericha je splnena a vy ste totalne zmateni, ale zaroven nadseni. Plus to zarobili kolko malo a este aj viac, takze ja nemam vyhrady, skvelo som sa bavila... A Amanda Peet je bozska. (20.11.2009)

Nejhorší Emmerichův film. Čekal jsem nějakou vyjebávku, ale s až tak velkou katastrofou (myslím režisérsky) jsem nepočítal. Normálně se mi z těch megasračkovejch dialogů udělal nádor na vnitřním uchu. To snad nemohli tvůrci myslet ani z legrace. Začnu tím nejlepším, triky v Emmerichově podání jsou pompézní, ohromující (zvláště první polovina filmu), hroutí se vozovky, dálnice, budovy, tektonické desky, vlastně úplně všechno a skrze to kličkuje dvanáctimetrové auto, takovou destrukci jsem vážně ještě neviděl (při podjíždění padající dálnice jsem tu káru tlačil dopředu snad vším). No a pak se také přiženou více než kilometrové vlny tsunami, aby trochu umyly Himaláje, jenomže to už jsem byl tak unavenej od všech těch keců, hrdinských činů a zase keců, že jsem na to koukal se stejným zaujetím, jako na poslední filmy Stevena Seagala. Nejvíc mě iritovaly ty časové prodlevy našich hrdinů, kteří si musejí dát ještě jednu pusu a druhou, pak se rozloučí, no a dobře, ještě třetí pusu a mezitím zařvou stovky lidí. Film odsýpá jako přesýpací hodiny se štěrkem místo písku, či-li né moc rychle... no skoro vůbec. Na hodinky jsem se podíval nejmíň sedmkrát (ale jenom za první hodinu). Když to porovnám s Dnem nezávislosti, který má jenom o 15 minut méně, tak tohle bych podruhé nedal, ani kdybych si do každého oka vykapal celou lahvičku Visine. Na DN se můžu dívat každej druhej den a pořád se bavím, protože je to zábava se skvělými efekty a výbornými hláškami. 2012 je .. (píp) .. s nejmonstróznějšími efekty, s žádnými hláškami, za to se spoustou hodně blbých scén a dialogů. Závěr je skutečně nechutně zkriplený. Velké zklamání. 200 miliónů dolarů(rozpočet)/715 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/157,5 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (18.11.2009)