Domácí péče

Pri českých a slovenských filmoch som vždy trochu na ihlách, lebo nikdy neviem čo môžem reálne očakávať. A nie vždy platí, že film, ktorý dostane najviac pozitívnych hodnotení a ohlasov ma musí najviac chytiť pod krk. V prípade "Domácí Péče" môžem povedať, že to je film, ktorý ma rozhodne aspoň trošku chytil. Musím povedať, že má príjemné postavy, ktoré chcem spoznať, dve vynikajúce metafory, ktoré už len samé o sebe ma dostali a okrem toho je tu aj Tatiana Vilhelmová, ktorá je podľa mňa ako vždy vynikajúca. Okrem toho je tu aj pár dobrých humorných situácií, ktoré človek rozhodne nezabudne. Som rád, že som film videl, neviem či by som si ho pozrel ešte raz, ale myslím si, že jeho atmosféra, situácie a postavy sú dosť dobré na to, aby si to človek pozrel aspoň raz. A mne neostáva nič iné, len ho k pozretiu odporúčiť. Hodnotenie: B (08.07.2016)

Ťažko povedať, či čakry alebo chľast majú na svedomí viac blbých rečí. A Horák sa tu logicky snaží neprikláňať úplne ani na jednu stranu. Ale žiaľ to hrá na viac strán, aj čo sa týka prístupu, ktorý film sprevádza. Takže mi to vychádza len na pár silných momentov, pár slabších a jeden príšerný pokus o vtip. Ešteže záver patrí medzi tie silnejšie okamihy. Celkový zážitok potom pôsobí o niečo intenzívnejšie. To určite vedia aj debutanti. Napriek tomu verím, že potenciál, aby bol v budúcnosti konzistentnejší, režisér má. (15.03.2017)

Mrzelo mě, že jsem po debatě s paní Mihulovou a panem Polívkou neměl tu možnost, abych tento film viděl na festivale ve Varech. Naštěstí jsem si ale vše vynahradil, protože kino v Mladé Boleslavi Domácí péči do oběhu poslalo a tak jsem neváhal a rozhodl se tenhle film okamžitě podpořit. A nutno dodat, že to stálo za to. Slávek Horák je výborný režisér a perfektně zde spojil jeden ne úplně jednoduchý životní příběh s humorem sobě vlastním, který ve vypjatých scénách naprosto lidsky zjemňoval už dost tak nelehkou životní situaci. Bolek Polívka zde předváděl naprosto poctivý výkon, který mi strašně připomínal Bohuše z Dědictví. O to víc, že jeho milá, kterou hrála Alena Mihulová, se zrovna na potvoru jmenuje Vlasta. Každopádně u paní Mihulové bych se na chvíli zastavil. Její herecký výkon byl něco naprosto úžasného a nádherného. Hrozně rád bych jí za to ještě jednou někde osobně poděkoval. Zasloužila by si za tuto roli moře pochval od nás všech. Stejně tak, jako by si zasloužila jakékoliv ocenění potvrzující její kvality. Její neuvěřitelně těžkou roli zvládla tak neuvěřitelně lidsky, že civilnější roli jsem v českém filmu hodně dlouho neviděl. Za ten těžký příběh, ale i za tu lidskou stránku v něm včetně samotného humoru nemůžu dat jinak, než plnou palbu. Domácí péče je nádherný film a opět potvrzuje fakt, že český film umí být vysoce kvalitní. (25.07.2015)

Výborně vybalancovaná lidská tragédie a štědrá porce humoru (nejlepší byly v tomto ohledu scény v hrobě a v podchodu pro žáby). Kromě suverénní Aleny Mihulové tu skvěle hrají i Bolek Polívka a Tatiana Vilhelmová. Slávek Horák se prokázal jako přesvědčivý scenárista a vynikající režisér. Snad jen jako herec hraje nižší třídu (ale asi si nechtěl nechat ujít sprchování ve vaně). (16.07.2015)

Pár momentů mi úplně neladilo, ale na české poměry velmi solidní studie několika venkovských osudů, kterým vládne ten o trpělivé zdravotní sestře Aleně Mihulové. Její radost, štěstí a osobní pohoda byly vždy až na druhém, třetím místě, o hluboce prožitém výkonu herečky s takovou přirozenou starosvětskou pokorou ovšem pochybovat nikdo nebude. Celovečerní debut Slávka Horáka, který napsal i scénář a zahrál si vedlejší roli, to zkouší se smutným tématem, ale co vadí, je to, že se nedokáže rozhodnout. Chvíli sledujeme úsměvné momenty, pak drama, které není dostatečně dramatické, hořkosladké ladění také tomu všemu úplně nevévodí. Vedle žánrové nevyhraněnosti mi chyběly i upřímné emoce, snaha ztotožnit se s trablemi hlavní hrdinky, zatímco nás tvůrci lehce obtěžují s ezoterickými intermezzi a Polívkovým přehrávajícím balíkem (asi mi vadí spíš proto, že ten jeho bodrý stréc mě už solidně vytáčí). Naopak vedle Mihulové potěší velmi solidní Tatiana Vilhelmová (dlouho se mi takhle nelíbila). Výsledek má v sobě temperament, má v sobě osobní vklad, má v sobě civilnost, má v sobě silný autorský vklad, ale kašle třeba na potenciálně zajímavé scény v rodině (vztahy s manželem nebo dcerou). Ve výsledku ale slušné!! (10.04.2016)