Snídaně u Tiffanyho

Snídaně u Tiffanyho je jeden z mála filmů, které si notoricky pouštím, zaručeně v něm znovu objevím a zcela jistě se dojmu, i když si to předem zakážu. Holly je totiž úkaz, ale nebyla by jím, kdyby nebylo Audrey Hepburn - herečky z generace těch, které už se dnes nerodí. Její postava je dojemná i v situacích, kdy se chová sobecky a hloupě. Chodí si svoji koblihu posnídat před výlohu obchodu, kde nakupuje smetánka a doufá, že na ni ulpí trochu toho lesku. Hraje si na dámu, ale pod tou načančaností je obyčejná holka, která má sice zlaté srdce, ale zatím si ještě plete dojmy s pojmy a bláhově věří, že věcičky jí udělají šťastnou. Krásný, opravdu krásný film! (01.05.2004)

V biografické knize Audrey jsem četla,že postavu Holly hrát nechtěla,protože jí nebyla ničím blízká..Nijak mě to nepřekvapilo,sice předvedla jako vždy uvěřitelný výkon,ale její postava mi zkrátka něčím nesedla. Příběh se mi celkem líbil,i prostředí a herci,ale cosi tomu zkrátka chybělo.Nejspíš to pohádkové kouzlo jako u Prázdnin v Římě nebo u Sabriny. (10.03.2011)

Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly (doplněk). Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Čekal jsem opěvovaný zázrak, ale dostalo se mi "jen" slušného filmu s charismatickou a ve filmu zábavně střelenou naivkou Audrey Hepburnovou. Její posedlost bohatými ženichy mi trochu připomněla Marilyn Monroe v Někdo to rád horké. Komediální vložky zde však obstarává hlavně vedlejší postava neurotického japonského spolunájemníka, ústřední pár málokdy. Film má však větší grády jen místy, např. při vybírání dárku do 10 dolarů ve slavném Tiffanyho klenotnictví, nebo na mejdanu filmového agenta. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2531-snidane-u-tiffanyho-breakfast-at-tiffanys/videa/ (15.05.2009)

Celou dobu jsem měla za to, že jde o takový klasický romantický film, a ono vůbec ne. Snídaně u Tiffanyho mě překvapila svým moderním pojetím a především hlavní postavou, kterou Audrey zahrála skvěle. Hlavní postava lehkomyslné a bezhlavé Holly je hodně komplikovaná a Audrey jí dala potřebnou hloubku. Místy byla sice lehce otravná, když se nesmyslně hnala za životem plným pozlátka, ale tak nějak pro ni člověk dokáže mít pochopení. Bylo fajn, že se jí Paul snažil "usměrnit" a ukázat jí, co je pravá láska (přestože mě tedy nehorázně tahalo za uši jeho prohlášení, že láska znamená někoho "vlastnit").... akorát ten konec byl hodně náhlý a vzhledem k tomu, že člověk za celou délku filmu víceméně ví, jak přelétavá Holly je, tak se jen těžko dá věřit, že tohle je skutečný happy end. Až na konec ale podle mého povedené - obzlášť některé scény jako třeba, když si Holly a Paul vyšli spolu do města. ~(4,0★)~ (02.12.2017)

Napodruhé a s velkým časovým odstupem se mi film líbil ještě víc než poprvé. Krom zcela okouzlující Audrey (na které snímek staví samozřejmě nejvíce) musím uznat, že i George Peppard měl jakési charisma (postava samotná mi byla též nějak bližší). Dále jsem si víc užíval nejen těch humorných, ale i romantických a vážnějších chvilek, ve kterých je film překvapivě silný. No a především se mně podařilo mnohem lépe přiblížit hlavní hrdince, myslím si, že jsem se do ní dokázal vcítit o dost víc než prve (třeba se v tomhle ohledu příště posunu ještě dál). Postava Yunishiho mi sice pořád připadala dost trapná (na druhou stranu jsem musel ocenit výbornou práci maskérů), v případě rozvláčného večírku bych stále ocenil drobnější prostříhání, ovšem ani 1 z mnou zmiňovaných záporů mě už neiritoval natolik, abych nezvýšil hodnocení na slabších 5*. Jo a nesmím ještě zapomenout na krásně melancholickou titulní píseň (především v nezaměnitelném provedení samotné Audrey), kterou bych mohl poslouchat též pořád dokola. (20.08.2009)