Já, Olga Hepnarová

Hodně dlouho sledujeme nudný život sociopatky. Tvůrci podléhají omylu, že svoji tvůrčí impotenci zamaskují několika uměle protahovanými lesbickými scénami. Nezamaskují. Valná většina filmu za moc nestála a byla značně nudná. O to více vynikne těch několik světlých okamžiků, v nichž Hepnarová filozofuje. Ty by mne dokázaly i přesvědčit, že na film má cenu se dívat. Závěrečná proměna Hepnarové v schizofrenického magora shodila složitě získaný dobrý dojem ze scén u soudu. (03.09.2016)

Postavy, včetně té hlavní, nejsou funkčně naexponované, divákova empatie se tedy nemá čeho chytat a navíc mu to dost znesnadňuje i podivný rytmus uvnitř záběrů, respektive absence přirozenějšího rytmu uvnitř většiny záběrů. Připomínalo mi to kadenci vyskládávání nákupu z tašky. Celkový rytmus vyprávění je podobně zbytečně uspěchaný a monotónní, větší prostor kupodivu dostávají sexuální scény, přestože informační hodnotu mají po prvních pár vteřinách už zanedbatelnou. Snímek nenudí, mě osobně ale opravdu zaujala jen jedna sekvence asi kolem 5. minuty a dvě, tři scény v závěru. Už v průběhu filmu jsem dostal pocit, že je úplně jedno, nakolik je děj vůči skutečným událostem a charakterům věrohodný - i kdyby dokonale byl, stejně jsem se nenapojil, nevěřil jsem ničemu, nebylo mi to umožněno (když Olga řekla, že je otloukánek, překvapilo mě to - divák vlastně neví, jestli s tím může souhlasit, předešlý děj tak moc nepůsobí). Naopak jsem si představoval, jak velice silný by ten příběh byl ve formě povídky, aniž by se musela měnit jediná replika. Místo sledování pitvořící se herečky by si divák/čtenář dosazoval vlastní představy o tváři O. H. Je to vlastně taková "zfilmovaná beletrie", jenomže tím zfilmováním nic navíc nezískala. Naopak. (spoiler) Naprosto fascinující je pro mě scéna, kdy matka Olgy přijde poprvé po jejím činu domů. Z kontextu zatím nevíme, jestli o té události už ví. Přisedne si ke stolu k zbylým členům rodiny, o kterých také zatím nevíme, jestli o činu už ví. Z výrazů tváří se to s určitostí nedozvíme. Snad. Možná. Asi. Sedí všichni chvíli u stolu. A střih. Dokonale bezobsažná scéna. (21.03.2016)

Jelikož jsem od útlýho mládí rád pařil GTA, tak jsem si samozřejmě o první hráčce GTA v Československu přečet nejrůznější články a zhlédnul i pár dokumentů. Na film jsem se docela těšil. První zklamání se dostavilo, když jsem zjistil, že film je černobílej, protože to už samo o sobě dává tušit, že to bude nějaká umělecká blbost. A druhý zklamání bylo, že film stojí za hovno. Je to nudný, příšerně sestříhaný a v podstatě jsou to akorát takový obrázky, do kterejch se citujou nějaký úryvky článku na wikipedii. Pokud chcete koukat na někoho, kdo rád jezdí Trabantem, tak to už snad radši na to koště Přibáně. (29.07.2016)

Co si budu nalhávat, místy to dalo zabrat. Poslední ženu, která v Československu dostala trest smrti, protože to s náklaďákem rozjela proti zastávce plné lidí, asi netřeba „představovat“. Ústřední postava vytváří zneklidňující chlad, uzlíček nervů, který nikdy nikam nezapadl, chvíli sebelítostivá, vzápětí nevypočitatelná. Odsoudit ji, soucítit, oboje najednou? To, jak tvůrci přistupovali k postavám, se mi úplně nezamlouvalo, dlouho jsem se nedokázal napojit, něco si v příběhu najít… Michalina Olszańska velmi dobrá, ale Český lev prostě ne, i když oceňuju, že slova tu nejsou potřeba. Jinak skvělá černobílá stylizace, odvážná Marika Šoposká. Zmíním i jakousi neuspořádanost či nedokončenost myšlenek. Přesto ambiciózní, proti proudu, překvapivě české. (11.01.2024)

Na filmové spracovanie príbehu o Oľge Hepnarovej som bol veľmi zvedavý, dokonca by som ho označil za jediný film z českej produkcie, na ktorý som sa kedy skutočne tešil, no a výsledok ešte predčil všetky moje očakávania. O ten príbeh tu nakoniec vlastne ani tak moc nejde, čo ma ale neprekvapilo a ani o dôvodoch hlavnej hrdinky pre vykonanie takéhoto činu sa tu tiež moc dozvedieť nedá, ale filmu to vôbec neškodí, možno práve naopak, aspoň je to iné, než väčšina podobných filmov. Najväčším kladom je tu bezpochyby samotná hlavná hrdinka, Michalina Olszańska mi tu prišla úplne dokonalá, nielen sa na ňu dobre pozerá a ani charizma jej nechýba, ale toho inteligentného introverta a psychopata zahrala úplne dokonalo a aj mnohé jej repliky som si dokázal užiť, hlavne na súde. Jedine toho sexu a navyše lezbického sa mi tu zdalo už trochu moc, ale aj s tým som už nejak počítal, takže ma to ani nerušilo. Čo sa týka réžie, tak vytknúť môžem jedine niektoré zbytočne predlžované scény, s čím bežne nemám problém, ale tu to bolo viackrát čisto samoúčelné bez akéhokoľvek významu, ale inak môžem len chváliť, atmosféra je perfektná a vizuálna stránka tiež, tie zvolené uhly kamery sa mi veľmi páčili, dokonca ešte aj ten samotný útok na nevinných civilistov, od ktorého som nič nečakal tu bol zaujímavo natočený. A čiernobiele prevedenie bolo tiež dobrou voľbou. Takže síce by som tu vedel vytknúť pár detailov, ale inak o plnom hodnotení vôbec nepochybujem, bolo to vynikajúce, žiadny český film natočený minimálne za posledné polstoročie ma tak nenadchol a ešte si ho určite viackrát pozriem. 87% (23.06.2016)