Život je úžasný

Neni to film, ktery bych podruhe chtel nutne videt. Puvodne jsem plny pocet dat ani nechtel, ale zaver je vynikajici a fakt, ze nametem pro tento film je skutecnost, nemohl jsem nakonec hodnotit jinak. Dobre natocene komorni drama, ktere netlaci na pilu. Co je ovsem deviza tohoto filmu, tak bezkonkurencne herecky vykon Dawida Ogrodnika, ostatni herci taky dobri. (06.02.2017)

V prvom rade si treba uvedomiť, že film je podľa skutočnej udalosti, to len zvyšuje celkový pocitový zážitok z filmu. Ten chalanisko niekde žije svoj smutný osud a trávi čas. Nedokážem si predstaviť nič horšieho v živote, ako mať jasnú myseľ uväznenú vo svojom tele a nemôcť to nikomu povedať. Môžte len ticho pozorovať okolie a trápiť sa, že vám nikto nerozumie. Preto keď sa prvý krát po 26 rokoch chalanovi konečne podarilo dorozumieť sa s vonkajším svetom a jeho prvá veta znela: Ja nie som rastlina! Tak to už bolo naozaj na mňa veľa. Na také niečo sa nedá zabudnúť. Špeciálne musím tiež zložiť poklonu obom hercom - predstaviteľom detského a dospelého Mateusza, v prvom momente som si myslel, že ho hrajú naozaj postihnutí herci, až po filme som si našiel, že veď to boli zdraví ľudkovia. V tom prípade klobúk dole, o svojich hereckých kvalitách už naozaj nemusia nikoho presviedčať, v Amerike by jednému z nich určite priklepli Oscara. Tiež sa mi páčilo, ako bol celý príbeh spracovaný a divákovi prerozprávaný a ako jednotlivé udalosti boli veľmi vhodne dopĺňané Mateuszovými myšlienkami, no proste jedno veľké dramatické divadlo! Film by určite nemal chýbať u žiadneho milovníka poctivej drámy, úžasný a nezabudnuteľný majsterštyk. (23.11.2016)

Silý emotívny príbeh...raz, cestou autobusom z blízkeho okresného mesta v ktorom pracujem sa rodina so svojim už dospelým postihnutým dieťaťom vybrala na cestu autobusom. Tiky hendikepovaného, už dospelého dieťaťa neušli pozornosti dvojici malých aromáčok, ktoré svojej mamke ukázovali že tete šibe. A vtedy som si uvedomil že postihnuté nebolo v autobuse dospelé dieťa, ale dve miniatúrna aromáčky a ich alfamatka... (23.12.2021)

Velký wow za herecký výkon Dawida Ogrodnika a Kamila Tkacze. Druhý velký wow polské kinematografii, která mě nepřestává překvapovat tím, jak výborný drama ze života umí naservírovat tak jednoduchým stylem. Film nijak citově nevydírá a necílí prvoplánově na soucit diváka, a i přesto jsem měla několikrát během sledování slzy v očích. Myšlenky, které nemůže hlavní postava Mateusz v důsledku fyzického postižení vyjádřit slovy jsou sdělovány pomocí vnitřních monologů a vy si tak celou dobu říkáte "kurňa ten kluk vám chce něco říct". Najde s ním někdo společnou řeč anebo bude navždy inteligencí přirovnáván k rostlině? Všechno to prohlubuje fakt, že se jedná opět o snímek dle skutečné události. Film je navíc doplněný o výborně vybranou hudbu. Doporučuji všem milovníkům pomalých a intenzivních dramat. (21.01.2022)

Za všechny své špatnosti jsem dostal doživotí v částečně nefunkční slupce. Mateusz má proti mě výhodu v tom, že nikdy nezažil, jaké to je, když všechno funguje, jak má, já na druhou stranu na tom nejsem tak špatně, abych byl odkázán na to, až si vedle mě sedne někdo, kdo začne listovat v Playboyi. Tímto úvodem jsem chtěl říct, že mi byl Mateusz krajně sympatický, do této postavy jsem se dokázal vcítit a filmaři z Polska mi opět dokázali, že své práci rozumí. Kéž by si z nich naši tvůrci vzali příklad, snad by z českých filmů konečně vymizely dialogy, u nichž bych si nejradši vrazil do obou uší stovku hřebík. Toto byl příklad výborně napsaného a ještě lépe natočeného příběhu, který mě opravdu dostal. Mateuszův osud byl jasnou předlohou pro drama (když ne přímo pro tragédii), ale Polákům se podařilo zakomponovat do snímku i nenápadné (ale o to lepší) záblesky humoru. Když si představím, v jakou patetickou hrůzu by tuto záležitost překopali Američané, už bych odpadoval, Poláci ode mě naopak dostávají plný počet hvězdiček. Mě ale neberte vážně, já jsem určitě nebyl nestranným divákem. (16.01.2022)