Daleko od hlučícího davu

So Schlesingerovou adaptáciou v čerstvej pamäti nie je možné sa vyhnúť porovnaniu. No a prekvapivo ako muž hodnotím predovšetkým predstaviteľky Bathsheby. Julie Christie je síce ako po láske túžiaca a zároveň silná, sebavedomá žena presvedčivá, lenže stále mám dojem, že je aj slušná sekera a doma by som bol pod papučou. Carey naopak pôsobí paradoxne aj práve vďaka silnej osobnosti ako nežná žena, o ktorú by ste sa chceli celý život starať. So Schoenaertsom, ktorý zase dokazuje, že so svojim grázlovským ksichtom dokáže presvedčivo zahrať aj citlivého chlapa, sa k sebe výborne hodia. Film je síce o hodinku kratší ako spomínaná verzia, ale jeho skratkovistosť neprekáža, ak príbeh poznáte buď z filmu alebo predlohy, pretože poznáte súvislosti. Obávam sa, že ak by som neporovnával a Schlesingera nevidel, hodnotil by som nižšie. Lenže ak sa niekedy k látke vo filmovej podobe vrátim, tak určite dám prednosť tejto hutnejšej verzii. Osobne mi sedí aj fakt, že nie sme oboznamovaní s dĺžkou časových úsekov medzi udalosťami, akoby to scenár nechával schválne na divákovej predstavivosti. 70% (25.08.2018)

Vesměs souhlasím s úvodem Mattyho komentáře: ten film je zároveň feminní i feministický, a v obou případech zhruba stejně nedostačuje. Nevím, jestli jsem během pokrývání fotbalového mistrovství světa žen chytil až moc hutnou feministickou slinu, každopádně moje skromně emancipované já tu prostě zůstalo neukojeno. Bathsheba jako postava nezávislá? Dejme tomu. Ale k tomu i silná osobnost? Ani omylem. Snad veškeré silné ženské repliky zněly, jako by se psaly a nahrávaly čistě pro potřeby traileru (hlavně teda ta jedna, všichni víme...), a prvotní scéna s vyhazovem nakonec bohužel vůbec nebyla slibným warm-upem, za jaký jsem ji naivně pokládal, nýbrž obyčejným vrcholem hrdinčiny zarputilosti. Zbytek byl v jejím podání hlavně o nerozhodnosti, nevděčnosti a rezignovanosti na cokoliv víc než platonické něco. Takhle jsem to teda aspoň vnímal já osobně, ale budiž, beru (resp. hádám), že Bathsheba diváctvo rozdělovat měla, a v tomhle zase na druhou stranu Carey odvedla obrovský kus práce, když se její nesmělé úsměvy na všechny strany opětovně rovnaly univerzálně odzbrojujícím argumentům. --- S kým mám ještě větší problém než s hlavní postavou, to je pan režisér. Ten zaprvé vůbec neukormidloval proces sesekávání materiálu, ale opravdu vůbec. Zadruhé jeho vrchní záporák znovu působil hystericky, až nepříjemnym způsobem absurdně a zatraceně neuvěřitelně (stejně jako ta babka ze školky v Jagten). A konečně s předešlým bodem související zatřetí: připomeňte mi prosím ještě jednou, kde že se vzala ta Vinterbergova stěží opodstatněná aura "režiséra pravdy"...? --- PS. Armstrongova hudba je tady fakt *překrásná* a už teď mám dojem, že si v klidu rezervovala místo v top3 za letošní rok. --- PPS. Hodnocení dodatečně zvyšuju potom, co jsem se zamiloval do Let No Man Steal Your Thyme. Prostě Carey >>>>> (07.07.2015)

Hrdá trubka, která zprasila život minimálně dvěma chlapům, dalo by se napsat. A pro mě navrch celkově film bez hlubší citové investice. Nedokážu pochopit, že si chlapík, který natočil několik výborných syrových dramat (Hon, Submarino, Rodinná oslava), vybral tak prošlapanou látku. Thomas Vinterberg představil umělou romantiku, kterak si jedna husa vykládá nezávislost tak, že když jí někdo řekne pravdu do očí, urazí se a vyhodí ho z hospodářství. Sic se vzpírá konvenčnímu způsobu života dané doby, což je chvályhodné, ale dělá to stylem, který může vadit, stejně jako její zvláštní citové pohnutky. Čekal jsem mnohem víc. Emoce mě poctivě obešly, herci dvakrát nezaujali, žánrové šablony otrávily, režie zklamala. Jen to audiovizuální balení potěší. (13.08.2015)

Bohužel i vytříbená audiovizuální stránka nedokáže pozvednout možná až příliš klasické kostýmní drama. Thomas Vinterberg to má v ruce, herečtí představitelé jsou parádní a hudební doprovod Craiga Armstronga je více než podmanivý. Ovšem na ploše dvou hodin probíhá téměř rutinní příběhová skladba řešící vztah ústřední dvojice a jejich vztahu v kontrastu se společenskými změnami a novými nápadníky na obzoru. Pro fanoušky žánru asi dostatečné, pro ostatní přeci jen trochu za očekáváními. [65%] (18.07.2015)

Hlavní hrdinka je asi dobrá hospodářka, ale to je tak asi jediné její pozitivum. Jinak je to stejná husa jako ty, kterými ona sama pohrdá a příliš nechápu dobračisko rovinu chlapa Gabriela či solidního Williama, co na ní takovou dobu vidí. Madam si představuje nezávislost tak, že všem řekne své mínění o nich, ale ať se nikdo neopováží říct jí to svoje o ní (i když je k tomu sama přímo vyzve). Dále disponuje přímo ukázkovou neschopností porozumět lidem a naopak snadno podléhá klamu, důsledkem čehož zničí život (minimálně) jednoho člověka, který se pro ni obětuje, jen aby ona mohla prozřít. Je to výborně natočené, ale k hlavní hrdince nespravedlivě shovívavé. Ta přízeň osudu měla potkat spíš nebohou Fanny, která příliš tvrdě zaplatila jen za takovou hloupou maličkost, že si spletla kostely. Asi za to mohou mé odporné sexistické ochranitelské instinkty, ale volit mezi těmi dvěma by pro mne bylo velmi jednoduché. (11.07.2015)