Muž, který zabil Dona Quijota

Ukázkově přezrálý projekt, dotlačený do finální realizace spíše jako trucovitý akt zneuznalého génia. Gilliamův Don Quijote je především v první polovině leckdy podnětným, ke konci už ale především únavně redundantním ohledáváním donquijotského mýtu v jeho nekonečně rozmanitých variacích. Chápu, že se v tom Gilliam dost vidí, občas se mu dokonce podaří vytasit z rukávu momentku jako za svých nejlepších let (finální slavnost je jich plná). Bohužel mám pocit, že jeden z mých nejoblíbenějších režisérů už se ve svých fantaskních vizích a zmateních reality a fikce spíše ztrácí, než že by nad nimi měl autorskou kontrolu. Imaginarium jsem mu ještě sežral i s navijákem, Don Quijote jakýms takýms způsobem funguje spíš silou vůle a díky přesně vybraným hercům. Možná mělo zůstat spíše jen u legendy, která nikdy nevznikla. Takový příběh by Dona Quijota vystihoval paradoxně lépe než tento realizovaný mišmaš. 65 % (06.09.2019)

Nepatřím mezi skalní fanoušky Gilliamovy tvorby (popravdě řečeno, nakoukáno nemám téměř nic z jeho filmografie), přípravy jeho projektu inspirovaného jednou z nejslavnějších knih španělské literatury mě tedy nechávaly poměrně chladnou. Když jsem ale zjistila, že jeho nový film budou mít možnost jako téměř první v republice vidět návštěvníci KVIFF, dohnala jsem si alespoň malý restík - dokument "Ztracen v La Mancha". A bohužel nemohu říct nic lepšího než to, že zachycení té největší filmařské smůly v historii kinematografie bylo mnohem lepší než výsledný snímek - od druhé poloviny nekonzistentní pelmel, který mohl skončit jakýmkoli způsobem, ale do srdce mě rozhodně nezasáhl. Třetí hvězdičku přihazuji za výborného Adama Drivera. (04.07.2018)

Ze začátku jsem se radoval z návratu Terryho Gilliama, jak ho mám rád. Ale nevydrželo to až do konce, takže nejspíš drsná realita a množství kompromisů dostihly i fantazii snílka, který se tento projekt snažil natočit přes čtvrt století. Adam Driver v hlavní roli je ovšem opět naprosto perfektní. Po většinu stopáže výborný film s rozpačitou koncovkou. (08.07.2018)

Na vysnívaný projekt je to v druhej časti až priveľmi zmätočné a vyžaduje si to strašne otvorenú myseľ zo strany diváka, aby sme nie lenže kašľali na to, ako sa v tom celom mišmaši zorientovať, ale tiež prijať všetky pravidlá hry, ktoré sú nám ponúkané. Gilliama mám rád. Vie byť svojsky, vie byť správne bizarný a jeho príbehy tak špecificky vybočujú zaužívanému trendu. Zbožňujem jeho cit pri výbere herečiek. Jeho postavy sú mi zvláštne blízke. A Don Quijot je manifestom týchto bizarností. Zásade súhlasím s Andertonom, hoci ja aj napriek vyššie spomenutým úskaliam som odchádzal s pozitívnym pocitom. Asi koniec vo mne zarezonoval silnejšie, ako som predpokladal. Muž, ktorý zabil Dona Quijota je čarosmutný príbeh o dobrodružstvách, ktoré už nie sú, a o príbehoch s tým spätých. Je to viera uveriť v zázraky vo veľmi nezázračnom svete. Nie dokonalé. To vôbec nie. Ale mám po tom chuť ísť do Španielska. (08.07.2018)

Tento film je donkichotský kousek. Vždyť zde americký režisér mimo jiné brání evropskou kulturu před amerikanizací. Jak se zdá, v tomto světě už lze zmoudřet jen skrze bláznovství. Mne ten film v závěru až dojal a dal mi vzpomenout na písničku Hany  a Petra Ulrychových Ideál: https://www.youtube.com/watch?v=00lDzC5cno8 (29.12.2022)