Učitelka

Nebudu tajit, že s pány Hřebejkem a Jarchovským mám podobné názory na život, jak by taky ne, když mám jejich práce rád a oni jsou velmi angažovaní. Je jasné, že v tomhle filmu chtěli zobrazit různé charaktery pod tlakem jakékoliv společnosti a poslední záběr dokazuje, že jim zdaleka jen o socialismus nešlo. Jde o to, jak se jim to povedlo, uznávám analýzy a úvahy (Kamil Fila, samozřejmě), Alena Prokopová na svém webu (i přes průměrné hodnocení) uvádí do souvislostí fakt, proč jsou názory na autorské duo tak příkré a vy se něco dozvíte. Co neberu jsou z velké části nenávistné reakce, které berou nit po niti z příběhu tohoto snímku a argumentují věcmi, na kterých tady ne tak úplně záleží. Tvůrci někoho pomlouvají? Protože ve filmu nebyl zobrazen takzvaný "hodný" učitel, v reálu neexistovali? Čekám, kdy pojem "antikimunismus" bude stigma - pro mě tento postoj třeba znamená, že není tak úplně běžné, jako tento rok, posadit do českých lesů sochu pohraničníka a nedívat se na to i historickým pohledem. Snímek u mě osciloval mezi 70% a 90%, výsledné hodnocení je kompromis, další zhlédnutí je i díky všem těm názorům nutnost. (19.09.2016)

Základnú školu som absolvoval za komunizmu. Také pizdy, ako je vo filme skvele vyobrazená a zahraná, sme na škole nemali. Ale zase piče iného druhu áno. Pamätám si (dejepisárka) : "To ako môžeš nosiť rozšnurované tenisky? Uvedomuješ si, že sme na socialistickej škole?". Otázka ruštinárky: "Čo máte doma vo vani? Asi zemiaky. Ako môžete mať za socializmu vo vani kromple? Ja Vás tu všetkých učím ruštinu a Vy si dovolíte do komunistickej vane dať zemiaky?! Tam sa máte kúpať!" Neodporúčania na školu. Podrobné dotazníky, ktoré za Vás vypĺňali učitelia, kde sa dalo napríklad dočítať, či máte doma viac ako 10 platní, ako 20, ako 30, ako 50, či viac ako 100 platní. Koľko odoberáte, časopisov, novín, koľko máte doma kníh, aký je žiak aktívny, ako je žiak aktívny pri výchove k socializmu. Tieto dotazníky o mne sa mi podarilo prečítať pri upratovaní v kabinete, kam nás raz neuvážene poslala triedna učiteľka. Poviem Vám, vtedy som si úplne pripadal ako v románe 1984 (ktorý som vtedy nepoznal) - že ako oni o nás všetko vedia (aj o tom čo si myslíme) - hoci sa nás nik na to nepýta. A verím, že niektoré z tých odpovedí v dotazníkoch, vypĺňaných triednou učiteľkou boli niečo za niečo. Najmä tie, čo sa týkali poznávacích schopností žiaka, jeho inteligencie a možností ďalšieho štúdia. Jednoducho zmapovaní ako ovce. Je to tak aj dnes? Neviem. Každopádne, učiteľka mi tie časy, kedy to tak bolo, veľmi trefne pripomenula. (23.06.2020)

Příběh, ze kterého mrazí. Počátek spirály, která zatím nemá konce. Pokud někteří přemýšlejí, proč před 30 lety věci dopadly, jak dopadly, dopadá na tvrdou podlahu neodlehčenou poduškami. Komunisté na tento druh morálky ovšem neměli monopol. Podobné postavy najdeme i v normalizačních seriálech a v tvorbě šedesátých let. Režisér Hřebejk zřejmě natočil jeden ze svých nejlepších filmů. Lze se jen dohadovat po rozsahu slovenského vkladu; v případě hereckého obsazení je však neoddiskutovatelný. Lidé přicházejí a odcházejí, křiváctví zůstává a přežívá. (29.01.2019)

Dvanáct rozhněvaných rodičů podle Hřebejka a Jarchovského si zaslouží jak odsuzující ohlasy, tak i ty pochvalné. Stoprocentní příklon k vykonstruovanému dobovému příběhu na jednu stranu slouží k rozehrání divácky vděčné totalitní podívané ve smyslu „takhle to doopravdy bylo“, na tu druhou zavání příliš vykalkulovaným útokem na diváckou branku. Co dělá z Učitelky jeden z nejpozoruhodnějších snímků Hřebejkovy filmografie od Musíme si pomáhat, však není přitažlivá retro estetika ani výkon Zuzany Mauréry, ale sebevědomá struktura vyprávění. (15.01.2017)

Karty sú výborne rozdané a prvá polovica je skvelá. Škoda tej doslovnosti a prílišnej čierno/bielosti v polovici druhej. Mauréry pozitívne prekvapila a Hřebejk s Jarchovským pri svoje (ne)forme z minulých rokov vlastne tiež:) Btw, my už takéto "učiteľkovanie" zažívame aj v škôlke, doba nehrá rolu:) 3,5*/5 (02.01.2017)