Star Wars: Síla se probouzí

Není co řešit. Pečlivě nadesignovaný blockbuster, který žene kupředu nadsvětelnou rychlostí a neohlíží se po věcech jako logika děje nebo hlubší emoce. Ale je to fajn, dá se na to skoro sáhnout díky všem těm praktickým efektům... Samozřejmě "jen film", ale velmi pěkný letní film na ukrácení dlouhé chvíle. Sice se ani jednou nezbaví své merch-spinoffové záměrnosti, ale upřímně - čekal jsem tyhle aspekty spíš otravnější. Celkově prostě ok film. (17.12.2015)

„Chewie…we´re home.“ Technická stránka (byť je to vzhledem k tvůrčímu týmu a producentskému zázemí očekávanou samozřejmostí). Hra na nostalgickou strunu a každým obrazem prostupující respekt ke kultovní sérii. Midi-chloriany naplněná Daisy Ridley. Chybějící nutkání poslat C-3PO do křemíkového nebe (asi to bylo tou červenou rukou). To byl výčet kladů a teď k temné straně Abramsova brnkání na Lucasovu kosmickou mandolínu. V čitelném a přitom nepříliš logickém dějovém prostoru nefungují emoční páky, které by Star Wars doposud nepolíbené panny přivedly k zájmu o původní kusy. Pokud temná strana síly zafunguje jen na pár sekund, kdy se na plátně objeví jistý artefakt s průvodním hudebním podkresem, něco je ve far, far away galaxii špatně. A tímto se dostáváme k hlavnímu problému. Nevýraznému Nesithovi, který vypadal, že princezna Leia kdysi navštívila Show Jana Krause a po natáčení podlehla na červeném gauči moderátorovu šarmu. Kdyby Han Solo dostal více času, mohl si udělat otcovské testy.. Abramsova snaha o moderní most ke kořenům je chvályhodná, ale podobně jako mostům na First Order´s Starkiller Base tomu chybí zábradlí, kterého by se dalo pevně chytnout. Síla dál spí.. (15.11.2017)

(1001) Adama Drivera miluju už od Nitra Llewyna Davise a tady ještě ke všemu brečí, takže jeho atraktivita stoupla tak o tři sta procent, to je jasná věc, ale stejně se příliš fanouškovského nadšení nedostavilo. A protože rozčílená jsem nebyla (jaké překvapení), tak si nebudu stěžovat na všechno, jak bývá mým dobrým zvykem, ale jenom na dvě věci: 1. Ty dva záchvaty vzteku spojené se sršením jisker moc sexy nebyly a ráda bych, aby vypadaly jinak. 2. Co to mají tvůrci za problém s načasováváním? Nic ve filmu netrvá tolik času, kolik by mělo. A to mluvím především o emocích, protože o ničem jiném ten film pro mě nebyl. Děj těžištěm rozhodně není, ať už pro to, že je jednoduchý a přímočarý, a nebo proto, že je schematicky okopírovaný - ale to jsem se právě po zralé úvaze rozhodla nevyčítat, protože původní trilogie je vlastně taky ten jeden samý scénář natočený třikrát a žádný pořádný fanoušek si na to nijak zvlášť nestěžuje - takže atmosféra a prožitek by měly být to, o co tady kráčí. Jediný cool moment, který se opravdu povedl, byl ten první "traitor" výkřik, zbytek tak nějak vyšuměl do ztracena. Tým klaďasů je klasicky bezbarvý a nevýrazný (hehehe, černoch, ženská a Žid ještě automaticky charisma neznamenají) a záporáci bohužel monologují a pokoušejí se vyvolat děs stejně rutinérsky a schematicky. V žádném okamžiku jsem neměla o nikoho strach a skoro nikde jsem nebyla doopravdy zainteresovaná do scény - s výjimkou prvního setkání Kyla a Rey v lese a jejich následného rozhovoru, při kterém si Kylo poprvé odhalí tvář. A všechny ostatní situace mi přišly strašně rychlé a jakoby odbyté z povinnosti na první dobrou. Než mám čas si uvědomit, co se tam stalo, a pořádně si to užít, už se běží někam jinam vstříc dalšímu předvídatelnému plot pointu. Jedině sentiment, který do filmu zanášel Han, dostal času dost, ale na ten si zase příliš nepotrpím. Kdyby aspoň ty očekávané situace nějak překvapivě ústily, třeba kdyby poté, co Kylo udělá ten spoiler, zjistil, že možná není dost silný, aby to unesl, a zareagoval prakticky jakkoliv jinak, než tak, jak zareagoval... Nebo kdyby všechna esa z rukávu nebyla součástí marketingové propagace a člověk se je doopravdy dozvěděl až z filmu... No vyvíjím si v hlavě několik verzí svých fanfikcí a doufám, že ti opravdoví scénáristé pro příště dovedou aspoň trochu doopravdy překvapit. A nejvíc ze všeho bych si přála, kdyby třeba objevili, že mezi dvěma či více lidmi můžou existovat i jiné vztahy než povinná romance, slepé následování a černobílé nepřátelství. (30.01.2016)

Aha, nikoliv pocta, ale remake. To bych od Abramse nečekal. Za těch 40, resp. 10 let je navíc jen Daisy Ridley a fajn bitka ve sněhu. Jinak nic, žádný posun. Ani technický (srovnatelné s epizodami 1-3 !), ani příběhový (variace stále stejného konceptu - dobro vs zlo, impérium, ničení atd.). Největší zklamání roku. (19.12.2015)

Jak to napsat co nejlíp... Mám dojem, že za tím podivným nadšením stojí jen slepá nostalgie a sebeobelhání se z dlouze vytoužených přání, protože co já jsem právě viděl v kině, nebyl nic než obratem zapomenutelnej plochej akční popkorňák. Abrams to natočil chytře najisto, přesně v kolejích 40 let starýho originálu, takže to má všechno (včetně starých ksichtů) až na maličkost co nezaplatíš ani nijak nevypočítáš - duši. Ale to většina fandů zapře. Stejně jako fakt, že záporák bez masky vypadá jak ubohá verze zmijozelskýho šprta (kam se hrabe Marvel), nebo že příběh je tristně bez nápadu a ohranej, nebo že to v sobě má emocí asi jako já ve středu těsně po ránu. M R D K A za 2*, ovce poserte se. Chybí mi Jar Jar a souhlasím s Vatikánem. (19.12.2015)