Bídníci

Upřímně jsem měl co dělat, abych závěrečnou hodinu vydržel, tak úúúmorně natahované to poslední "revoluční" dějství bylo. Přitom film nezačínal vůbec špatně. Prvních dvacet minut jsem si tedy zvykal na zpěv a odnaučoval se očekávat mluvené slovo, další zhruba hodina se mi ale vcelku líbila (hlavně tedy Sacha Baron Cohen a Helena Bonham Carter se blýskli) a Hugh Jackman a Russel Crowe byli co do herectví i zpěvu perfektní volba. Jenže ten konec/ty konce. Původní muzikál neznám, čili jsem netušil, jak bude která píseň dlouhá, a tak s Javertovým finále přišlo opravdové peklo (v duchu jsem si říkal: "Tak teď! No! Už!" a ono ne, přišla další sloka) a úplný závěr v tom pekle ještě přitopil. Dvě a půl. (02.11.2014)

Buzikálům se obvykle vyhýbám jako příjice antibiotikům. Vikiho mám ale celkem rád a žádná dosavadní vizualizace, co jsem viděl, mi až do včerejška, cca. desíti hodin večer, nezpůsobila anafylaktický šok. Já bláhový!! Podle fotek jsem věřil ve velkovýpravný spektákl, narvaný až po titulky snad každou profláklou držkou z Cesmínového lesa, kde všichni ti herci a neherci sem tam zaskřehotají nějakou tu Marsejézu nebo jinou žabožroutskou odrhovačku, a jinak to bude běžná dramatizace v novém kabátě. Když však v páté minutě přiletěl pan Vranae a zcela neheterosexuálním kontraaltem zarapoval Wolverinovi do xichtu "Přinééééééés vlajkůůůů, vězni dvacetčtyřišetsetjednááááááááá", přičemž byl ke všemu falešný jako Dollar s prezidentem Kennedym, polil mě studený pot, pocit trapnosti mi sevřel průdušnici a s hrůzou mi došlo, že tyhle arašídy jen tak nevybliju. A tak začalo téměř tříhodinové martýrium studu a žaludeční nevolnosti, které posléze umocnilo dokonalé obludárium, co přepilovalo mříže v Museu genetických kuriozit. Anička Hetevejová bez mejkapu (fujtajxl), Márius se šprckou přes hlavu, jehož ohyzdná a nesympatická držka by vyvolala paniku i na schůzi nebojácných flegmatiků pod sedativy a v neposlední řadě Kozeta, co dostala roli jen proto, že má kozy, ale jinak by mohla s úspěchem plašit špačky ve Višňovém sadu, aniž by otevřela hubu. Připadal jsem si, jako kdybych seděl na Lišce Bystroušce, příšerné to homopeře hluchého mistra disharmonie, kde lesní šelmu hraje Věra Bílá, sekunduje jí Sagvan Tofi a asi tak z metru mi do ucha ječí své panflety Gazdina roba, aby byl zážitek dokonalý. Takže, nejste li milovník kakaových očí, dobře vám radím, nenechte se zmanipulovat veřejnou masturbací zdejších bukvic nebo grafomanským blábolem jedné nejmenované uživatelky, co čvachtala na barikádách a potřebuje sdělit světu, že čte francouzské klasiky, za což by zasloužila chrchel do šouletu, protože skončíte jako já a pomažete v deset večer do pohotovostní lékárny pro kortikoidy! Je to opravdové Bídné svinstvo a upřímně doufám, že se chudák Ígo nějak vydrápe ze své hrobky a bude celé osazenstvo, co tohle spáchalo, nadosmrti strašit falešnými nočními přednesy "árií" z Její pastorkyně. Ve francouštině. (11.03.2013)

Krásné! Opravdu. Nicméně, mohlo zde být o něco méně zpěvu, který bych raději slyšela ve vyhrocených situacích a ne pořád. Ovšem musím uznat, že se poslouchal dobře; někdy až moc. Herecké obsazení je hvězdné a nebudu vypisovat každého zvlášť, jelikož všichni obsazení předvedli naprosto skvělé výkony. Děj a jeho umístění je také skvělé. Ovšem musím vytknout délku snímku, ta je opravdu vražedná, ale i tak se to pořád dá zvládnout, jelikož tento film opravdu nenudí. (03.03.2013)

Epická ilustrace slavného muzikálu... která i jako "pouhá" ilustrace dokonale obstojí. Protože hudebně jde nepopiratelně o jeden z nejlepších muzikálů všech dob a po chvilce "rozposlouchávání" jsou všichni zpívající herci ve staronových aranžích vynikající... a nezapomínají u toho ani hrát. V pompézních kulisách perfektně rozvádí osobní příběh v soukolí neosobních dějin. Od Moulin Rouge tak zajímavý muzikál nikdo nenatočil. 9/10 (07.11.2013)

Známy príbeh, ktorý je v Hooperovom podaní stále ten starý známy príbeh. Inováciou je na filmovom plátne to, že je to muzikál "celý odspievaný" a hercami, ktorí nie sú speváci, ale sa snažia. Ich autentický, "nie tak úplne čistý spev" je ďalší zo zámerov tvorcov. Film sprevádzali veľmi zmiešané kritiky, takže som čakal buď to, že ma hneď od začiatku chytí, alebo vyhodí zo sedla. Našťastie sa udialo to prvé, čo je pri takejto dĺžke skutočne šťastie. Rytmus však trošku kolíše, niektoré pasáže mi prišli trochu ako povinná adaptácia, rýchlo však znova nastúpili silné emócie. Pôsobí to napriek výprave (alebo práve vďaka nej) zámerne divadelne, človek by mal chuť si takto snobskú divadelnú hru so všetkými monster kulisami pozrieť hneď na javisku. Herci sú myslím zvolení tak akurát, typovo perfektne sedia a nemáme pocit, že sledujeme Gladiátora alebo Wolverina, čo je dôkazom ich vysokej profesionality. No a som rád, že mainstream stále nerezignoval na dospelého, inteligentného a sčítaného diváka, ktorý si aj túto vydarenú adaptáciu rád pozrie. Oproti televízne pôsobiacej verzii s Neesonom je toto vysokorozpočtové mecheche divácky atraktívnejšie. (21.02.2015)