Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Příjemná podívaná, která se ke konci lehce zvrhává (ach ty nelogičnosti), ale tak už to občas u Burtona bývá. Já ty jeho podivnosti zkrátka můžu. Přesto jsem do filmu nešla s příliš velkým očekáváním, a odešla jsem mile překvapená. Ne nadšená, ale překvapená. Eva Green válí jako vždycky, vizuálně je to nádhera a atmosférou parádní. (11.11.2016)

Knížku jsem nečet, takže se nemusím rozčilovat nad úpravama v postavách ani věrností obsazených herců. Burton rozhodně mým favoritem není, sám od sebe bych do kina na jeho film nešel, ale jeho nezaměnitelná grafická aura mi nevadí, spíš u něj vždy záleží na příběhu, který zde nebyl z jeho pera, což me plnilo optimismem. Výsledek je přeci jen (a dle očekávání) rozpačitý. Výtvarné zpracování je super, tady se nedá vytknout nic. Příběh=kniha je vymyšlený taky super, bohužel film by zasloužil vykleštit minimálně o dvacet minut a hlavně první půlka by potřebovala zásadní facelift, protože nechybělo moc, abych se začal proklínat, na co jsem to vlezl. A dá se to považovat za velký Burtonův fail, protože zpravidla ty části filmů, které představují jednotlivé postavy, bývají zaručeně tím nejzábavnějším. A zrovna tady třeba ani nebylo nutné se věrně držet předlohy, bylo-li by to zapotřebí. Věkovka se určuje dost těžko, protože v první půli se neděje nic připosráníhodného, zato vše nahrazuje mnohem drsnější polovina druhá, kterou bych malým dětem asi těžko mohl doporučit. Ale to není od Burtona nic nového. Mně osobně Sirotčinec vyevokovat docela silnou vzpomínku na El Laberinto del Fauno, kde Burton s del Torem prohrává po deseti letech a s adaptovaným scénářem způsobem signifikantním, nikolivěk zásadním. Do červených to patří. 75% (07.10.2016)

Kdysi hodně, hodně dávno jsem viděl film Nekonečný příběh, který mě naučil milovat filmy. Uběhlo mnoho let a já viděl spousty krásných filmů, ale i spousty sraček. V posledních letech jsem však začínal mít pocit, že jediná fantazie, které jsou filmařští kouzelníci je vidina nadité peněženky…. Až jednoho dne přišel Sirotčinec a já při něm zase cítil ten dávno zapomenutý pocit, radosti z každého záběru, dětského naivního nadšení z toho co přijde v příštím okamžiku. Pasáž kdy Jake poprvé prochází sirotčincem a poznává podivnosti podivných děti mohla být klidně nekonečná, protože tolik nápadů, originálních i vtipných momentů na sekundu jsem snad v žádným filmu neviděl. Za všechny zmíním jeden, zahradnický odkaz na Střihorukýho Edvarda, pád veverky, hraní fotbalu, neříkal jsem jeden ? Film nenudí ani chvíli, šikovně střídá dynamické a vyprávěcí pasáže. Některé scény, třeba když se děti potápí k lodi, budu mít v paměti ještě hodně dlouho, něco tak nádherně nasnímaného se nevidí každej den. Takže s euforií a totálním nadšením se dostáváme do finále, do finále který chci vidět ještě jednou, dvakrát, třikrát, no zkrátka budu ho chtít vídat po každý, když na mě přijdou chmurný myšlenky, že jsme ztratili tu krásnou dětskou schopnost snít, představovat si a věřit ve vítězství dobra. Jsem nadšený z toho, že v době filmařských nejistot, tu přece jen jednu jistotu máme, Tima Burtuna, díky za to Time ! A vlastně ještě jedna jistota, Evička je nejkrásnější a nejlepší herečka na světě. (28.09.2016)

Má to všetko čo má mať správna burtonovka a možno aj niečo naviac. Akurát, že Burton už od Sweeneyho Todda nedokázal vdýchnuť život jedinej postave. Neviem jak to lepšie vyjadriť; proste film, čo mal nato byť kult, keby aspoň minimálne fungoval v emocionálnej rovine. Nie je to tam, nie je tam spätná väzba, nie je tam ani ten kúsok nostalgie za vecami ktoré ste nazažili (ako v závere Alenky), a ten pocit, s ktorým ma Timove filmy sprevádzali celé detstvo, ten už asi nezažijem nikdy. Pár dní po zhliadnutí už si vlastne detailnejšie vybavujem iba Jacksonovho záporáka. No, ale furt je to film Tima Burtona... 75% (07.11.2016)

Nejen krásně temné, záhrobní a strašidlácké ale i vtipné. Časoprostorová zápletka zapletena tak dobře, že bylo nutno vyvinout nemalé úsilí k jejímu rozuzlení. Všechno v pohybu. Závěrečná bitka na pouti mě pobavila asi nejvíc. Moc ráda jsem se ponořila do těchto dobrodružných vln a s potěšením to udělám znovu. Těch pár úsměvných momentů, které jsem zaregistrovala, mi nemohlo pokazit celkový dojem. Jsem nadšená. (13.01.2017)