Kung Fu Panda 2

Ze (zatím) všech dílů Kung Fu Pandy je dvojka tím nejslabším, ale i tak nejde o nějaký podprůměrný animák. Líbila se mi vizáž hlavního záporáka v podobě bílého páva, který měl opravdu něco do sebe. O většinu vtipných scén se zde postarala zejména neobratnost, otylost a nenažranost, kterou Po disponuje. Zkrátka milá oddychovka, která sice není tak vtipná jako jednička nebo trojka, nicméně i tak neurazí. (03.07.2016)

První panda mě zrovna příliš nenadchla už kvůli prostředí Číny a celé té věci s kung-fu. Přestože se mi tento díl dostal trochu víc pod kůži, s čistým svědomím ty 4* dát nemůžu. Znám spoustu vtipnějších a lepších animáků. Na druhou stranu je tu jako příjemný bonus flashback do pandiny minulosti, to se mi líbilo ze všeho nejvíc. Ale jinak to bylo dost předvídatelné až šablonovité. (27.08.2012)

Atraktivita a humor se vytratily s precizností tichých ninjů, kterých se možná dočkáme ve třetím díle. I přesto je ale Kung Fu Panda 2 výbornou jednohubkou na nedělní odpoledne, ve které se akcí nešetří a nuda při ní nehrozí. Škoda, že jsem neměl možnost (v Praze!) vidět film v originálním znění - o dabing se postaraly opravdové hvězdy, a člověk při závěrečných titulcích jen smutně kroutí hlavou, že to musel poslouchat v češtině... Nejvtipnější postava bezesporu kudlanka. (19.06.2011)

Jediný dôvod prečo ešte žiješ je ten, že tvoju hlúposť považujem za celkom zábavnú..... Prekvapivo dobré. Temnejšie ako jednotka, menej vtipné (aj keď humoru je stále dosť), záporák je kvalitný (nie je tak démonický ako Tai Lung, ale svojou zákernosťou sa mu vyrovná), akcia poriadne epická a tempo v druhej polovici nečakane rýchle. Kung Fu Panda 2 má kvalitnú animáciu a čo je hlavné - má aj srdce. Bavil som sa podobne ako pri jednotke a síce to už celé nebolo tak prekvapivé, dobrých nápadov to malo stále dosť. (06.09.2011)

Také pandy musí řešit krizi identity. Jak druhé díly s oblibou činívají, jde i tento více do hloubky. Po celý film Po řeší, kým vlastně je. Skrze dialogy s otcem, svým mistrem i ostatními bojovníky i prostřednictvím flashbacků do dětství hledá vnitřní rovnováhu, aniž by docházelo k výraznému zpomalení tempa. Nepřetržitý pohyb vpřed za současného pronikání do nitra hrdinovy duše dokázal šikovně skloubit Greengrass v Bourneově ultimátu (k němuž taky dělal hudbu John Powell). Nejspíš trochu zvláštní příměr, ale druhá kung fu panda je opravdu předně smrští akčních scén velkofilmových proporcí, méně již animovanou rodinnou komedií. I když se v ní vtipkuje neustále – i tam, kde by se hodilo zvážnět. Ani bych se nedivil, kdyby na tvářích milovníků kung fu filmů Po vyčarovával větší úsměvy než na tvářích menších diváků a jejich rodičovského doprovodu. Univerzální srozumitelnost je nicméně zajištěna kulturním synkretismem, kdy čínské symboly a reálie koexistují s narážkami na západní konzumerismus i s japonským anime (které stylem animace připomínají Poovy flashbacky). Špičková animace, střídmá délka, jen emoční komplexnosti pixarovek chybí. Čili oproti prvnímu dílu ani horší, ani lepší, akorát s bonusem v podobě nadějného zjištění: Kung Fu není mrtvé, jenom lehce zpandovatělo. Apendix: hodnotím 3D (často využívané v POV záběrech, ale nijak revolučně) a dabovanou verzi, vzhledem ke jménům v titulcích (Jean-Claude Van Damme jako Mistr Krokodýl!) není vyloučeno, že bych za originální znění pár procent navíc přidal. 75% (23.05.2011)