Godzilla

Po pár desítkách minut mi bylo jasné, že se loňský Del Torův Tichomořský Šprým chytat nebude a pak, někdy kolem havajského „vylodění“, jsem zaslechl sotva patrné křupnutí. To gojira Edwards zašlápla ploštici rodu Emmerich.. Nerd Gareth, jehož Monsters jdou cítit z každého políčka filmu, si zaslouží absolutorium za to, jak se dokázal popasovat s enormním tlakem dvou mlýnských kamenů (hollywoodské zvyklosti, japonská předloha), přičemž jsem si jist, že tím druhým by se nechal kdykoliv dobrovolně rozšmelcovat. Představil decentní reboot o lidské bezvýznamnosti v konfrontaci s „děsivou sílou přírody“, jenž láskyplně vzdává úctu předlohám a který nenabídne žádný rozšláplý Bílý dům, dětinské džouky či amerického prezidenta sedícího obkročmo na střele Trident, což pochopitelně vyvolá v jistém okruhu publika nevoli. Poslední hvězdu bych čistě ze soukromých důvodů přidal, kdyby se ubral plyn u amerických rodinných šablon a více se sešlápl u japonského vědomí nukleárního traumatu (Hirošima, Nagasaki, incident lodě Lucky Dragon a koneckonců i Fukušima), nicméně chápu, že s ohledem na producentské zázemí byla tato mise nemožná a tu pátou hvězdu si můžete de facto připočítat, pane Edwardsi. Arigatö! P.S.: Pobavila scéna, kdy ta gorilí velryba pokojně plula k San Francisku v doprovodu křižníků a torpédoborců. Jen si vezměte - nerezaví, je energeticky nenáročná a nevyžaduje žádnou údržbu. Vzhledem k její zásluze k ochraně vlasti (byť nevědomé) by ji klidně mohli v docích natřít na námořnickou šeď a opatřit nápisem USS Godzilla! Jen si nedokážu představit, že by na jejím hřbetě pořádali veteráni připomínkovou akci k výročí útoku na Pearl Harbor.. (16.05.2014)

Godzillácké filmy nikdy nebyly inteligentní a už vůbec NESMĚJÍ být realistické. Hrozba zničení se musí jevit jako nepochopitelná a nepřijatelná. Původní filmy jsou postaveny na očekávání, napínání a "nevidění". Později, kdy se z Godzilly stala popkulturní ikona, se základem naopak staly souboje s jinými monstry a Godzilla už není bad guy, ale good guy. Poslední hollywoodský film s Godzillou se tak po svém velmi dobře vyrovnává s oběma těmito fázemi a nároky. Skvělý nápad hned dvakrát(!) neukázat velkou bitvu a napnout nás až do finále, kde God-sillák předvede svůj wrestlerský final-move, ze kterého nám spadne čelist, je prostě ten nejlépe využitý staromódní postup. Je jasné, že mladší hyperaktivní generace diváků z toho ale bude nesvá. Film řeší nejenom střet (křehké) civilizace a (hrozivě nevyzpytatelné) přírody , ale i dvou kultur, japonské a americké. Ta americká se jeví stejně "navíc", jako lidstvo samo. Bez ní a jejích rodinných hodnot by se však příběh nedal ukoukat. Každopádně, žádný jiný velkofilm nedělá z lidí tak bezmocné statisty jako tento, a nikdy nebylo tak třeba milovat monstrum, které je k naší lásce netečné. (Delší článek zde: http://respekt.ihned.cz/delnici-kultury/c1-62224170-godzilla-jako-trenazer-bezvyznamnosti-a-ztraty-iluzi) (13.05.2014)

Baví mě představa pubertálních popcornožroutů jdoucí na další Pacific Rim, případně Emmericha a dostávající Edwardsův v tradici zakořeněný sequel, který Godzillu neikonizuje jako hrozbu, kolem níž je potřeba akčně kroužit a kochat se destrukcí, ale jako kámoše, kterého matka příroda využívá jako ultimátní regulační prostředek, zatímco lidi (resp. Američani) statují a veškeré průsery ve filmu způsobují svojí vlastní debilitou vycházející z touhy řešit konflikty sami bez otevřenosti k poznatkům jiné kultury. Což samozřejmě všichni vykládají jako přešlapy proti logice, ačkoli nikdo nezná svět, v němž by koexistovala jadernou energií napájená MUTA, takže pasovat nějaký neprůstřelný realismus na podobný fikční svět, jenž jde očividně ve šlépějích šedesátileté historie, vlastně ani nejde. Godzilla je (imho, samozřejmě) hodně pevně uchopený autorský projekt nadšence, který vyžaduje, aby měl sledující divák alespoň nějaké godzillovské základy a chápal tudíž přebíhání od stylu a myšlenek poválečné japonské kaiju kinematografie k japonsko-americké moderně, která si zachovává intelektuální přesahy a zároveň dovede gradovat k jedné z nejimpozantnějších monstr-fatalit na stříbrném plátně. (15.05.2014)

Mňa toto realisticky stvárnenie legendárnej Godzilly bavilo a teším sa na budúcnosť, kedy sa pravdepodobne dočkáme množstva crossoverov, spin-offov a rip-offov. Monsters šetrilo obludami a nepáčilo sa mi. Godzilla tiež šetrí... a páči sa mi. Presvedčivá, naliehavá a v dobrom nepríjemná, zlovestná (viď. démonicky natočená a ohudobnená pasáž zoskoku parašutistov) a mrazivá vízia. Nie som prekvapený, že mal  práve Edwards takúto víziu, ale som prekvapený, že mu ju producenti nezatrhli. (13.01.2017)