Reklama

Reklama

Boj o těžkou vodu

(seriál)
  • Česko The Heavy Water War (festivalový název) (více)
Trailer

Epizody(6)

Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (70)

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Tuhle minisérii jsem si fakt užil. Kromě této operace bylo Norsko častým cílem Commandos, nejslavnější akcí je pravděpodobně nájezd na Lofoty. Nečekaným bonusem, který spojenci těmito výpady získali, bylo to, že Hitler ve chvíli, kdy došlo k vylodění v Normandii, odmítl přesunout část norských divizí do Francie, protože se obával následné vyloďovací operace právě v Norsku. Vsadil bych se, že se najde slušné množství zklamaných diváků, kterým bude jistě chybět akce, protože nemají rádi válečné filmy, v nichž se téměř nestřílí, já jsem si to ale vychutnával. Norové natočili záležitost s výborným scénářem, skvěle zvoleným obsazením, po filmařské ani historické stránce jsem neměl co vytknout a můžu jedině doporučit. P. S. Za povšimnutí stojí to, že mezi Nory nefiguroval ani jeden černoch nebo transsexuál. Ani jsem netušil, že se takové filmy ještě točí. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Bez zbytočného pozlátka a priam až dokumentárne poňatá chronológia málo známej, no zato ohromne dôležitej časti 2. sv. vojny. Ten kto ovládne jadro, ovládne celý svet - to platilo vtedy a z veľkej časti to platí aj dnes. Veď dôsledky toho, keby sa nacistom podarilo zostrojiť atómovú bombu si asi všetci vieme predstaviť. Bol som zvedavý ako sa tu popasujú s postavou Heisenberga v súvislosti s jeho spoluprácou s nacistami a bol som vcelku spokojný. Dokonca to tu vyriešili celkom šalamúnsky, aj keď si neodpustili náznak toho, že Heisenberg úmyselne zavádzal a zdržoval nacistický atómový program. Na to však nie sú žiadne dôkazy, iba záhadný úsmev Heisenberga tu vo filme. Pravdu sa už nedozvieme. Silný nadpriemer. 85/100 ()

Reklama

mira007 

všechny recenze uživatele

Nejúspěšnější norský seriál, který sleduje osudy tří lidí za druhé světové války - německý vědec Heisenberg. který vyvíjí pro Hitlera atomovou bombu, k čemuž potřebuje těžkou vodu, kterou vyrábí norská firma s ředitelem Henriksenem a tuto výrobnu naplánoval v operaci Gunnerside zničit norský zpravodajec Tronstad, který v programu SOE ( tak jako Gabčík s Kubišem ) vycvičí komando, které tu továrnu přepadne a vyhodí do vzduchu. Film dle skutečné události má plus, že se natáčel i u nás . Sice to působí na pár místech televizně a občas se to moc soustředí na soukromé věci hrdinů, ovšem ta millitary část výsadku a akce je hodně dobrá věc. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Drama podle skutečného příběhu druhé světové války o trochu omšelém, ale stále zajímavém a nejednoznačném problému odpovědnosti vědce za vy(zne)užití výsledků jeho práce. Třetí díl je už trochu méně sevřený a chvílemi tolik nebaví, zvlášť v oné rovině romantického melodrama. Výteční herci, potěší interiér pražské právnické fakulty. ()

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Bez ohledu na to, do jaké míry je někdy skutečný význam některých operací přeceňován, zůstává faktem, že aktéři diverzní akce v oblasti Telemark byli hrdinové a tuto poctu si zaslouží. Nicméně, nejen tím je tento seriál, protože vypráví mnohem obsáhlejší příběh a nastiňuje celou situaci kolem německého jaderného programu z různých perspektiv a vytváří skutečně velmi propracovaný obrázek s nezjedodušeně vykreslenými postavami a jejich vzájemně se doplňujícími dějovými linkami a také s místy opravdu strhující atmosférou. Trochu mě tak mrzí jen to, že vlastně téměř nebyl dán prostor zpáteční cestě záškodníků okupovaným územím. 90 % ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)
  • Postava středoškolského učitele chemie Waltera Whitea ze seriálu Perníkový táta (od r. 2008) používá přezdívku Heisenberg jako vyjádření pocty teoretickému fyzikovi Werneru Heisenbergovi, který je jednou z hlavních postav tohoto seriálu. (rybitvi)
  • V prvom dieli v 44. minúte sa na scéne objaví kolóna nemeckej techniky, na konci ktorej sa nachádzajú až dve štábne vozidlá typu KdF 82E. Týchto vojnových chrobákov bolo počas vojny vyrobených maximálne 669 kusov. To je nepomerne málo v porovnaní so známym nemeckým vozidlom Kubelwagen (KdF 82, obdoba legendárneho amerického Jeepu), ktorý sa nachádza v kolóne za motorkou druhý. Tých bolo do konca vojny vyrobených cca 55000 kusov. Jedná sa preto o raritný snímok vo filmoch z druhej svetovej vojny. (k4li)

Reklama

Reklama