Co by kdyby

Spíše "feel-good" drama než vyloženě komedie, což ale není úplně na škodu. This Is Where I Leave You je poklidná oddechovka se sympatickým obsazením a několika (spíš málo) vtipnými momenty. Nejvíce mě zaujala hořká linie okolo Timothyho Olyphanta, která však dostala po hříchu málo prostoru. Naopak Rose Byrne je netypicky děsně nevýrazná, což možná dělá fádní vizáž a ne moc slušivý účes, který má po většinu stopáže. Film spíše klouže po povrchu a množství načrtnutých rodinným problémů řeší jen tak zlehka. Žádné velké drama se nakonec nekoná. This Is Where I Leave You je z té skupiny filmů, které jsou potřeba a nejlépe v co největším množství. Díru do filmového světa neudělají, ale slouží parádní relax. (12.05.2015)

Opäť film, na ktorý treba byť správne naladený. Čo som nebol, preto ma tá rodinná disharmónia nezasiahla, prišlo mi to veľmi rozťahané a zbytočne dlhé. Ale miestami to bolo tak správne situačne vtipné, čo aspoň trochu tú napätú atmosféru odľahčilo. A Šofér má skutočne nenormálne odstávajúce uši. 2 z 5 (14.02.2016)

Ok :D :D Bavila jsem se :) Opravdu nadmíru a hlavně to bylo tím zvláštním spojením, které byl hlavně mezi sourozenci (scéna s chůvičkou a nejmladším bratrem a sestrou) a také mezi jejich matkou, která se svými novými ňadry přišla na týdenní návštěvu :D :D Je to střelený, je to hodně zajímavé v pojetí soudržnosti rodiny, ale prostě to hezky poukazuje na to, co se nám v životě děje a každý se s tím holt "popere" jinak :D Skvělá skvadra lidí :) Sem tam skvěle sprosté, sem tam smutné a jsem ráda za ten konec - spoiler - nejsem zastáncem přímo hepáčů :D :D (24.12.2017)

Já nevim, že se ty Američani nedokážou normálně pozdravit? To je samý exaltovaný svídy, hany, hej, háj a všichni jsou gódžs. Vztahovky, kde se rodina sejde v časovém a prostorovém úseku, jsou živná půda pro katarzní mazec a dobrej film, na tomhle poli ale vyrašila zbytečně ukecaná vata. Škoda toho sympatickýho obsazení. (30.12.2014)

This Is Where I Leave You je jedním z těch veskrze obyčejných filmů, které vycházejí se železnou pravidelností jednou nebo dvakrát ročně, ale s tou samou pravidelností dokážou i uhranout: prvotřídně obsazená a produkovaná hořkosladká komedie o rodinných trablech s dokonale sympatickými postavami, koňskou dávkou nostalgie, zdravou špetkou humoru i patosu a s melancholickým hudebním podkresem navíc. Prostě sladkobol jako vyšitý. Ale pokud je vše zmíněné natočené s citem, nemá cenu odolávat. Obzvlášť když příslib hereckého koncertu naplňuje beze zbytku. (07.12.2014)