Kobry a užovky

Moje očekávání od filmu se hodně vyplnila, což se mi nestává tak často. Prakticky jediné, z čeho jsem měl trochu obavy, bylo (ne)zapojení humoru. Ovšem toho tu ve výsledku příliš nebylo, a když už, tak měl ve scéně své opodstatnění a já nemusil řešit, jak moc se do vyznění filmu hodí či ne. Kobry a užovky jsou totiž kovaným dramatem, depresivním a s jen opravdu malými záchvěvy něčeho pozitivního. Musím rozhodně vypíchnout možná vůbec největší klad snímku, a to uvěřitelnost. Jistě se mnou bude leckdo nesouhlasit, ale mně osobně přišly jak postavy (převážně civilně působící, hlavně babička), tak dialogy (nestrojené) i to prostředí, ve kterém se film odehrával, velmi přirozené. A bratrům Hádkům (a jejich sehranosti) můžu v tomto případě jen zatleskat. Vydařená byla i hudba. Výtky mám tak nakonec jen 2; k pro mě osobně trochu nedůvěryhodnému konci (na druhou stranu nic, kvůli čemu bych si rval vlasy) a pak vývoji přátelství, který s tím závěrem vlastně souvisí. Proto „pouze“ silné 4*, jinak spokojenost a doporučení filmu ostatním. (13.07.2016)

Hádek na druhou a Čeští lvi se můžou třást!! Další verze sociálního dramatu po česku se vydařila. Sakra jo. Neschopné zatracence hrají dva (skuteční) bratři, takže taková ta vztahová dynamika je zaručená. Starší Matěj Hádek tu představuje zneuznaného dělníka, přežívá, chlastá, sní, že jednou zase přijde příležitost, kterou neposere. Mladší Kryštof je kleptomanská feťácká troska s nedomyšlenými plány, která žije ze dne na den, totálně ignoruje základní společenská pravidla, a která tu televizi nějak vyřeší. Se štípačkami na zádech, s těkavými gesty a s dialogy, nad kterými nemusí přemýšlet, zda jsou pitomé nebo umělé, je jednoduše dokonalý. Technická stránka filmu je osobitá, ač žádné velké umění v sobě nenese. Kdo má rád britské sociální kusy, Bohdana Slámu nebo předchozí zastavení scénáristy a režiséra Jana Prušinovského, bude se mu líbit i tohle. Také tentokrát (stejně jako u Pepika Hnátka) na své postavy pohlíží smířlivě, nevysmívá se jim, ač je jasné, že i přes veškerou snahu skončí zase na dně. I když právě s tím mi úplně neladí závěr, který alespoň mně ilustruje, že tvůrci moc netušili, jak to celé uzavřít. Ale je to jen menší vada na kráse (plus leckdy překvapivé činy i těch „normálnějších“ postav), protože dialogově je to hutné, příběhově silné, herecky za poslední měsíce/roky bezkonkurenční. Ať už mluvíme o zahořklé matce, bodré babičce, svérázné manželce nejlepšího kamaráda, obchodním partnerovi… Moc velká spokojenost!! (23.10.2015)

Někdy si české názvy českých filmů zaslouží kritiku. U Kober a užovek se mi anglický název "Snake brothers" líbil. Ony celkově anglické titulky od Stephana von Pohl a šperkařky Shelleyi Leighton viděné v kině Světozor byly zajímavé. Hadí bratři s bratry Hádky nejsou příliš veselým a ani optimistickým filmem, i když se u nich člověk často zasměje. Hlavně Prušinovský ukazuje pohled, který občas není vidět. Film má jisté poselství i děj a to se nejen u českých a slovenských filmů cení. (12.11.2015)

