Kilo Dva Bravo

No tak tohle už je pomalu na Darwinovu cenu. Chápu, že pro vojáky, kteří Kajaki prodělali, to zrovna sranda nebyla, ale já jako divák, který jejich příhody dostal zprostředkovaně, jsem se musel smát. To, co tam ta bandička exotů prováděla v minovém poli, To se hned tak nevidí. Pro dokreslení celé té absurdity chyběli jen dva ručníkáři, kteří by vše pozorovali, občas by se na sebe koukli a zakroutili nechápavě hlavami. Jestli je to opravdu podle skutečných událostí, tak bych se na místě všech zúčastněných zasadil o to, aby se film nedostal na veřejnost. Režisér se navíc ani nesnažil podat postavy tak, aby si knim obecenstvo mohlo vytvořit vztah, takže mi jejich osud byl víceméně ukradený. A do toho všeho padaly repliky typu "Bolest znamená, že jsi naživu." Jo, to je sice pravda, ale taky to znamená, že mi kurva chyběj nohy. Jako válečný film Kajaki neobstojí, ale je to krásná ukázka vojenské neschopnosti. 30% (30.06.2015)

Ukázka nesmyslnosti války, ve které vlastně s nikým nebojujete, kdesi v liduprázdné poušti, na absurdním reálném případu. Tam z ničeho dojde k tragédii, kterou ani nikdo nezavinil. Dramatické, napínavé, realistické a tak nesmyslné, jak jen může být dle skutečných událostí. Kdyby to nebylo k pláči, dalo by se upřímně zasmát tomu, co invazní vojáci, "hrdinové" ověnčení řády, předvedli. (15.01.2022)

Lone Survivor zdánlivě nešel překonat, podařilo se to Kajaku. V prvně jmenovaném "realistickém" eposu hrdinové defenzivně zastavovali kila vystřílených kovů vlastními těly, případně ještě více defenzivně padali bez škrábnutí ze skal, aby zbloudilé kulky z teroristického kalacha netrefily přes půl planety blonďaté desetileté holčičky před nákupním centrem v Houstonu. Zde o něco menší hrdinové (nejsou to Američané) neváhají obětovat své končetiny, genitálie a hlavně poslední zbytky už tak nulového rozumu, aby zabránili... Já nevím kurva čemu, ale určitě to bylo hrdinné a nesmírné potřebné, aby i nad afghánskou misí zavlála cedule svobody jako v nedalekém Iráku, kde je dnes klid, prosperita & svoboda s.r.o. a na ty vylhané důvody k invazi na ropná pole si už nikdo ani nevzpomene. Nejvíce šokující je fakt, že se tento příběh skutečně stal, díky čemuž vidíme nesmírně hrůznou anální sondu do střev všech zelených mozků, tou dobou bedlivě střežících naprosté hovno, připravených na střet s pastevci koz, ale bojujících jen proti nudě a třicet let starým sovětským minám, které soudruzi nakladli proti "hrdinnému afghánskému tali-lidu", jak nám příkladně tvrdí Rambo 3, v prehistorii minulého století, kdy ještě v geopolitice nešlo o kladné obranné prosazování trvalého sluníčka bez jediné oběti na civilním životě, ale o zlé a útočné potírání vývozu heroinu do posraného Ruska, kde si nikdo nemohl dovolit ani tři pomeranče, natož herák. Výsledkem je nejlepší teen vyvražďovačka za posledních deset let. To, co postavy ztrácí na rozumu oproti jiným středoškolákům, to vynahrazují smyslem pro šťavnatý černý humor, s jehož pomocí se neváhají vysmát vlastní debilitě. Autoři zaslouží uznání, jelikož do nás až na jedno trapné martyrium o "My jsme kurva paragáni!" nehučí žádný trapný patos, ale spíše se připojují k divákovi a vysmívají se té demenci na place, kdy snad i chápou, že tohle přednést jako vážně se beroucí patos o důležitosti angažovanosti, dopadnou stejně trapně jako vlastenec Berg s vlastencem Marky Markem, proto zvolí raději ironický nádech a bude to lepší. A ono bylo! 79% (14.07.2015)

Černá Zmije v zemi nikoho: „Kde to, krucinál, jsme?“, George se zahledí do mapy: „No, těžko říct. Připlazili jsme se na místo označené malými houbičkami...“ Britská armáda to s minami odjakživa uměla, ale žerty stranou. Výbušné pozůstatky po Sovětech ve vyschlém korytu zapříčiní rychlou spotřebu zaškrcovadel i morfia a já se vědom chaotičnosti války, co se tak ráda šklebí lidským osudům do tváře a předčítá z Murphyho zákonů, naladil na absurdní realitu situace. Šok, panika, bolest, hněv, odhodlání a pedikúra za polovic, vysoká tráva lechtající koule a jestli se z tadyma nedostaneme, všechny vás nakopu do prdele. Dvě věci se daly čekat. Že to grafika u závěrečných titulků posune do roviny Lone Survivor a že hodně zdejších recenzentů, co sloužilo u ženistů, nadzvedne obočí.. (17.04.2024)

Takhle nějak to bylo - nebylo. Praotec Inuita v bývalé sadě globálního obuzňování sedl na své plavidlo, aby ulovil nějaké mořské prase, ovšem sebral jej proud asiják, prohnal přes půl Zeměplacky a vysadil až v Afghánských horách. Tam poté, co potopa ustoupila, pojmenoval jedinou zbyvší vodní plochu po své arše, odchytil si pár opolidek a vytvořil národ, co je slovutný skrze svou genialitu, mírumilovnost a kladný vztah k modernitě, jak je ostatně všeobecně známo. Bohužel mu tam pořád někdo courá a snaží se jej připravit o tvrdě zasloužené kameny, prach, mák nebo dysenterii. Ivani, Bicmacové.... třeba tací křivozubí Britové se stavili již poněkolikáté. Nepoučitelní dobrodruzi. Pravda, takhle navečer v Pickwickově klubu, s dýmkou v ruce a papučí na noze, jsou o zbylé oudy osekaný veterán i jeho senilní vzpomínky na vraždění středem pozornosti, a to za to asi stojí. No, to je jedno - tlupa moulů s nedostatkem škrtidel vleze do údolí, do kterého poslední deště, tedy před cca dvaceti lety, naplavily pár dárečků, které ráčil pod povrchem zanechat ještě taváryšč. A zatímco tam v boji proti nepříteli odhazují hnáty, zábrany i životy, vláda, co je na místo ráčila poslat, v tichosti svou vlastní zemi zapleveluje nepřítelem stejným. Zvláštní doba. (17.04.2017)