Gran Torino

No, vlastně jsem do toho šel s tím, že mi film nespíš nesedne úplně ve všem, ale je fakt, že kromě konce, který bych zkrátil (pohled na Waltovu hvězdu a konec), filmu nemám téměř co vytknout. Osobně jsem měl trochu strach z amerického patriotismu, který nesnáším, ale tenhle film mi ho vyjevil v přijatelné a vlastně docela pochopitelné (nechci psát přímo oprávněné) formě. Snímek nasadil obrovsky rychlé tempo (Waltovy ironické a jízlivé poznámky jsem fakt žral :-)), které sice postupně zpomalovalo, ale vlastně to bylo dáno tím, že film začal hrát na vážnější notu. Clintův herecký koncert, to každopádně, ale rozhodně nesmím opomenout jeho režii; naprosto jasně jsem pocítil, co chtěl tímto filmem říci a ať už to mi to je, nebo není zcela po chuti, udělal to dost zajímavou a neotřelou formou. Dávám silné 4* a určitě doporučuju. (11.04.2009)

Oldschool ako samotny Clint. Zeby mi to vadilo? Ani v najmensom. Linearnejsie to snad ani nemohlo byt, ale z kazdeho zaberu na mna salal feeling, ze to nakrutil clovek, ktory vie o com toci (i ked nie vsetko musel nutne aj sam si "prezit"). Miesanie viacerych tem je plynule, niektore obrazove metafory az mrazivo presne a zaverecny song melancholicko krasny. Sledovanie posobilo na mna ako popijanie kvalitneho vina, ktoreho chut som vedel vemi dobre odhadnut uz pred prvym duskom, ale prave mozno o to viac som sa na neho tesil. (14.12.2008)

Už podruhé za poměrně krátkou dobu jsem zklamaný z nového filmu. V prvním případě to bylo u Temného rytíře, jehož hodnocení vysoko přesahovalo jeho kvality. Podruhé se mi to stalo u Gran Torina. Do kina jsem šel s vnitřím napětím a očekáváním něčeho, co mě svým způsobem očaruje, protože to očekávám u opěvovaných filmů. K mému velkému zklamání mě zde však nic emocionálně neosovilo tak, abych si řekl - To je bomba! Celý film měl poměrně jasně odhadnutelnou linii, až tedy na konec, který jsem sice nečekal, ale nepřišel mně ani nijak šokující. Možná, kdybych Gran Torino viděl, aniž bych věděl, jak moc by měl být dobrý, upravilo by to můj náhled na něj. V tomto případě tak 50%. (19.04.2009)

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy. (27.03.2009)

Clint Eastwood. Šklebí se, fluše kolem, je nasranej, nerudnej, sem tam vytáhne bouchačku, nadává do ťamanů a negrů přímo jim do ksichtu, leští si svůj Ford Gran Torino ročník '72, vůbec se s tím nesere. Prostě si to dává a tenhle film je vážně sympatický, milý a zábavný. Před takovým výkonem, navíc když je vám pomalu osmdesát, vážně klobouk dolů. K pětce mi moc nechybělo, dojem trochu zkazila jen ta závěrečná část. (21.01.2009)