Snídaně u Tiffanyho

Rád bych zde vysvětlil, proč jsem tenhle film nikdy neviděl celý, až nyní (dokoukaný vyloženě na sílu), a proč mi přijde odpudivý. Především éterická Audrey tu hraje mimořádně extra nesympatickou dilinu (já vím, záměr). Připomíná mi fifleny z gymplu, které moc dobře věděly, že jsou neodolatelně lákavé pro své klučičí protějšky, a tak záměrně provokovaly, jen aby se dle svých slov "dobře bavily". Audrey tu přesně v tomto stylu předvádí neodolatelná kukadla, účesy, róby etc. (povrchní svět módy), ale z úst vypouští takové banality, že by se za ně styděl snad i začínající scénárista. Navíc příběh je tu doslova nulový. Komediální prvek - domácí pán hájící svoje práva na večerní a noční klid, je asi to nejlepší, co tenhle film nabízí. Ono vlastně není o čem psát, nezasmějete se a jestli se dojmete, je s otazníkem (já ne - není nad čím, ačkoli se filmaři snaží, seč můžou). Z celé filmografie Audrey Hepburn asi nejslabší film. Film, který mě vyloženě štve. (22.01.2023)

Excelentní výkon Audrey Hepburn, která hraje snad i očima, originální pojetí a do toho momenty, jako je kocour, dotěrný nápadník, či komický soused přispívaly k velmi poutavému příběhu. Holly byla tajemná, ale zároveň zábavná a krásná a Paul prostě přirozený, který nemusel ani říkat, co cítí, bylo mu to vidět na očích. Nemluvě o dokonalé hlavní znělce, půvabu hlavní herečky a dokonalém konci musím říct, že snídaně u Tiffanyho dopadla prostě skvostně. (13.01.2010)

Capote byl velký muž a narcista, podle toho přece taky musí vypadat jeho vyšperkovaný román Breakfast at Tiffany's, který se honosí nálepkou jedním z nejlepších romantických děl. I když jsem nepociťoval moc emocí a né všechno bylo perfektně vykresleno, film mi obrovským způsobem zvedl náladu. Usměvavá a přenádherná Audrey Hepburn by si sošku nejcenější zasloužila, byla neodolatelná a její hlas byl fantastický. Uhlazený George Peppard mi dobře ladil k Holly a nezapomenu na asijkého souseda. Film je to krásný, i přes ty chybičky dávám plný počet za krásný romantický film, který doufám nikdy nebude remakeován! Na tohle by se měl podívat snad každý zamilovaný pár. (11.05.2008)

Scénář: George Axelrod .. Roztomile slabý odvárek, jak v linii romantické tak komediální. Nepocítil jsem téměř žádné emoce a něco více než jen občasný drobný úsměv také film nevykouzlí. Obě tyto stěžejní roviny jsou totiž podané příliš vágně. Povedená je tak jen krátká návštěva Tiffanyho obchodu a vlastně celý ten jejich společný den. A samozřejmě deštivá scéna na konci s kouzelně promáčenou Audrey. Od snadno zapomenutelného průměru snímek zachraňuje Manciniho hudba a zejména kdo jiný než neodolatelně přitažlivá Audrey Hepburn, ale JEN za ní nemám důvod jít výše. Pokud by měla být řeč o "nejlepším romantickém filmu" budu vždy sázet na jinou klasiku - Casablancu. (25.10.2007)

Celou dobu jsem měla za to, že jde o takový klasický romantický film, a ono vůbec ne. Snídaně u Tiffanyho mě překvapila svým moderním pojetím a především hlavní postavou, kterou Audrey zahrála skvěle. Hlavní postava lehkomyslné a bezhlavé Holly je hodně komplikovaná a Audrey jí dala potřebnou hloubku. Místy byla sice lehce otravná, když se nesmyslně hnala za životem plným pozlátka, ale tak nějak pro ni člověk dokáže mít pochopení. Bylo fajn, že se jí Paul snažil "usměrnit" a ukázat jí, co je pravá láska (přestože mě tedy nehorázně tahalo za uši jeho prohlášení, že láska znamená někoho "vlastnit").... akorát ten konec byl hodně náhlý a vzhledem k tomu, že člověk za celou délku filmu víceméně ví, jak přelétavá Holly je, tak se jen těžko dá věřit, že tohle je skutečný happy end. Až na konec ale podle mého povedené - obzlášť některé scény jako třeba, když si Holly a Paul vyšli spolu do města. ~(4,0★)~ (02.12.2017)