Osm hrozných

Víc než hodinu na - nepříliš zábavnou - expozici? Wow. A i po příchodu do chaty se děj rozjíždí jen neochotně a rozsvítí to až Jacksonova výživná storka v polovině filmu. Po ní si už musíme poslechnout jen jednu písničku a KONEČNĚ se rozjede ta správná zábava plná napětí, paranoie, zvratů a mrtvol. Ne, nemyslím, že k ní ta nekonečná expozice byla nutná, obzvlášť když se tu věci s oblibou několikrát opakují. Tarantino většinou umí napsat skvělé postavy a dialogy, ale tady mě příliš neuhranul ani jedním (postavy se navíc chovaly okatě neprakticky). Herci a Morriconeho hudba jsou fajn. Poněkud mi uniká důvod pro použití ultraširokoúhlého formátu u interiérové konverzačky, ale co už. (09.01.2016)

Osm hrozných je vůči Djangovi, co byla dvojka Kill Billa vůči jedničce - a coby kontrast to funguje docela obstojně. Osobně mě to ale v první polovině úspěšně uspávalo a nebaví mě už každé Tarantinovo rozhodnutí (absolutně zbytečná flashbacková kapitola nesdělující jedinou novou informaci) obhajovat podvratným tvůrčím záměrem. Plně ale chápu, že někoho tahle hra uspokojuje. A v podstatě výhradně o tom už Tarantinovy filmy jsou - o hledání objektivních důvodů, jak z těch režijních podivností (nevykreslené postavy, nekonečné tempo) udělat geniální myšlenky, z nichž některé smysl skutečně dávají a některé už jsou šílená nadinterpretace. Druhý den po zhlídnutí jsem vůči tomu smířlivější, protože nuda je první dojem, který má tendenci odpadat, a v hlavě zůstávají silnější scény a těch pár hlášek. Ale vydržet to ty tři hodiny znova? To radši ani ne. 70 % (06.01.2016)

║Rozpočet $44miliónov║Tržby USA $54,117,416║Tržby Celosvetovo $155,760,117 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $12,892,972 ║ Tržby za predaj DVD v USA $11,286,904║ Tarantino troška poľavil, sa nechal uniesť na vavrínoch slávy, veru škoda, že prvá polovička nemá lepší spád, kľudne by tento obsah vystačil na dvoj hodinový film a mohla to byť riadna šupa, lebo v tej druhej polovici to rozbehol na plné obrátky, kde svištia vyšperkované dialógy, elektrizuje napätie, vyhrotenosť, dejová pestrosť, aj keď sa väčšina deja odohráva v jednej chajde a nechýbajú ani krvavé jatky, fakt zas prúdi krvi ako je u neho zvykom, hudba od Morriconeho hrá prim, určite film čo stojí za pozornosť aj keď ide o niečo slabší počin z jeho dielne /80%/ (29.12.2015)

Přepálené násilí v Tarantinových filmech mě už nudí a vadí, a to píšu jako člověk, který má v oblibě gore horory, Fulciho a podobné mistry hororových krvavých morytátů. Na rozdíl od většiny jsem si více užil první hodinu, s vtipně vypointovanými dialogy, která by rozvedená do větší šíře byla prima divadelní hrou, ale pak se Quentin utrhne ze řetězu se svojí explicitní krvavou náloží a všechno jde do kopru. Tenhle symptom je ve všech jeho posledních filmech jak přes kopírák, člověk úplně ví, co přijde v následujících minutách. Navíc jak se příběh rozvíjí, dává čím dále menší smysl a valí se na diváka slovní průjem, který působí nepřirozeně. Opravdu by takhle strojeně mluvily skutečné postavy? Na ´Pulp Fiction´ nedám dodnes dopustit, to je masterpiece, kde si vše sedlo, jak má, ale od doby Kill Billa, který byl v mých očích poslední Tarantinův velký film, se mi jeho tvorba vzdaluje čím dál více. Už tam z mé strany není natěšenost, ale jenom opatrná zvědavost a to je škoda. (11.01.2016)

Úvod? 35 minut tlachání v dostavníku s ošklivou zadní projekcí. Následuje dalších 60 minut tlachání v chatě, než zasviští první kulka. Do této chvíle je to neskutečně upachtěná nuda, při níž jsem Tarantina skoro proklínal, jakou ukecanou sračku to zas natočil, a jak mu to v komentáři pěkně nandám, zatímco zarytí fandové mu ho i přesto div nevykouří. Ale i mistr tesař se občas zmýlí. S prvním výstřelem se totiž rozjede ta pravá zábava: masakr, v němž se odstřelují koule, mozkovny či rovnou celé kebule, nebo se ve velkém zvrací proudy krve (Nicotero s Dykstrou se zase předvedli). Situace se vyhrocuje, hlášky přibývají, postavy odpadávají. Ve finále je pak interiér chajdy ocákán kečupem tak mocně, že by záviděly i Gauneři. Herecky to pak nejvíc táhne trio Jackson, Russell a trochu nečekaně Jennifer, která si to dává opravdu luxusně. Takže jak jsem psal - hodina a půl je skoro utrpením, ta následující hodina a čtvrt je však silnou kompenzací a hlavním důvodem, proč novýho Tarantina vidět. Jo a pokud bych si měl vybrat nejlepší scénu, zvolim nejspíš tu s kávou. (70%) (29.12.2015)