Reklama

Reklama

Lída Baarová

Trailer 2

Obsahy(1)

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (871)

666teen 

všechny recenze uživatele

Tohle stálo 80 milionů? Čeho? Bludišťáků? Neuvěřitelná bída. Loňská Zkáza krásou, ač je to "pouhý" dokument, vítězí nad touhle kýčovitou ubohostí na všech frontách. Adolfa Šafránka jsem rozdejchal, ohnivou prcačku s Josefem taky. Protože! Vrchol filmu je totiž příjezd Lídy a její mamá do Berlína. Tak vymakanou trikovou scénu á la Forrest Gump jsem v životě neviděl. A doufám, že už neuvidím. ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Renč není žádný můj miláček. Naopak už na dálku je mi vysloveně nesympatický. Na té jeho VIP premiéře plné politiků bych rozhodně být nechtěl. Nicméně nemohu se ubránit dojmu, že řada filmových kritiků i místní pisálků se snaží shodit každý jeho film jen z důvodu jeho politické angažovanosti. Holt Zemanovo kamarádské vyznamenání za zásluhy skousne asi opravdu málokdo. Pokud ale hodnotím samotný film, je to na současné české poměry spíš nadprůměr. Kříž v roli Hitlera překvapil pozitivně. Pauhofová v pořádku. Některé scény nebo detaily si mohli odpustit. Jistě. Mohlo to být lepší nebo i o dost lepší, ale jsem rád, že ten film vzniknul. Jak se říká. Lepší něco než nic. Mě to neurazilo a nepředpokládám, že tohle je poslední filmová verze příběhu Baarové, kterou jsme viděli. 60% ()

Reklama

tahit 

všechny recenze uživatele

Mluvit o kráse Baarové bylo by nošením dříví do lesa. Není tedy divu, že budí pozornost. Proč jsem šel na film o Baarové? Samozřejmě jsem neočekával od toho kdovíjaký umělecký zážitek. Udivilo mne tolik kritiky. Možná jsou kladena měřítka kritiky tohoto filmového zpracování příliš předpojatě. Ano, film mohl být vynalézavější, výpravnější a zdaleka nevytěžil všechny možnosti. Je film opravdu tak špatný? Domnívám se, že při vší problematičnosti nikoli. Čekal jsem větší průšvih. Za prvé, vykreslit všechny trampoty Baarové do filmové podoby na ploše jednoho celovečerního filmu je o to těžší, že bylo třeba vyškrtnout i postavy, které v jejím životě hrály dosti důležitou roli. A za druhé mnohdy stačí do jisté míry ke kritice třeba i osobní averze k tvůrci filmu, který je nemálo lidem solí v očích. Renče vlastně také moc nemusím, ale ostatně fakt, že lidi přivést do kin umí, je dost výmluvný. Co se dabingu týče, tak jemný hlas Preisse jakožto Goebbelse nebyl zrovna nejlepší přínos, nepochybně to působilo poněkud divně. Co herců se týká, tak ostřílený herec Markovics, který dostává slušný prostor, také nijak zvlášť neexceloval v roli hlavního nacistického ideologa Goebbelse. Pavel Kříž nebyla špatná volba, vdechl postavě Hitlera zvláštní až pitoreskní rozměr. Pauhofová, ano je hezká a strhává největší pozornost na sebe, ale ve své podstatě má velmi málo společného s herectvím Baarové. Burkhard v roli Fröhlicha, je přesvědčivý, dobře zahrál, ale také mu to sekne. Zbývá pár slov o samotném filmu. Časové rozpětí několika let ve scénách nevadilo, dramatický efekt to má docela slušný. První polovina filmu je výrazně lepší než zbytek. Kolorit doby za ty prachy bych si uměl představit i lepší. Pro mne nehraje roli a je mi jedno, jestli má ten film žánrově vysokou laťku nebo nízkou laťku, ani tentokrát tomu nebylo jinak. A tak řekl bych, že ten večer s Baarovou nebyl zas až tak špatný, jak se ze začátku zdálo. ()

Mi Nü-Chai odpad!

