Lída Baarová

Porovnám-li recenze, tak s Mirkou se prakticky shoduji na rozdíl od toporné rádobypohádkové kritiky Kabáta. Dlouho jsem nezažil téměř vyprodané kino. Diváci se rozhodně filmu nevysmívali, ale smáli se při scénách, kdy se to dalo očekávat ("Bééé!"). Líbilo se mi korzování Lídy s matkou Berlínem. Z dalších dvou scén, kdy Lída putuje berlínskými ulicemi, ale už v době běsnění, byla působivější křišťálová noc. Renč je rutinér a většina jeho filmů (ne televizní tvorba!) mě nezklamala. Oheň jsem vnímal metaforicky, takže mi nijak nerušil způsob podání příběhu. Za nejsilnější scény považuji všechny s Goebblesovou manželkou (Lenka Vlasáková hrála přesvědčivě; při vodních hrátkách pobavila jazyková hravost) a situace, kdy byla Lída (z)raněná - útěk do Fröhlicha a Pankrác. Především ve vězeňském prostředí našla Táňa polohu z Kousku nebe. Velmi dobře do děje zapadla i postava filmového poskoka. Platonicky zamilovaného ochránce zvládl Mádl bez problémů. Film mě motivoval znovu otevřít Škvoreckého přepis vzpomínek Lídy Baarové Útěky. Neodvažuji soudit Lídu Baarovou, považuji ji za skvělou herečku a vypravěčku. Možná při snaze vytěsniť osudných pár let svého života vytvořila obraz, který dál novináři šířili. I v Renčově snímku v závěru říká, že rozhovor s diplomantkou byl možná její poslední rolí a že příběhy si lidé různě upravují. Pokud Lída upravila vzpomínky na nacistické pohlaváry tak jako na prázdniny u prarodičů ("Na zahradě běhali ježci s jablíčky." :-D), kdo ví, jak všechno vlastně bylo. Ve srovnání s filmem Dívka tvých snů Renčův film pokulhává víc než Goebbles. (30.01.2016)

Taky mi moc nesedí Renč. Po všech stránkách a ta filmařská je jen jednou z nich. Budu ale objektivní a nebudu tu metat ODPADY jen proto, že to točil prezidentův mazánek. Baarová dopadla všelijak to říkám na rovinu. Těšil jsem se na ni asi jako většina lidí zde. Film o krásné ženě, která zmámila nejvlivnější muže předválečné Evropy, která měla pletky i s leckým od filmu u nás i v zahraničí a která pak jako nebeská hvězda náhle pohasla... Již v úvodu mi nesedly zpomalené rozmazané záběry na tančící páry za zpěvu ,,R. A. Dvorského'' - Petra Hanzlíka. Zřejmě to mělo zakrýt nedostatek lidí na place, parket zel prázdnotou. Až komicky působila návštěva prvního města Třetí říše, kde Táňa se Stašovou působily jak vsazené postavičky do studiových pohádek z osmdesátých let. Tohle se musí umět a když se to neumí, ať se to raději nedělá. Jedna věc jsou statické ateliéry na zahliněném statickém kopci Barrandova a jiná přihlížení pochodu esesmanů na dobovém filmu... Nebudu se to rozplývat či naopak hanět podobu toho či onoho herce jeho historickému protějšku. Co bylo ale strašné byl Kříž snažící se imitovat způsob projevu Hitlera... Hudba mi také zrovna nesedla. Nechápu proč když na obraze vystupoval nějaký nacista či když starostlivý otec nabádal Lidušku, že si hraje s ohněm vypůjčil si Soukup od Wagnera ony známé smyčce... To asi aby hloupý divák věděl - že to je klíčový moment v osudu herečky ! Táňa se snažila a i ona je opravdu krásná. Stašová mi ve filmu nesedla. Hubu mám rád, ale už mne unavují ty jeho role starých zralých mužů. Jeho projev je stále stejný, sice stejně příjemný a chtělo by to nějakou ostřejší změnu! Přínos filmu vidím alespoň pro mne v odhalení osudů rodiny Baarové, netušil jsem, že onen pád z výsluní tak tvrdě zasáhl i nevinné z jejího okolí. Kladně hodnotím také snahu o historickou věrnost prostředí. Interiéry, exteriéry, auta... Zde bych jen podotkl, že se Hitler bál výšek a proto Orlí hnízdo - Kehlstein navštívil jen párkrát a raději dlel v rozlehlém domě dole pod kopcem. Nechce se tedy věřit, že by zrovna tam káral Goebbelse kvůli nevěře... ----- Renč si tentokráte vzal do úst sakra velké sousto. Bohužel, tam kde v rádoby šedesátkových Rebelech stačila mlaďounká Norisová v promočených šatečkách s deštníkem, tady to chtělo mnohem více. Když jsem na film koukal, nebyl jsem zkrátka tam v té době jak to cítívám u jiných filmů (naposledy např. u Dámy ve zlatém). A když TAM nejsem, není to ono. Kdyby se mi někdo zeptal jaká scéna se mi z filmu nejvíce líbila, řekl bych po pravdě, že to byly ty krásné průlety nad parním vlakem jedoucím zelenou krajinou. Jenže tohle byl film o jedné z nejkrásnějších žen předválečné Evropy... Takže toliko asi. * * * (07.07.2016)

