Den nezávislosti: Nový útok

Totální tvůrčí zoufalství a skok o tři třídy dolů. Emmerich jakoby úplně zapomněl díky jakým trademarkům a režisérksým postupům vystoupal v roce 1996 na vrchol pomyslného blockbusterového žebříčku. Jeho ID4 byl vtipný, dynamický, emocionální a místy i velmi mrazivý film. Především byl ale obrovsky zábavný, se zajímavými postavami kterým jste fandili ač (či možná právě proto) byly velmi rozličné. O 20 let později ale máme nový útok, který je koukatelný jen díky formální/trikové evoluci. Protože o scénáři nemůže být řeč, noví hlavní hrdinové jsou nezajímaví a nudní a ti staří tam jsou málo času a nebo se s nimi zachází trestuhodně špatně. Dalo by se říct, že až na Goldbluma je režisér nenechal zestárnout s grácií a noblesou, kterou by potřebovali a zároveň by byli skvělými tahouny pro mladé hladové krky, kterým je mimochodem v průměru asi tak 15 let a pilotují stíhačky, létají na měsíc a bez mrknutí oka se obětují pro lidstvo. Nadsázka je fajn, ale tady to mnohdy bylo myšleno až příliš vážně. Ten mix byl zkrátka namíchán od začátku špatně. Nelze neodpustit ani okaté kopírování Aliens a Koule. Opravdu obří zklamání intergalaktických rozměrů a s nostalgií vzpomínám na dokonale vymazlenou a charizmatickou jedničku. (25.06.2016)

Vymejvárna nejtěžšího kalibru. Blockbuster bez mozku ale zato s obrovským srdcem, které bohužel nestíhá přepumpovávat všechnu tu hloupě přepálenou sci-fi smršť... a tak se v ní jindy hravý Emmerich jen nešťastně utápí. A to nejen v hektolitrech neředěného patosu. Na jednu super akční trikovou atrakci připadá v Novém útoku čtvrt hodiny hloupých scén, trapných gagů a úsměvných klišé hlášek. Takových, při nichž praskají ušní bubínky a oči vylézají v neuvěření z důlků. Jakkoli jsou akční sekvence zábavné a perfektně vymazlené, tak jsou naopak postavy a veškeré dialogy mezi nimi čirou nudou a jakoby ryze do počtu aka intermezza mezi spektakulární destrukcí. A to je v kostce celý film. Budu si z toho víceméně pamatovat jenom bomba úvodní titulky (při kterejch sem se v IMAXu skoro poblil závratí) a mrzí mě, že už to v životě nechci znovu vidět. (21.06.2016)

Hned po projekci jsem měl v hlavě jedno slovo, kterým jsem chtěl film vystihnout, ale stihnul jsem to zapomenout, takže to musím opsat šířeji. Digidestrukce už nefunguje; když před dvaceti lety nechali vybouchnout miniaturu Bílého domu, bylo to mega cool. Když nyní v CGI hrátkách vezmou nějaké blíže neidentifikované asijské město (byl to Singapur, byla to Šanghaj?) a shodí ho na Londýn, je to meh. A nedává to smysl, proč něco gravitací emzáci seberou, něco zůstane. Před dvaceti lety, alespon co pamatuji, jste měli tři hlavní postavy: cool pilot, nerd věděc, patetický prezident. A spolu to fungovalo. Teď je postav mraky, ale sympatie vytvořit si k novým, nebo vzkřísit k navrátilcům, moc nejde. Před dvaceti lety fungoval humor a nadhled, nyní jsou pokusy o humor spíše nefunkční. Před dvaceti lety se postupně budovalo napětí, gradovalo až do finále, zde je finále spíše vysvobozením, že se už blíží závěrečné titulky. Píšu, píšu a na to jedno slovo jsem si pořád nevzpomněl. Nechtěl jsem napsat přímo nudný, možná spíše upachtěný. (23.06.2016)

Samotný trailer má 2x větší grády než samotný film. Velm mne iritovalo, že místo chodících a útočících emzáků zde létaly stíhačky jak ve Star Wars, což 2x nemusím. Necítil jsem žádnou hrozbu ani nebezpečí, triky byť velkolepé, tak nikoli úchvatné, hudba nezaznamenána, nikdo klasicky neumřel a že by mě to příliš bavilo, se taky říct nedá. Zklamání a vcelku průser. 40% (30.07.2016)

Jako filmový fanoušek všeobecný si rád vyhledávám komornější filmy z celého světa, ale nikdy se nezapomenu vracet ani k velkolepým americkým komerčním blockbusterům, takže Den Nezávislosti 2 byla logická volba k návštěva kina. Na americký blockbustery nemám příliš velké nároky, prostě sednout, vypustit páru a nechat se nějakou formou bavit, to je celý, seru na logiku, seru na herecký výkony, seru na scénář, takže si opravdu nemyslím, že jsem nějak náročný divák, přesto mě Den Nezávislosti spíše zklamal. Především první hodina a "čekání" na mimozemský útok se táhnul jak gumový hovno. V týhle hodině mě bylo za američany vysloveně trapně, protože to lezení do prdele čiňanům tady bylo neskutečně urputný a servilní. Pak už nás teda konečně napadnou mimozemšťani a modelové a manekýni v us uniformách nás zaplať panbůh zase začnou bránit, vloží se do toho i bejvalej americkej pezident, protože ten současnej stojí za hovno ve filmu je to teda prezidentka, aby byl film dostatečně politicky korektní. Jako humoru je tam poskromnu, takže jediný co fakt stojí za pochvalu jsou ty velkolepé scény "mimozemského přepadu" a pak ještě nějaký digitální záběry leteckých soubojů, ale upřimně, kdyby ty prachy dali amíci mě, udělali by líp. (23.07.2016)