všechny recenze uživatele

K posrání nezajímavý film o nezajímavé herečce, jejíž nejpamětihodnější čin bylo roztažení jistému politikovi. Matlanina s hrůzostrašnými postsynchrony, kde se potácí banda zoufalců a neví, kde je a co dělá. Goebbels v úloze největší zrůdy filmu drtivě prohrává se Stašovou v roli matky Baarové, Pavel Hakenkreuz coby Hitler hrdě nese Trololo pochodeň a Renčovi by patřilo sebrat příděly koksu, ať konečně chcípne a nevysílá na plátna další zločiny proti lidskosti. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Taky mi moc nesedí Renč. Po všech stránkách a ta filmařská je jen jednou z nich. Budu ale objektivní a nebudu tu metat ODPADY jen proto, že to točil prezidentův mazánek. Baarová dopadla všelijak to říkám na rovinu. Těšil jsem se na ni asi jako většina lidí zde. Film o krásné ženě, která zmámila nejvlivnější muže předválečné Evropy, která měla pletky i s leckým od filmu u nás i v zahraničí a která pak jako nebeská hvězda náhle pohasla... Již v úvodu mi nesedly zpomalené rozmazané záběry na tančící páry za zpěvu ,,R. A. Dvorského'' - Petra Hanzlíka. Zřejmě to mělo zakrýt nedostatek lidí na place, parket zel prázdnotou. Až komicky působila návštěva prvního města Třetí říše, kde Táňa se Stašovou působily jak vsazené postavičky do studiových pohádek z osmdesátých let. Tohle se musí umět a když se to neumí, ať se to raději nedělá. Jedna věc jsou statické ateliéry na zahliněném statickém kopci Barrandova a jiná přihlížení pochodu esesmanů na dobovém filmu... Nebudu se to rozplývat či naopak hanět podobu toho či onoho herce jeho historickému protějšku. Co bylo ale strašné byl Kříž snažící se imitovat způsob projevu Hitlera... Hudba mi také zrovna nesedla. Nechápu proč když na obraze vystupoval nějaký nacista či když starostlivý otec nabádal Lidušku, že si hraje s ohněm vypůjčil si Soukup od Wagnera ony známé smyčce... To asi aby hloupý divák věděl - že to je klíčový moment v osudu herečky ! Táňa se snažila a i ona je opravdu krásná. Stašová mi ve filmu nesedla. Hubu mám rád, ale už mne unavují ty jeho role starých zralých mužů. Jeho projev je stále stejný, sice stejně příjemný a chtělo by to nějakou ostřejší změnu! Přínos filmu vidím alespoň pro mne v odhalení osudů rodiny Baarové, netušil jsem, že onen pád z výsluní tak tvrdě zasáhl i nevinné z jejího okolí. Kladně hodnotím také snahu o historickou věrnost prostředí. Interiéry, exteriéry, auta... Zde bych jen podotkl, že se Hitler bál výšek a proto Orlí hnízdo - Kehlstein navštívil jen párkrát a raději dlel v rozlehlém domě dole pod kopcem. Nechce se tedy věřit, že by zrovna tam káral Goebbelse kvůli nevěře... ----- Renč si tentokráte vzal do úst sakra velké sousto. Bohužel, tam kde v rádoby šedesátkových Rebelech stačila mlaďounká Norisová v promočených šatečkách s deštníkem, tady to chtělo mnohem více. Když jsem na film koukal, nebyl jsem zkrátka tam v té době jak to cítívám u jiných filmů (naposledy např. u Dámy ve zlatém). A když TAM nejsem, není to ono. Kdyby se mi někdo zeptal jaká scéna se mi z filmu nejvíce líbila, řekl bych po pravdě, že to byly ty krásné průlety nad parním vlakem jedoucím zelenou krajinou. Jenže tohle byl film o jedné z nejkrásnějších žen předválečné Evropy... Takže toliko asi. * * * ()

Galerie (44)

Zajímavosti (37)

  • Bílá, Renč, Soukup a Osvaldová se sešli na společné hudebně-filmové práci už popáté. K jejich prvnímu setkání došlo v roce 1992 při vzniku klipu pro píseň k filmu Requiem pro panenku, poté natočili např. klip k písni Láska je láska. [Zdroj: deník METRO] (hippyman)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama