Dívka, která kopla do vosího hnízda

Larssonova trilogie ve filmové podobě. Nedá se nějak dlouze rozepisovat k tomuto dílu. První díl Muži, kteří nenávidí ženy je ze všech nejpší - perfektní, napínavý příběh. Druhý díl: Dívka, která si hrála s ohněm - též velmi slušný snímek, ale už lehce zaostával, především příběhem a menším tempem. Za tento film má lepší příběh a jeho lepší zpracování. Film se soustředuje jednotlivě na postavy. Michael Nyqvist mě opět přesvědčil, že je výborný herec. Dokonce i Noomi Rapace mě překvapila, v předchozích dílech mě až tak nebavila. Konečné slyšené u soudu bylo opravdu rázné a povedené. Takže nemám v podstatě nic vytknout Na první díl to nemá, ale zase lepší příběh než druhý. Celá tahle trilogie je povedená. Je to převážně švédská produkce, takže je film netypický, uvidíte sami. Bez dlouhých řečí jsem velmi spokojen. Je to tak na rozmezí mezi 4 a 5 hvězdou. Já dávám ale s radostí tu pátou. Takže hodnotím na zasloužených 90% = ***** (13.04.2013)

„Skoro jako řecká tragédie. Zalachenko se snaží zabít svou dceru s pomocí jejího nevlastního bratra. Když se ona se probere z mrtvých, zarazí otci sekeru do palice.“ - „Ano, i tak se na to dá dívat.“ Lisbeth je pořád v průseru a nejde po ní jen policie, nýbrž i otcovi bývali kolegové. Smyčka se stahuje kolem ní, ale také Mikaela, který se ji z toho snaží dostat. Tentokrát budou potřebovat i pomoc jiných…Z druhého a třetího dílu jde poznat, že jedou na stejné vlně, a od jedničky se výrazně odlišují. Alfredson pokračuje v tom, co se mu osvědčilo, přesto mi závěrečný díl trilogie přijde o něco povedenější než ten předchozí. Je vyrovnanější, napínavější (zejména snahou zabránit umístnění Lisbeth do léčebny, navíc korunovanou výbornou pasáží u soudu). A nehyzdí ho dementní konec, který je tentokrát podařený, přičemž úplný závěr mi přijde asi jako ten nejlepší možný. Při zpětném ohlédnutí nejvydařenější jednička vzhledem ke svému ukončení ani pokračování nepotřebovala, přesto se podařilo natočit další 2 nadprůměrné filmy, které stojí za zhlédnutí. (01.09.2023)

Mírný kvalitativní posun vzhledem k slaboučkému druhému dílu je dán zejména filmařsky vděčnější předlouhou (více akce, více konfrontace). Alfredsonova režie zůstává stejně rutinní. Závěrečný díl navazuje přesně tam, kde prostřední část trilogie skončila a jak neokázale (vzhledem k Lisbethině povaze se nabízí „autisticky“) začíná, tak i končí. Žádné grandiózní finále s vybuchujícími domy a záchranou v posledním okamžiku. Hezky nehollywoodsky. S prostředím je finále bohužel tím jediným, čím se Dívka, která kopla do vosího hnízda liší od kteréhokoli tuctového krimithrilleru. Zoufale jí chybí atmosféra knih, resp. prvního filmu. Vedlejších postav ubylo, jako ta hlavní se profiluje Lisbeth, což odpovídá knize i hereckým možnostem výborné Noomi Rapace. Z odstraněných linií nejvíc zamrzelo zredukování těch milostných na jednu jedinou, mezi Mikaelem a Erikou, která navíc neodchází z Milénia, čím je příběh zbaven další zajímavé – novinářské roviny. Film je to ukoukatelný, ale viditelně natočený narychlo a předhozený publiku ještě za horka, dokud se o Miléniu hodně mluví a píše. Nečíst tři nadprůměrně knihy, dvě průměrné filmové adaptace mne k jejich přečtení rozhodně nepřivábí. 70% (09.12.2010)

3. dílu strašně ubližuje, že ani do 2 a půl hodiny se nedá vtěsnat vše podstatné, co je v knize. Díky tomu se objevuje pár detailů, které nedávají smysl, protože chybí kontext (viz kniha o DNA, kterou dostane Lisbeth od doktora), a co hůř některé události jsou zkráceny nebo pozměněny, tak že jim je přiřknut jiný smysl (viz např. výhružné e-maily Erice). Závěrečný proces sice má správný náboj, ale nemůže zachránit co před tím chybělo - SPOILER! vykreslení jak probíhalo získávání jednotlivých důkazů pro obhajobu, detailnější popis Edklinthova týmu, vztah Figuerolové s Mikaelem a především vše o strategii "těch dobrých" - hrát si na to, že ukradené spisy byly jejich poslední, používání jiných mobilů. Zkrátka to nemá atmosféru. Lépe řečeno má, ale mohla být o řádově jinde. To co film obsahuje, působí jen jako náznaky a upřímně řečeno si myslím, že divák neznalý knížky bude dost zklamán. Uvidí mysteriózní thriller, ve kterém si leccos domyslí, ale podle mě nebude spokojen. Alespoň mně připadalo, že obhajoba nemá před soudem nic moc v ruce, vše bylo nejasné, nepřesvědčivé. Ale má kritika vyplývá čistě z porovnání s knihou, filmu jako takovému nemám moc co vytknout, jen jsem čekal víc. 70% (13.03.2011)

Karl Stig-Erland Larsson zemřel v pouhých 50 letech, zanechal za sebou uzavřenou trilogii, která knižně vyšla až po jeho smrti. Své partnerce odkázal notebook, kde měl další tři rozpracované díly plánované dekalogie. Filmové zpracování celkem věrně kopíruje knižní předlohu, zachycují to podstatné z románu, příběh se odehrává ve svižném tempu. Autor předlohy vychází ze svých dlouholetých zkušeností investigativního novináře, řada zápletek včetně výhružek a ohrožení na životě je patrně z jeho vlastních zkušeností. Oproti prvnímu dílu, který je dějově posazený na ostrov a není tak prošpikovaný mrtvolami, jsou další dva díly víc ponuré, akční, násilí je neodehrává ve skrytu, je otevřené a brutální. Atmosféra filmu i její postavy korespondují s knihou. (02.07.2014)