Malý kousek nebe

"It's not fair having to be so happy and so sad at the same time, is it?" Příznám se, že se mi tenhle snímek těžko hodnotí. Přece jenom ohodnotit komedii o umírání, to chce notnou dávku cynismu. Jenomže kromě toho, že to bylo místy hodně cynické, to zase mělo velmi povedené momenty, zejména ty dramatické. Romantiky tu příliš nebylo, což mi nepřišlo na škodu a celkově to bylo docela originální pokoukání (SPOILER: když tedy pominu klišé, že Marley najde svou první a životní lásku v prakticky poslední možné chvíli. Naopak oceňuji, že nedošlo k nějakému "zázračnému" vyléčení a hlavní hrdinka tedy nakonec svůj boj s rakovinou prohrála. Je to smutný, ale tak to bohužel většinou chodí, nač si něco nalhávat. KONEC SPOILERU). Bez velké dávky patosu tenhle snímek poměrně trefně ukazuje nejen život lidí s nevyléčitelnou (smrtelnou) nemocí, ale i život jejich blízkých a to se všemi radostmi i strastmi, které k tomu patří. Nakonec tedy dávám zasloužené čtyři hvězdy a rád bych viděl více takovýchto upřímných snímků, které nemažou med kolem huby, ale naopak ukazují občas krutou realitu. (07.09.2011)

Moc hezká "romantika s rakovinou" se kromě vztahu dvou dospělých, úspěšných lidiček samozřejmě potýká i s fatální diagnózou, která živelnou, ne(u)vázanou sympaťandu zasáhne z čistého nebe. Nicméně výborná Kate Hudson se s jiskrou a nezlomená rozhodne důstojně dožít a ještě urovnat vztahy se svými přáteli i rodiči. Přestože na slzičky v nevyhnutelném konci útočí, na pilu příliš netlačí. (01.03.2018)

Takových filmů podle mě není nikdy dost. Smál jsem se, soucítil jsem, možná jsem měl i slzu na krajíčku. Především jsem si ale zamiloval Kate Hudson a její nesmírně pozitivní přístup k životu. Na příběhu sice není nic originálního, ale jak už jsem zmínil. Člověk by si měl připomínat, že je na světě jen jednou a jak dlouho záleží jen na shodě okolností, proto žijme jak nejlépe můžeme. 70% (15.02.2012)

Ke konci melodramatické až k zalknutí, přesto přihodím ke 3 hvězdám, které si tento biják zřejmě "objektivně" zaslouží, ještě jednu navíc, neb mám pocit, že se mu tady trochu křivdí. Jakmile je film jednou dojemný, tak hned "tlačí na pilu", "kalkuluje s působením na diváka", "sází na jistotu", "citově vydírá", a podobné kecy - jděte se vycpat s celou tou vaší ostentativní cyničností, pokud se i vy stydíte v kině brečet. Stačí se projet v Praze metrem s davem zamračených golemů a přečíst si pár hejtů pod profilem nějakého "dojemného cajdáku" na ČSFD, a člověk si hned uvědomí, že jsme si udělali z projevování citů tabu. Nikdo mi nevymluví, že je tady něco špatně. (08.02.2012)

Zo začiatku, priznám sa, som mala chuť to vypnúť, ale čím ďalej som pozerala, tým viac ma to strhávalo - nie v tom konvenčnom slova zmysle. Ďalší film z radu o tom, že čo ti skutočne chýba zistíš až vtedy, keď o to prichádzaš a tento film na to išiel takým spôsobom, ktorý si dokáže získať priazeň. A hoci je to akýmsi spôsobom veľmi smutný film (veď smrť mladého človeka nie je nikdy radostná), dokázal vyslať vcelku pozitívne posolstvo. Good point! (20.11.2011)