Hrdina

Východní spektákl založený na opojení vizualitou a barvami, který má spíše estetickou než dějovou či filosoficko-náboženskou hloubku. Povrchní, ale krásný asijský kýč... No a v rovině legendy o vzniku a sjednocení Číny má rozměr především ideologický... Tohle je vlastně sofistikovaná postmoderní propaganda... Podobné filmy: Klan létajících dýk, Tygr a drak (20.11.2006)

Vizuálně nesmírně krásný film. Barevně vytříbený. Ať se jedná o letící šípy, nebo poletující listí, vždy z toho má člověk krásný pocit. Každá scéna je v jiném hávu, jednou modrém, podruhé červeném, příště třeba zeleném či bílém. Ale vždy to na duši pohladí. Stejně tak bojové scény jsou propracované a efektivní. Dějově je však film slabý a proto po dlouhém zvažování jdu s hodnocením dolů, i když nerad. (10.05.2009)

Málo příběhu, gravitace a herectví Jeta Li, naproti tomu hodně sytých barev, baletu, šípů, statistů a bohužel taky pestrobarevné nudy. Za hodně juanů krásně namalovaná poštovní schránka, ale uvnitř žádné hezké psaní.. Chtěl bych v rámci domácí produkce vidět něco podobného o Janu Žižkovi (Kanyza?), jak skáče po hladině Vltavy, létá s palcátem v ruce nad vozovou hradbou a přitom kope papežovy hochy do jejich udivených křižáckých ksichtů.. (01.12.2009)

Hrdina není filmem, který by se Vás snažil uhnat na příběh, to rozhodně ne, proto je ta poslední půl hodinka plná poselství a emočních zvratů tak nezáživná. Nebo né nezáživná, ale neprobouzí ve člověku skoro nic světoborného. Ta vysoká hodnocení pramení z palety barev, kterou pan Zhang přenesl na plátno. Stylizace barev do určitých period je jedním z nejoriginálnějším a nejnádhernějším počinem poslední doby. Například první červená je monstrozní a vyvolává orgastické stavy snad u každého člověka s citem. __ I když mě naprosto bitky na vodě a na stromech naplňují a wuxia filmy mám rád, nedokážu dát žádnému z nich plný počet. __ Hrdinu doporučuji všem, kteří chtějí vidět barevnou báseň. (20.03.2009)

Vynikající po vizuální stránce, krásná hudba. Mile mě překvapila i trochu složitější struktura příběhu, takže jsem měl o čem přemýšlet. Tygr a drak se mi ale líbil více - byl přeci jen poetičtější a emotivnější - v Hrdinovi nebyly postavy tak propracovány, aby mě jejich osud nějak zvlášť do/zajímal. Rozpačitý jsem z poselství filmu aneb účel světí prostředky. Já nevím. (03.07.2003)