Všechny okolnosti vzniku tohoto filmu, neonacisté v komparzu a další drobnosti mi nedávají jinou možnost, než udělit odpad. Z Filipa Renče se stal angažovaný umělec pro proruskou pakáž. Návštěva prezidenta Zemana na premiéře byla směšná a opět jen potvrdila chování papalášů, kteří nejdou na film, sportovní zápas či jiné kulturní akce z důvodu zábavy, ale aby tam reprezentovali svoje zájmy. Film je jinak historicky zcela nepřesný, Táňa Pauhofová je jediný světlý moment filmu, ale její postava (i všechny další) je neskutečně trapně napsaná. Německé postavy mluvící česky působí směšně a neautenticky, ale jedná se od Filipa Renče o komerční kalkul. Diváci Babovřesek přece na film mluvící německy nepůjdou. A pro ně je film určený prioritně. Místo silného dramatu tady proto máme zápletku hodící se na titulní stranu deníku Blesk, postavy jsou neuvěřitelně stereotypní. Tyto skutečnosti nejvíce dopadly na Pavla Kříže, který se sice snaží, ale všechno vyznívá do neuvěřitelné parodie. Místo aby Hitler po vzoru například filmu Kmotr si s Goebbelsem sedl do temné místnosti a tam mu tiše ale důrazně řekl, že vztah s Lídou Baarovou je u konce, což mělo potenciál k projevení hereckých kvalit obou herců, tak tam Hitler řve a prská jak malé dítě přesně podle svého stereotypního zobrazení. A to diváci Babovřesek přece vidět chtějí, jinak by je film nebavil. (05.09.2018)

|80%| Shlédnuto v kině. Byl jsem ukecán kámošem zajít na Lídu Baarovou do kina. Nakonec jsem souhlasil. Téma z druhé světové války je jistě zajímavé, mě to až tak moc nebere, ale neříkám, že se mi pár filmů podle těchto skutečných událostí nelíbí. Třeba Pád třetí říše – to se opravdu povedlo. No, tohle sleduje především osud České herečky Lídy Baarové. A tak mě to vtáhlo do děje a já se bavil až do konce. Ke konci atmosféra dost zhoustla a bylo to trochu drsné (mohlo být ještě víc tedy). Nějaké ty drobnosti, úpravy bych k filmu doladil, ale vzhledem k tomu, že až se až tak o 2.světovou válku nezajímám, tak mi to sedlo. Z herců bych trochu vytknul Pavla Kříže, který ztvárnil Hitlera. Neříkám, že to bylo děsný, ale slyšet Křížův hlas, to mi vůbec k Hitlerovi nesedělo. Ostatní herci byli naprosto v cajku. Herec, co hrál Goebbelse, Karl Markovic mě bavil nejvíc, zahrál tu postavu opravdu mistrovsky. Samotná hlavní herečka filmu Tána Pauhofová ztvárnila Lídu Baarovou též dokonale. Bavila mě její postava – i jsem si z toho odnesl pár myšlenek. Gedeon Burkhardt je můj oblíbenec z Kobry 11 a také z Rexe, takže jsem ho zde rád uviděl. S ostatními nemám problém, i toho Mádla v menší roli jsem přežil, ikdyž ho moc nemusím. Je to zajímavý film, Renčovi se to povedlo, takže jsem nakonec rád, že mě na to kámoš vytáhl do kina (05.02.2016)