Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mezi agitkami, které v hojném počtu vznikaly na přelomu 40. a 50. let, tento film kolísá nebo výrobním dramatem a optimistickou komedií. Zobrazuje totiž uvědomělý dělnický kolektiv, jenž se zaváže, že do výroby uvede převratně výkonný motocykl. Při jeho úctyhodné snaze jej však provází řada nedopatření a malérů. Dlužno dodat, že samotní filmaři hodlali svým dílkem vzdát hold komunistickému sjezdu, který vyzval ke zvýšení aktivity na pracovištích. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (33)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ako spomina Karel Chrocht, teda miestny konspiracny teoretik Karlos80, je toto udajne "jeden z najhorsich a najslabsich Fricovych filmov", no ale zase musim s Karlosom80 nesuhlasit. Je to optimisticky film, ktory ma v sebe zabudovany zivotny optimizmus, volu presadit dobre veci pre blaho spolocnosti, siiri sa z filmu pomaly az entuziazmus z prace chut prekonavat prekazky. 65 % ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejhorších a zároveň nejslabších Fričových filmů natočený těsně po komunistickém puči v roce 1948. Spoiler: Optimistické drama z výroby: Uvědomělý kolektiv konstruktérů a dělníků továrny Meteor se snaží prosadit přes četné překážky vlastní konstrukci lidového motocyklu typu "Pepík" do masové výroby. Podaří se jim to nakonec kdy do toho vloží všechno své vynaložené úsilí? Film byl věnován jako dar všem filmovým pracovníkům IX. sjezdu KSČ. Ve filmu jsem zaregistroval ještě E. Linkerse pro něhož to byla poslední filmová role v tehdejším československu.1,5/5. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Pětistovka jest Fričův film ve službách ideologické osvěty státního politického zřízení. Místo humoru je předhazován plán, protiplán a soutěž spolehlivosti. Místo rošťáren a škádlení je úsečně pohlíženo na ty zpátečníky, nezodpovědné lajdáky a prospěcháře. A místo obyčejné radosti ze života a nalézání niterného štěstí se stává tou nejušlechtilejší životní hodnotou budovatelská uvědomělost, angažovaná pracovitost, kolektivní sepětí a zářný úspěch, povstalý ze společného pracovního nasazení. Hrdinou není jednotlivec, ale celý pracovní kolektiv továrny motorek Meteor: v českou a levnější cestu vzorově věřící a popohánějící šéfkonstruktér ing. Martin Bareš (František Hanus), zářivě uvědomělý technický kreslič a konstruktér ing. Rousek (Rudolf Deyl ml.), poctivý a agilní předseda závodní rady a svářeč Přibík (Bohuš Hradil), hlavní zajížděcí řidič Kerman (Vilém Pfeiffer), impulsivně bručivý zajížděcí řidič Jiří Tomek (Robert Vrchota), dělnice a zkušební jezdkyně s lehčí romantickou úlohou Máňa Kolářová (Běla Jurdová), nejaktivnější z dorostu, učedník Pepíček Caha (Miloslav Jenčík), jeho kamarád a učedník Tonda Kubr (Bohumil Vild), montér se zvýšeným zájmem o ženy Jarda Brabec (Fanda Mrázek), či také sám ředitel Meteoru Spáčil (Vítězslav Boček). Pracovní a společenské neduhy, vážně ohrožující stabilitu té nevinné čistoty pracovního kolektivu: zástupce šéfkonstruktéra, podlézavý k vrchnosti a skeptický k nezměrnému úsilí kolektivu, ing. Vališ (příjemný Eduard Linkers), či nepoučitelný alkoholik a ke kolektivu lhostejný skladník a vrátný Málek (Bedřich Bozděch). Z dalších rolí: zkušený státní dozor, ing. Rokos (příjemný Felix le Breux), či inženýr a ředitel konkurenční továrny motocyklů a šicích strojů Star (Jindřich Doležal). Pětistovka, politická angažovanost trpí škrobeností a vyhrožuje násilím. Někdo snad dokáže být nadšen z řevu motorek, ale lepší film z toho neudělá. ()

arcticsky 

všechny recenze uživatele

Ani chvilkové záblesky Fričovy zručnosti nezachránily tento film. Někdo by se mohl pobavit některými nechtěnými hláškami - tak už to u těchto budovatelských filmů bývá...Filmy z tohoto období jsou smutnou podívanou především kvůli bardům velkých divadelních gest, kteří zde hrají role, které jim vůbec ale vůbec nesedí.... ()

Ony 

všechny recenze uživatele

"Právě proto, že nemáme ještě dostatek filmů, které by řešily otázky dnešní doby, je zcela na místě, že bude tento nedostatek vyplněn údernickou prací." (Rovnost, 27.3.1949) Vsadila bych se, že epizodní historky o selhávajícím individualistovi, norských svetřících a vrzajících dveřích vypracovala scenáristická úderka při zvláštní nedělní směně. Je chvályhodné, že se ani při tomto stachanovském tempu („normální doba potřebná k natočení dlouhého filmu – asi jeden rok – bude zkrácena na třetinu“, tamtéž) nezapomnělo na typické kuřácké synekdochy. Nejde přece jen o závod Pepíka s Harykem, tady závodí přímo dýmka s doutníkem, což si asi každý snadno dešifruje. ()

Zajímavosti (1)

  • Na konci filmu se objevila vrátnice firmy JAWA, která se nachází v Brodích u Týnce nad Sázavou. Tato vrátnice se již dříve objevila ve filmu Nebe a dudy (1941) a později v Báječných létech pod psa (1997). (Cheeter)

Reklama

Reklama