Režie:
Nils GaupScénář:
Ravn LanesskogKamera:
Peter MokrosinskiHudba:
Gaute StoraasHrají:
Jakob Oftebro, Kristofer Hivju, Torkel Dommersnes Soldal, Ane Ulimoen Øverli, Nikolaj Lie Kaas, Pål Sverre Hagen, Åsmund-Brede Eike, Thorbjørn Harr (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Píše se rok 1204 a Norsko je rozervané občanskou válkou. Ve víru intrik umírá král a těsně před svou smrtí odhaluje, že má nemanželského syna – Håkona Håkonssona, dědice trůnu. Začíná zuřivý souboj o život malého dítěte. Loajální služebníci trůnu Skjervald (Jakob Oftebro) a Torstein (Kristofer Hivju) se snaží svého budoucího krále udržet naživu ze všech sil. Stojí proti nim neúprosná příroda i dánští nájezdníci, kteří neznají slitování. Obstojí dvojice hrdinů v nerovném souboji a dostane následníka trůnu do bezpečí? (Film Europe)
(více)Videa (5)
Recenze (106)
Chvílemi jsem se smál a chvílemi plakal. Historicky dementní, ovšem genderově vyvážené. Muži tu jsou vesměs vyměklí metrosexuálové, když nejsou vyměklí musí být automaticky beznadějně tupí a bitvy... ech, ty jsou tak na úrovni ženského zápasení v bahně. Kdyby tohle natočila nějaká angažovaná feministka, pousměji se, ale pochopím to. U Nilse Gaupa nikoli, že by obřadní sebekastrace jako úlitba severskému progresivismu? ()
Po vizuální stránce se snímku Poslední král nedá prakticky nic vytknout. Akorát se mi moc nezdá, že by v roce 1204 většina Norů brázdila zasněžené horské stráně obdobně jako Aksel Lund Svindal. Nicméně právě ty honičky na lyžích ještě zpestřily už tak dost strhující podívanou. Z historického hlediska film není příliš objevný, ovšem základní informace divák dostane alespoň písemnou formou. (70%) ()
Fascinovalo mě jejich mistrovské sjíždění kopců spojené s honbou na koních. Neměli to herci v žádném případě jednoduché, protože ta zima tam skutečně taková byla. Tudíž chválím jejich herecké nasazení, které je mně osobně neznámé. Nechybí tam nic, co k takovým žánrům nahoře vypsaných patří a tudíž nemám důvod nedat vyšší ohodnocení. ()
Trochu sklamanie. Od historického filmu som čakal viac ako nejakú paródiu na Olympijské hry. Polovicu filmu som mal pocit, že ide o nejakú divnú severskú kombináciu akrobatického lyžovania a lukostreľby. Ani bradáči z Vikingov, ani divoch z Hier o tróny to takto nemohli zachrániť. Scenáristicky to tu podľa mňa dosť stagnuje. ()
Fajne, aj som im uveril ze ide o rok 1206 - teda o hlboky stredovek, ide tu o naslednika norskeho tronu Hakona Hakonssona, anglicka wyky tvrdi ze je to Haakon IV a ze kraloval norskym fjordom, mrazu, zasnezenym lesom a par drevenym obydliam v rokoch 1217 - 1263. No dobre, uveril som, lebo jak ja uz dlhodobo tvrdim : Verit kazdej debiline co najdem na tych internetoch, alebo co mi kto povie, je hlupost a este vacsia hlupost je neverit nikomu a nicomu. Dobre, film je to proste namakany, rezisersky sa predviedol aj Nils Gaup. Tempo je vyborne, nechyba par drsnych scen, nahanacky v zasnezenych horach som si patricne uzil. Norski herci boli pre mna dost neznami, videl som tu len sympataka Pal Sverre Hagena /*Kon Tiki 2012, Boj snezneho pluhu s mafii/. Dialogy na urovni, len poniektore sa mi zdali az ako vatovo plane plky. Mozno slo o osobnu chybu, neviem. Kazdopadne Europa este stale dokazala/dokaze natocit slusny film a stoji za filmovu pozornost. Toto s Hollywoodom nema totiz nic spolocne : 77 % ()
Galerie (83)
Photo © Magnolia Films
Zajímavosti (4)
- Rovanko ako dej filmu tak aj jeho natáčanie prebiehalo v Nórsku, predovšetkým v Lillehammeri a Songdali. (MikaelSVK)
- Plakát filmu kopíruje stejnojmenný obraz "Birkebeinerne" (anglický název: "Skiing Birchlegs Crossing the Mountain with the Royal Child") malíře Knuda Larsena Bergsliena z roku 1869. Samotný název Birkebeinerne vychází z názvu politické strany "birkebeiner" (březonohí) v norské občanské válce. (Jirka_Šč)
- Vo filme sa rozpráva až troma jazykmi. Birkebeinerovci hovoria nórsky, Baglerovci dánsky a kráľovna Margrete (Lia Boysen) používa švédčinu. (MikaelSVK)
Reklama