MY 2

[[ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 0 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ]] ve zkratce: česká hrůza na druhou, nereálné chování postav a pomalý nudný příběh vlastně o ničem. Ženský rukopis je hodně znát (režisérka i scénaristka) a co jsem mohl čekat od tématu propojení ženského a gay světa. (13.01.2016)

V případě My2 vlastně vůbec neškodí, že obsah klouže po přílišné stereotypizaci postav, ale co naopak škodí je polovičatý scénář. Ústřední dvojka je neuvěřitelně nevyrovnaná. Na jedné straně stojí Nosálek, jež si krade každou scénu pro sebe. Zatímco na straně druhé rachiticky podvyživená a nesympatická Plodková, která se může usmívat sebevíc, ale žádnou vřelost jí věřit nebudete. Totéž by se dalo říct o obsahu, který po hravé první půlce sklouzne ke směšně vykonstruované psychologické rádoby "sondě", jež fatálně selhává (Gay si k sobě nastěhuje ženu, kterou nezná, vytvoří si s ní během krátké chvíle silné přátelské pouto, aby vzápětí začal pochybovat o své sexualitě, kterou si byl jist po třicet let a v úvodní části filmu jasně dokazuje, že tomu nebude jinak?). První polovina téměř 4*, druhá dějově sotva 2* - připočteme-li naprosto parádní kameru musím dát solidní trojku. P.S. Pravděpodobně nejlepší a nejvěrohodnější role Adama Mišíka! (01.12.2015)

Bude něco shnilého v kinematografii české, když si kritik na projekci díla podpořeného Českou televizí a Státním fondem kinematografie poznamená „Zlaté Babovřesky“. Až k takové kacířské myšlence doženou některé prvky titulu MY 2, společného scenáristického díla spisovatelky Radky Denemarkové a režisérky Slobodanky Radun. Říká si romantické drama, což přeloženo do běžné mluvy značí, že třicátnice provádí umělohmotnou sebeanalýzu slovníkem deníčku náctileté: „Nevím, co to provádím, nevím, kdo jsem, nemohu vymazat, že jsem žila ve lži, potřebuji se nadechnout.“ Zároveň se tváří i hýbe vždy dekorativně jako loutka, i když si jen maže rohlík máslem. Na začátku uteče od manžela, který ji podvádí, ke svému homosexuálnímu kadeřníkovi, jehož skoro nezná; poté s hostitelem dlouze rozpráví, bloumá po Praze, řídí mu city i domácnost, aby ve finále zjistila, že sdílení vany a náklonnosti asi nestačí. Stačilo se zeptat. Vztah žen a gayů představuje zajímavý motiv, ale v pojetí filmu MY 2 z něj crčí papírová nuda proudem. Většina postav v sobě nosí méně života než mobily, které tu zastávají podobně klíčovou úlohu jako v loňské Rozkoši; oba filmy spojuje také Jana Plodková v hlavní roli a obrazová hra s neonovým tepem města, přecházející v manýru. Kráska v tmavých brýlích kráčející nocí za doprovodu tklivého songu, to už je klipové klišé desetiletí.Nicméně právě kamera a střih zařizují snímku po deseti procentech výsledné známky coby malé ostrůvky profesionality uprostřed moře neobratnosti. Třetí desítku si připisuje Ondřej Nosálek, vzácný nositel zdravé přirozenosti, jehož projev se drží v bezpečné vzdálenosti od zjemnělých karikatur gayů.Věcné výjevy soužití, do kterých herec vnáší kouzelný humor, kdykoli brání vlastní rituály před vetřelkyní, stojí z celého filmu nejvýše; Nosálek má dokonce nádherné okamžiky, kdy vypadá, jako by se dění kolem sám upřímně divil. Jenže pak dorazí Milena Steinmasslová a Luděk Sobota jako hrdinčini rodiče tvrdící dceři, že ji zeť, jehož milují, zbil v sebeobraně – a v tu chvíli drama znovu padá. Až k bezděčné parodii, která představuje typicky začátečnické riziko; od přepjaté rozervanosti k trapasu nezamýšleného smíchu bývá totiž velice blízko. (15.06.2020)

Světe div se, ale jako gayovi a vztahovému/manželskému poradci mi to přišlo nakonec autentické (a to se týká i Luďka Soboty). A dobře to tematizuje bifobii, jak v podobě postav ve filmu – kadeřníkových teplých kamarádů a nesnášenlivých tradicionalistických rodičů Emy – tak co se týká některých (nevěřících) komentářů zde na čsfd. (20.08.2017)

Po první třetině se mi v hlavě začala ozývat tato věta: "Vo co tady sakra de???" Kdo vymyslel tak nepravděpodobnou a navíc strašně nevěrohodnou zápletku? A Jana Plodková je hrozná, příšerná, naprosto strašná! S jejím vlezle ukňouraným moralistickým hlasem a stupidním umučeným rybím výrazem a nic než afektované kecy, kecy, chudáka Tonyho nezbývá, než politovat. V tomto příběhu totiž SPOILER si spokojeně žil ve svém stylo bytě, než se k němu nehorázně vetřela pekelná klientka z kadeřnictví Ema a i po několika poznámkách, že by se už mohla sbalit a vypadnout, to prostě odmítá udělat. Pak zatáhne do jeho bytu svoje mentální rodiče, Steinmasslovou v roli, kde jí budete toužit zabít, a která začne Tonyho urážet, až se poperou (to jsem se fakt smála, týhle scéně, ať už tam byla z jakéhokoliv důvodu), pak si Emin manžel uspořádá v Tonyho bytě demoliční derby, zatímco Ema vytrvale se snaží Tonyho nabalit (???) ač ví, že je gay (??!?!!§§§) a ten se z nějakého nepochopitelného důvodu "jako by" nechává (???), ač dál udržuje sexuální styky se svými homosexuálními kamarády (??) a když Emu vezme do gay baru, tak ta prohlásí, že se k sobě nehodí, protože on je na kluky (???) Načež Tony se za to začne omlouvat, pak se spolu oba vyspí a ráno se shodnou, že to byl nejhorší sex jejich života? A Tony je posléze zdrcen, když mu Ema dá "jako by" kopačky (????), a to asi tak pět minut po tom, co mu skončilo rande s chlapem (???). A jako vysvětlení má Ema to, že, cituji, "jí nikdo neřekl, že se taky dá žít bez manžela, a že jí všichni lhali," to vše pronášeno vysoce napřesdržku afektovaným ukňouraným hlasem. I don't understand! KONEC SPOILERU. Kdyby postava Plodkové nebyla tak hrozná a kdyby byl příběh za a) o něčem trochu jiném, nebo za b) kdyby pochybování o sexuální orientaci bylo podáno prostě a jasně CHYTŘEJI A UVĚŘITELNĚJI mohl to být super film. Všechny tři hvězdy tady putují fenomenálnímu Ondřeji Nosálkovi, který hraje úplně božsky, je sympaťák až za hrob a jen díky němu mě to bavilo až do konce (a obdivovala jsem ho, že Emu dávno nezabil). Dejte mu víc takových rolí! Znovu na tohle ale rozhodně koukat nehodlám. (06.02.2017)