Komorník

Krásna pocta všetkým, ktorí bojovali za ľudské práva (nielen v USA). Sledujeme to najhlavnejšie obdobie zrovnoprávňovania afroamerického obyvateľstva na živote jedného komorníka v Bielom dome, ktorý sa najskôr o politiku nezaujíma, no keď ste dennodenne v kontakte s americkými prezidentmi a počujete ich rozhovory, ťažko je zostať apolitický. Film však výborne pôsobí aj ako rodinná vzťahová dráma a ťažko hľadať nejakú slabinu, pretože je to naozaj silný a emotívny zážitok so skvelým Whitakerom a hviezdnym obsadením prezidentov. (11.01.2016)

║Rozpočet $30miliónov║Tržby USA $116,632,095║Tržby Celosvetovo $176,598,908▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ dobrá dobová atmosféra a herecké výkony, daný prierez dekádami prezidentov zaujal, veru bohatý herecký ambasádel /60%/ (09.03.2014)

Bijme se za ně, bijme, jen proboha už nepoužívejme tu plochou šablonu, které chybí pořádný konflikt. Příběh Cecila Gainese, jenž poskakoval hned několika americkým prezidentům, je příliš povrchní a hlavně hrdina tu vystupuje pouze jako pozorovatel dějin boje za emancipaci černochů. To hlavní se totiž odehrává v jeho domě, kde se potkává s názorem radikálního syna, odcizením manželky a dalšími životními kopanci, až.. jasně, Barack Obama. Dokument nebo nějaká knížka poslouží lépe, tam se o často marném boji černochů dozvíme mnohem víc. Tady je bohužel cítit, že spousta věcí se přikrášlila, aby byl výsledek dojemnější a peněženky diváků vstřícnější. Zvláštním bonusem filmu je obsazení prezidentů, kde se v cameích vystřídá hned několik slavných tváří. Nikdo však nic objevného nakonec nepřinese. A ano, přesně tak, neobjevné, takové tohle drama je. A šablonovité k tomu. Ještěže se tu objeví kupříkladu slušně zrežírované přepadení autobusu s černošskými pasažéry nebo protestní akce v restauraci, kde barevní sedí na místech pro majoritu. Velké téma? Určitě. Průměrně natočené? Rozhodně. (12.05.2014)

Komorník měl potenciál nadchnout, jenže cestu na výsluní mu zkřížila stokrát ohraná šablona životopisných snímků. Logickým vyústěním je tradičně pojatý příběh o neobyčejné kariéře vcelku obyčejného člověka, který si až na sklonku života uvědomil, že radikální proměna způsobu uvažování o světě je nutnou podmínkou pro kýženou změnu společenských poměrů. To není samozřejmě nic objeveného. Problém však tkví v tom, že každý musí začít sám u sebe, což často není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Forest Whitaker si hlasitě říká o oscarovou nominaci, nicméně Danielsův bojácný styl patrně zapříčiní, že volání nebude vyslyšeno. 7/10! Recenze zde. (19.11.2013)

Vtip dokončím za film "...cunt is tight." Vlastně jsem překvapenej, že při tom, jak očividně byl film přestříháván tak devětsetkrát a ještě k úplně jinému vyznění to relativně na sebe navazuje a dává smysl. Leč na jakoukoli morální ambivalenci se to tentokrát definitivně vykašlalo a místo toho se díváme spíš na ódu na Demokraty, přesně podle stylu "Yes we can.... No, you can!" Je z toho bolestivě vidět, že to měl být úplně jiný film - tvrdší, s ujasněným názorem a nekompromisnější. Viz v traileru naznačená přestřelka mezi policí a Černými pantery - zde celá organizace omezena na bandu teoretiků jak z kavárny Jericho. Tarantino by se mohl zmínit o tom, že zkrátka studio využilo tří submisivních hrbolků negří lebky Lee Danielse, mě asi nejvíce bavily karikatury prezidentů přesně dle blue state vidění - sympatický idealista Kennedy, absolutně nesvéprávné přerostlé dítě Nixon (během první scény s Cusackem jsem poprskal obrazovku) či arogantní mimoň Reagan, který je v záběrech vždy nasvícen ostře zprava, aby upomínal na jeho nejznámější fotku před praporem. Filmu hrozně uškodilo snížení ratingu, aby to mohl být uvědomělý poučný film a z toho vyplývající umírněné vyznění filmu, protože když už chci nahnat do kina hromady dospívajících černochů, logicky je nechci nasrat. Takže je to rasistický. (13.02.2014)