Země, odkud přicházím

Moc pkný vánoční příběh, bez zbytečných kýčů a "symbolů" vánoc,jenom s atmosférou a JEŽÍŠKEM, ne ddou mrázem, nebo santa klausem. Krásné melodické písničky, příjemné herecké výkony, je to mile vtipné, pohádkové a s krásnými kostýmy.Když e tak dívám na hodnocení, tak t asi v televizi moc čato nevysílají, což je škoda. Ale když e dívám, tak ani po včerejší projektci na české televizi moc komentářů nepřibylo, na rozdílod jiných vánočních sraček. Je to škoda, protože to stojí za vidění. (25.12.2012)

Tohle není film pro děti, aspoň ty naše ho odzívly i přes všechno ježíškování (ve skutečnosti pèrenoëlování čili santaklausování, viz příchod krbem a reklamní papundekl s červeným tlusťochem na ulici, to jen ten dabing je z dob, kdy ještě bylo s ohledem na Hollywoodem dosud nepřeválcované české publikum přirozenější říkat Ježíšek místo Santa), ani pro normální dospělé, pro ty je tam zase toho Ježíška moc. Nacházíte-li se ovšem někde na pomezí těch dvou světů, tj. jste-li dospěláci s náladou na něco infantilně hravého, a máte-li navíc slabost pro francouzské šansony, užijete si to velmi. (25.12.2012)

Romanický příběh s vánoční atmosférou a trochou vášně, kterou bychom v americké romanci asi nenašli. Ale tohle je francouzský film, takže se není co divit, že zamilovaný muž klidně stráví noc s úplně jinou ženou, když je dostatečně vstřícná. Becaudovy šansony byly někdy až na pomezí jazzu a rock n rollu. ___ Hlavní hrdinka okouzluje neuvěřitelně štíhlým pasem. /25. 12. 12./ (25.12.2012)

Tohle je opravdu nejlepší si pouštět o Vánocích, kdy jste v té správné atmosféře, nechcete se nechat ničím trápit a prostě si jen chcete užít příběh, který je hezký, vtipný a navíc se v něm něco děje. Poetika tohoto filmu vás ale může potěšit i mimo vánoční čas, protože je prostě milé a lidské. To už není jen Vánocemi. (05.03.2015)

"Aha, tak vy mi prikazujete?" "Nie, nie!"     Nesmierne pohodova romantická (hudobná) komédia (nemyslím si, že by tam bolo niečo fantazijného) s podmanivo rozprávkovou atmosférou. Spočiatku som síce dosť nedôverčivo pozeral na tie gýčovo pestré farby (ako v kreslenom filme) a vnímal tú celkovú "presladenosť", lenže ten film má priam neodolateľný pôvab (alebo ak chcete, francúzsky šarm), ktorým si ma dokázal postupne získať. Príbeh založený na zámene identít je síce veľmi prostý a mnoho krát videný, dokáže však neustále prinášať zábavné momenty s veľmi milým humorom. Hoci tu nie sú žiadne herecké esá, herecké výkony sa mi v rámci daného žánru aj tak celkom páčili: Gilbert Bécaud je na hudobníka pomerne presvedčivý v oboch polohách dvojroly (ako nesmelý a roztržitý Julien a aj ako šarmantný a sebavedomý Eric), pôvabná Françoise Arnoul pôsobí v role Marinette veľmi milo, na zahodenie (čo sa týka pôvabu) nie je ani Madeleine Lebeau v role zvodnej lekárničky a tie deti sú veľmi zlaté. A napokon musím vyzdvihnúť aj výbornú, do džezu ladenú hudbu (Gilbert Bécaud sa vyznamenal ako spevák i autor hudby), z ktorej sa mi okrem titulnej skladby najviac páčila detsky hravá "Patte Blanche".     "Viem, že dokážete použiť silu." "Tiež som to začul." (26.07.2023)