Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic

Kto by nepoznal rozprávku o súrodencoch Jankovi a Marienke (Hansel & Gretel), ktorí sa v hlbokom lese dostali do vážnych problémov so zlou ježibabou? Chcela si ich vykŕmiť, upiecť a zožrať. Oni jej však prešli cez rozum a starú strigu hodili do pece. Vo filmovej verzii, ktorú natočil v roku 2013 nórsky režisér Tommy Wirkola, ich príbeh pokračuje ďalej. Janko i Marienka vyrástli, dospeli a stali sa z nich lovci čarodejníc, bojovníci proti zlu, likvidátori nečistých síl. "Hänsel und Gretel: Hexenjäger" *** (27.07.2017)

Brutální, nekorektní a zábavná řezničina. Potud dobrý. Bohužel, řezničina to byla i ve střižně a na filmu je to občas až příliš vidět. Díky tomu nepůsobí kompaktně a i na poměry hrdého béčka je až příliš roztříštěné. Potěší drobnosti, trol a krev, ale občas skutečně brutální střihové zásahy a obecně občas neohrabané řemeslo mi nedovol jít nad tři... (23.02.2013)

Na tomhle filmu se dá dobře ukázat určitý trend v kinematografii, kdy čím víc informací o příběhu obsahují trailery, tím méně příběhu obsahuje film samotný, a obráceně. Tudíž zatímco v minulosti měly filmy regulérní příběh a trailery z něho téměř nic neprozrazovaly, dneska spousta filmů jako třeba tenhle vlastně žádný příběh nemá a příběhový je hlavně ten trailer na ně. Nestačí tudíž konstatovat známou pravdu, že trailery dnes bez skrupulí převypráví film od začátku až do konce, ale je třeba to dát do souvislosti s ohledem na to, kolik toho vlastně převypráví samotné filmy. Jsem zkrátka toho názoru, že čím příběhovější jsou trailery, které dnes poskytují divákovi enormní množství informací, tím méně příběhovější jsou filmy, které podobně jako Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic připomínají spíš nějaký MTV klip než skutečný příběh. Je ale na druhou stranu logické, že pokud sledování traileru často připomíná sledování samotného filmu, pak sledování filmu musí připomínat zas něco jiného jako třeba ony MTV klipy nebo koláž akčních scén bez narativu, který by divák beztak přeskákal. V minulosti tomu bylo na druhou stranu přesně obráceně: trailery neprozrazovaly příběh a o to příběhovější byly filmy. Až někdy v sedmdesátých letech se to změnilo a struktura traileru byla nahrazena jinou strukturou, která shrnuje celý příběh filmu. Důvody, proč to nastalo, jsou vedle nijak objevného „vše je čím dál rychlejší, doba dynamičtější atd.“ v zásadě dva: za prvé je dnes příběhová roztříštěnost filmů zapříčiněná tím, že se předpokládá, že si divák doplní mezery jinými médii, jako jsou komiksy nebo videohry. A pochopitelně za tyto média zaplatí. Za druhý na rozdíl od minulosti, kdy měly trailery přilákat diváky do kin, dnes plní opačnou roli: odradit od návštěvy kina diváky, kterým daný film není určený. Tudíž toho musejí říct co nejvíce. Důvodem této situace je fakt, že současné filmy jsou specifičtěji zacílené na vybraný typ publika. Pokud chcete oslovit určité publikum, musíte zajistit, aby na film nechodili diváci, kteří do kina nepatří, protože ti by po návratu z kina vyprávěli svým přátelům, na jak pitomém filmu to byli. Všichni profesionálové z oboru filmové propagace vědí, že špatná ústně šířená reklama může odrovnat jakýkoli film, a proto věnují mnoho úsilí tomu, aby zamezili jejímu vzniku. Profesionálům motajícím se kolem tohohle filmu se to povedlo – jenom v kině vydělal pětinásobek. (08.06.2013)

Téda, Tommy Wirkola poriadne prekvapil. Po nemastnom neslanom Dead Snow som neočakával veľa ale Hansel and Gretel: Witch Hunters je ideálna kombinácia gore hororu a rozprávky zjavne natočená veľkými fanúšikmi látky. Proste neviem prečo ale tie vychytávky ako zbrane, gramofón či paralyzér pôsobia milo a nie prehnane ako v prípade Van Helsinga. Nevadí ani dosť pozmenenie deja v úvode oproti klasickej perníkovej chalúpke, ale potešia lietajúce bosorky na konároch, nábeh trolla či záverečný sabat masaker. Viditelne najviac si natáčanie užívala Gemma Arterton a ohromne jej to sekne. (05.03.2013)

U takových filmů je vždycky škoda, že se tvůrci rozhodnou znesvěcovat hroby, ale místo aby je pořádně potřeli psychedelickými barvami, poházeli konfetami a udělali kolem bludiště s falešnými perspektivami, jenom si tam stoupnou s takovou tou trumpetkou, co se používá na oslavách narozenin, a jednou do ní fouknou a ono to jednou zahučí. A teď dost metafor. Zajímalo by mě, jestli Wirkola lepší scénář opravdu nenapsal, a nebo ho hollywooďané donutili to zjemnit (otupit). Je pravda, že celou tou koncepcí se člověk tak nějak baví, ale při hlubším pohledu je to vlastně divně poskládané. Černého (ani jiného) humoru tam není tolik, jak bych od autora Mrtvého sněhu čekala, a některým skladebným rozhodnutím se dost divím - prostřihávat scénu, kdy šerif s pohůnky docela surově mučí Mařenku, se záběry na Jeníčka roztomile se plácajícího v tůni s nahatou ženskou, mi až zavání nějakou patologií. A celkově abych unesla ten dost velký kotel násilí, potřebovala bych zkrátka na druhou stranu hooodně přidat i temný humor, protože jinak je to samoúčelný sadismus. Když si můžou dovolit nechat krvavé kusy čarodějnic lítat po celém lese, tak by si mohli snad dovolit i trochu divočejší a odvážnější vtipkování, ne. Něco v duchu navrhovaného v jeho komentáři uživatelem verbalem: "Jen je trochu škoda, že Jeníček s Mařenkou tu první ježibabu, co způsobila jejich doživotní trauma, nesežrali." (02.10.2014)