Musím uznat, že před psaním tohoto komentáře jsem si musel ještě asi na postý pustit Na hadím ocase od Bratrů Orffů, protože, co jiného by mělo vystihnout více tento film, než právě tahle naprosto úžasná a smutná skladba. Kobry a užovky jsou po dlouhém době dalším naprosto plnohodnotým českým dramatem, který nemá ani jednu chybu. Tudíž je prakticky dokonalý. Prušinovský sice natočil trošku něco jiného, než je u něj obvyklé, ale natočil to tak perfektně, že se u mně okamžitě stal tím nejlepším režisérem, co tu u nás máme. Jakožto režisér se totiž seznámil se scénáristou, debutantem, Jardou Žváčkem, kterej vytvořil naprosto skvělej příběh o dvou rozdílných, ale přesto podobných bratrech. Vlastně si ani nedokážu představit, kdo jinej by je v Česku mohl hrát než právě Hádkovi. A ti je zahráli tak dokonale, až jsem se opět utvrdil v tom, že Česko si na kvalitu herců rozhodně nemůže stěžovat. A to přitom stačí napsat ty hlavní role jenom trošku vyzývavě a pak se divák nemůže stačit divit. Samozřejmě ale nechci děkovat jenom jim. Také bych hrozně rád poděkoval i dalším hercům jako jsou Hájek, Šulcová, Polišenská, Žáčková, Máj nebo Kubánková. Moc jsem je neznal, ale je vidět, že když to režisér vezme za správnou notu, dokáže i z nich udělat dost významné postavy. Nenarazil jsem tady na jedinou postavu, která by neměla hloubku a nedokázal jsem ji vypudit z myšlenek. Atmosféra maloměsta také dokonalá, podpořená naprosto ultimátním hudebním výběrem, kterému vévodí právě Bratři Orffové, Prago Union nebo veleznámé Barák na odstřel a Země vzdálená. Teď už jsem si jistej, že si tyhle písničky nedokážu do příště vybavit jinak, než právě u tohoto filmu. Tenhle film má prostě hned několik nej, kvůli kterým ho pravděpodobně z myšlenek nikdy nevypudím a navždy budu rád, že jsem právě jej mohl podpořit v kině párem kováků. (22.02.2015)

Z kůže svlečení Hádci jsou fajn, jen scénář si měl vzít na dozor nějaký zdatnější herpetolog. Ten jedovatý had mě ne a ne uštknout. A to jsem se s ním nenudil. Pěkně se vyjímal, syčel, jenže když měl přijít výpad, vždy jsem uhnul. A tak to šlo s tímhle filmem celou dobu. Ok, nasadil se kolovrátkový styl, ale nebyl by na obtíž, kdyby se v tom filmu udála fakt podstatnější zápletka, než jen to, že jeden brácha Užovka podniká v hadrech, které mají diskutabilní původ, do zásilky se pravidelně přibalí i sexuálně podpůrné preparáty (téměř nevyužitý nápad), druhý přezdívaný Kobra, ten herecky zajímavější, je neustále sjetý dement, co ukradne i nos mezi očima, čímž stále popuzuje svého rozumnějšího bratra i okolí. Očekával jsem, že podnikání bude neúspěšné, babička, co ručila domem, o něj přijde, defektní bratr bude ubit za své hloupě nezralé činy aj. Šancí šokovat diváka bylo dost, téměř žádná nebyla využita k mé spokojenosti. Film často naznačil potenciálně vybroušenou i originálně zabarvenou scénu, ale diváka nedorazil. Klidně už se mohl divák pokochat i sexem s metrákovou dýní, ne jen sledovat rozostřený obraz při koitu. Svlečenou kůži hada moc neupotřebíte, něco podobného mně připomínal scénář. Ovšem režie už vládla podstatně zdatnějším kalibrem příjemné ráže. Od Prušinovského jsem nečekal jakýkoliv náznak originálního režijního rukopisu, měl jsem ho za bezvýrazného rutinéra. Zde však předvedl, že každé políčko jeho filmu má svoji originální příchuť, která variuje depresivní náladu filmu, z níž jen divák stěží unikne.Technicky zdatně natočené pasáže, plynule vedený střih, jakási bezútěšná atmosféra, která se line celým filmem, to určitě zasloužilo cenu za režii. Z hereckého hlediska bych cenu nedal Lucii Žáčkové, která nepředvedla nic extra.Jsou určitě daleko zajímavější herečky ve vedlejších rolích. Hádkové vnesli do filmu "rodinnou" autenticitu, bavilo mě sledovat je, když spolu byli na scéně. Ocenění za jejich herecké výkony jim náleží právem. Scénář nic moc, závěr byl úplně banální, přece jen šlo o ztrátu bližního, cynismus určitě nebyl na místě. Shrnul bych to tak, že scenáristicky je film nevyrovnaný, v mnoha důležitých fázích i nedodělaný, herecky a režijně se jedná o pozoruhodné dílo v rámci české kinematografie. Hotový z tohoto filmu nejsem, ale dal se. 60% (13.03.2016)