Kříž cti

Hezký počasí, fakt ... Jedna z mých vyseknutých poklon směřuje ke všem vojákům posledních dvou světových válek, už za schopnost přežít ty šílené sibérie bez obligátního "nechte mě tady". Další obdiv už patří pětici mužů, která dokázala, že na prvním místě jsou lidé, pak teprve národnosti a nakonec nepřátelé. Bylo zajímavé sledovat vyzdvižené typické národní vlastnosti, zvyky a pohledy na svět, i jak si každý brání to své a přitom se nevědomky navzájem obohacují. Bohužel, snímek neměl tu šťávu, jakou bych od válečného dramatu čekala, což mě dovolovalo (zřejmě i díky inspiraci skutečnem) v klidu a bezpečí dospět až k happyendu, který byl nakonec překvapením, neboť jsem ho čekala ještě happyendovější... (14.02.2013)

Nečekala jsem mnoho, proto jsem ten film měla dlouho v šuplíku, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Jak z malého, ale přitom silného příběhu pár mužů, který se skutečně odehrál, jasně zaznívá myšlenka nesmyslnosti válek jako takových. A i když první polovina byla trochu vleklejší, tak druhá to bohatě vynahradila silnějšími a emotivnějšími momenty. A za ten závan člověčiny (lidskosti, potažmo přátelství) ve válečných podmínkách díky. (24.03.2013)

A tak jo, i takové filmy jsou potřeba. I když v Šíleně smutné princezně to vyřešili během sekundy replikou: "Toho se neboj, to je jen nepřítel." Poněkud mi vadilo, že nedošlo na ideologické roztržky - zvlášť mladý Němec s Mein Kampfem v ruce se k tomu vhodně nabízel. Nějaká ta moudra, jak jsou ty války na prd, my jen odřeme hubu a chcípneme, přitom proti sobě nic nemáme, a potentáti nahoře si rozdělí území a suroviny. Chybí tomu větší drama v charakterech postav, něco, co by člověka drželo přišpikovaného k obrazovce vnitřním dramatem. Konec je pak takový do ztracena. (18.03.2013)

Čakal som “survival” z prostredia drsnej nórskej prírody, dostal som drámu, ktorú dejovo “ovládli dialógy”. Divák sa vyslovene nenudí. Je zaujímavé sledovať, ako sa samotné vzťahy medzi vojakmi postupne vyvíjajú, no časom, akoby samotný príbeh začal stagnovať, keďže okrem hádok, ktoré časom ustanú, akoby nedokázal takmer nič iné ponúknuť. Záver celkom solídne vyvedie z “rovnováhy”, dokonca sa mu podarí vyvolať ľútosť, čo nie je vzhľadom k “tematike” celkom bežné. Samozrejme, zato môže hlavne samotný námet v podobe “True Story”, a i keď je “Into The White” dobrým filmom, štvrtú skrátka dať nedokážem. (06.06.2018)

Krásný válečný/protiválečný film se odehrává uprostřed kouzelné norské přírody. Všude jen sníh, v pustině chata, kde hledají úkryt tři Němci a dva Britové. Vzájemně se sestřelili, oba národy jsou spolu ve válce, ale tady jde o holý život. Film mi připomněl ruské válečné drama Kukuschka z roku 2002. Děj je podobný, ale Kříž cti není tak poetický ani laskavý. Přesto je to film, který stojí za to vidět. (08.04.2013)