Gravitace

2001: Vesmírná odysea, na kterou jsem si během projekce několikrát vzpomněl, konfrontovala člověka s velkým neznámým. V Gravitaci je člověk, jako v těch nejklasičtějších lidových vyprávěních (jimž ovšem zpravidla dominuje muž, nikoli žena), konfrontován zejména sám se sebou a svými (omezenými) možnostmi. Nejde o jediný znak klasičnosti filmu. Sázkou na jistotu je rovněž tříaktová vyprávěcí struktura (tři útočiště poskytnutá třemi vesmírnými stanicemi, z nichž každá reprezentuje jiné náboženství) s přesně dávkovanými příběhovými komplikacemi a vzorově využitými deadlines, které přispívají k dojmu, že se věci před našima očima dějí v reálném čase a nic tudíž není předem rozhodnuté a jisté. Jak dříve a detailně popsali jiní, strhující tudíž Gravitace není navzdory, ale díky uplatnění vzorců klasického hollywoodského vyprávění. Intenzitě prožitku hodně napomáhá omezení vyprávění na to, co vidí, slyší, ví a zažívá doktorka Stoneová, která se na dobu cca osmdesáti minut stává naším avatarem. Možná se během nejvypjatějších okamžiků ani tolik nebojíme o její život, ale o pohled, který bychom s ní mohli ztratit. Nebude-li doktorky, neuvidíme. K čemu dochází v globálním kontextu, není relevantní. Film nenarušuje naše emocionální napojení na ústřední figuru tím, že by řešil jiné konflikty, než její konflikt vnitřní. Špatné věci se prostě přihodily (dceřina smrt, náraz úlomků) a teď je na hrdince, aby se s nimi vypořádala. Protagonistčino znovuzrození (zahrnující fetální pozici i přestřihnutí pupeční šňůry) za svou sugestivnost každopádně vděčí nejen pevně semknutému scénáři a minucióznímu technickému provedení, ale také hereckému výkonu Sandry Bullock. Její „vytí“ na Měsíc v mé paměti přetrvává jako jeden z nejdojímavějších filmových momentů roku 2013 a očistný poslední záběr, kdy se samozřejmé s definitivní platností stává neobyčejným, pro mne byl také díky Bullockové nadfilmově (a nadsmyslově) silným prožitkem. Daný okamžik v mých očích a navzdory svému obsahu povýšil Gravitaci z technického zázraku a unikátního trenažéru krizových situací (nejen v kosmu) v setkání s něčím nadpozemským, slovy nepopsatelným a na obrazy nepřenositelným. Upustíme-li od patetických obratů, dalo by se to nazvat také Uměním. 95% Zajímavé komentáře: novoten, Eodeon, xxmartinxx, mcb, Sandiego, Triple H, Anderton, Tatizz (31.12.2013)

Zcela nepokrytě závidím všem, kteří měli možnost vidět Gravitaci ve 3D. Já tu možnost neměla a ačkoliv dlouhodobě vedu boj se sci-fi žánrem, tak tohle byl zatím jeden z neúžasnějších zážitků. Už jen záběry na ten nádherný skvost v celém vesmíru, kterým je naše země ve mně vyvolávaly mravenčení po celém těle. Byl to pro mě zcela nepochybně velký vesmírný emocionální zážitek s jedinečným hereckým výkonem Sandry a já byla celou dobu možná ve větším stressu než ona a to jsem věděla jak to dopadne. Do posledního záběru jsem neodtrhla oči od obrazovky a to je známka mé největší spokojenosti, takže ta pětka je zcela na místě. (11.12.2013)

║Rozpočet $100miliónov║Tržby USA $274,092,705║Tržby Celosvetovo $723,192,705▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $30,085,927 //počet predaných kusov 1,407,446║ Tržby za predaj DVD v USA $25,068,804 //počet predaných kusov 1,524,931║ __Tak kvôli takýmto zážitkom je radosť chodiť do kina! Neskutočný zážitok!__ Technicky brilantné zvládnutý vesmírny thriller, pri ktorom zabúdate dýchať. Alfonso Cuarón z jeho minimálnym strihom, neskutočne dlhými zábermi bez prerušenia hlavne ten úvod berie dych, rovnako ako niektoré vypäté situácie, klobúk dolu pred jeho prácou, áno bola tu dlhá pauza od jeho predošlého filmu ale to čakanie sa oplatilo, majstrovská práca. __/videl v kine 3D verziu 2x: 100%/__ Poznámka: obyčajná 2D verzia nemá také grády a takú efektnosť k divákovi ako keď je v 3D tento film__/videl v kine 2D verziu 1x: 80%/__ __moja recenzia (03.10.2013)

Ja vlastne ani nevim. Na jednu stranu tu je naprosto perfektni vizual, skvela kamera i hudba a skvele hrajici Bullock a Clooney, kterej si tady strihnul asi jednoho z nejvetsich sympataku svy kariery. Na druhou stranu, dejove to je misty predvidatelny a ackoliv chapu, ze se Cuaron nesnazil tocit nejaky Star Wars, ale v ramci mezi realistickou podivanou, tak to proste nema tolik deje, aby se tim dalo vyplnit 90 minut, coz je v podstate navic pro sci-fi dost kratoucka stopaz. Nerikam, ze bych se nudil, jen to je proste napinavy jen misty a obcas tu je trochu vata a par logickejch kiksu, ktery to stazi. Celkove lepsi 3*. (04.01.2021)

Alfonso Cuarón prezentuje vesmírné dobrodružství v tak komorní a beznadějné formě, v jaké jsme jej snad ještě neměli možnost vidět. Zatímco po většině podobně orientovaných snímků dostává divák chuť do zkoumání vesmíru, možná dokonce i na prožití takového dobrodružství, Gravitace nabízí pocity naprosto opačné. Zápas, překvapivě brilantní a herecky přesné, Sandry Bullock o přežití je podán přesvědčivě, a Cuarónovi se daří převést veškeré pocity marnosti a zoufalosti tohoto boje i na publikum, a to v poměrně silné formě. A ani zvlášt nevadí, že je tak činěno zejména díky kladení důrazu na ostré střídání naděje a beznaděje, kde každý kousek štěstí spouští řetězec smůly. Zejména v první třetině to má svou sílu, zvláště, nemáte-li tušení o tom, co se má odehrávat. Skvěle se tu pracuje s kontrastem, který vesmír nabízí, s jeho neprobádaností, velikostí, ale zároveň vizuální nádherou a fascinací z neznáma. Jenže tím vším dobrým stále prostupuje „mainstreamovost" se všemi svými neduhy. Ať je to trapná závěrečná berlička s navrátivším se Clooneym, burácivý hudební doprovod, rozhovor s Číňanem a jeho psy, schématičnost nebo objev mrtvol v kabině Exploreru. A to za klad pokládám i závěr, který ačkoli je ve své podstatě happy endem, nenabízí příliš velké divácké uspokojení. (03.10.2013)