Popelka

Parádní zpracování mého oblíbeného popelkovského příběhu. Nemám, co vytknout, až na dvě malé drobnůstky, které mi jsou vcelku ukradené a to: Zvláštně se měnící barva vlasů Popelky při každé příležitost a to, že první i druhý střevíc je zkoušený na stejné noze.... prkotina. Pojetí je prostě krásné a vážně mě to nadchlo. (11.02.2013)

Disney je spešl v tom, že vždycky dokáže přinést skvělé animované zpracování nějaké pohádky. Tady tomu není jinak. Film byl na tehdejší dobu jednoduchý, ale chápu kur*a dobře, že ten pes shodil tu kočku z věže a ona se zabila? To jako fakt? Seven hells... Krom toho... ty myši, kočka a pes... to jsem se rovnou mohl koukat na Toma a Jerryho. Mimochodem nikomu asi nevadí, že macecha vypadá jako Gary Oldman ve filmu Drákula a princ se ve filmu objeví až deset minut před koncem a pronese jenom dvě věty... (25.03.2015)

"A pretty plot for fairy tales, Sire." Překrásné! Nejspíš je to zapříčiněno tím, že se v ní zúročila práce a zkušenosti animátorů disneyova mladého studia z jejich předchozích projektů, jimiž byly např. "Sněhurka" a "Bambi". "Popelka" působí dojmem bezchybného dílka od chvíle kdy se otevře zlatem vykládaná kniha, v níž se začnou mihat barevnými kresbami zkrášlené stránky, a vypravěč spustí generacemi známý a vřele přijímaný příběh. Příběh krásného děvčete, stiženého trpkým údělem služky ve vlastním domě. Ona se ovšem dílem touhy, štěstí a rovněž dobré vůle, za pomoci svých zvířecích přátel a jedné roztržité čarodějky, k vysněnému objetí s princem časem dopracuje. Popelka je zde vděčně vykreslena jako postava sice zkoušená nouzí a ústrky, ale zároveň si vědoma své vlastní silné osobnosti a vnitřní důstojnosti. Nemá to bezesporu lehké, jelikož soužití s macechou, fůrií před níž blednou i ty nejvyhlášenější potvory z dalekého okolí, zde není líčeno v pravdě domovsky přívětivých barvách. Příběh je veden lehkou rukou tvůrců, kteří si jsou přesně vědomi ladného vyvážení děje mezi prostorem jenž věnují hlavní ose pohádky, kterou tvoří dění okolo Popelky, a neodolatelně hravé animační komice, jíž obstarávají především popelčini myší kamarádi a zlý kocour Lucifer... i Tom a Jerry by si k nim měli zaskočit na povinné školení :). (29.10.2005)

12. celovečerní Disney Přes všechna přepálená klišé a nastupující návrat k siluetě biedermeieru je tu stále platná a půvabná disneyovka. Kombinace dramatu, komedie, grotesky a romance. Příjemně dojemné, dojemně pohádkové. Žádná extra aktualizace, ačkoli srovnání s Fleischerovic Popelkou je také nasnadě a několik pěkných hlášek jakoby z venku se najde zejména před očekáváním námluv. Zkrátka dobré. Samozřejmě doporučuju povšechně u Disneye láskyplně připravené DVD extras. (02.03.2010)

Původní disneyovskou Popelku jsem si nechával "ve skříni" celkem dlouho a po zhlédnutí musím bohužel konstatovat, že jsem se až zase tak moc neochuzoval. Kreslená Popelka mě rozhodně oslovila méně než hraný Branaghův remake nebo naše legendární česká verze od Vorlíčka. Překvapilo mě naprosté upozadění prince, který má v této klasické adaptaci jen pár vět a pouze jednu významnější scénu. Zvířátka byla roztomilá, byť mi v závěru přišla trochu otravná (myšky), tvořila však světlý protipól k démonické Lady Tremaine, jejím hloupým dcerám a podlému Luciferovi. Nejvíce mě asi pobavila scéna s Dobrou vílou a jejím chaotickým kouzlením. P.S. Bude to asi znít zvláštně, ale teprve u této verze jsem si uvědomil, že onen ikonický skleněný střevíček měl společně s ostatními přičarovanými věcmi též zmizet po odbytí půlnoci (right?!). (06.09.2020)