Reklama

Reklama

Boj o těžkou vodu

(seriál)
  • Česko The Heavy Water War (festivalový název) (více)
Trailer

Epizody(6)

Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (70)

kinderman 

všechny recenze uživatele

Šířeji a hlavně civilněji pojaté zpracování důležité válečné epizody, kterou na plátna kin přivedl v polovině šedesátých let klasik Anthony Mann ve filmu Hrdinové z Telemarku. Boj o těžkou vodu je poctivá televizní práce, které k absolutnímu hodnocení v mých očích chybí nějaký skutečně zapamatovatelný okamžik. Anna Frielová vypadala ovšem jako agentka Carterová, za to palec nahoru. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Tuhle minisérii jsem si fakt užil. Kromě této operace bylo Norsko častým cílem Commandos, nejslavnější akcí je pravděpodobně nájezd na Lofoty. Nečekaným bonusem, který spojenci těmito výpady získali, bylo to, že Hitler ve chvíli, kdy došlo k vylodění v Normandii, odmítl přesunout část norských divizí do Francie, protože se obával následné vyloďovací operace právě v Norsku. Vsadil bych se, že se najde slušné množství zklamaných diváků, kterým bude jistě chybět akce, protože nemají rádi válečné filmy, v nichž se téměř nestřílí, já jsem si to ale vychutnával. Norové natočili záležitost s výborným scénářem, skvěle zvoleným obsazením, po filmařské ani historické stránce jsem neměl co vytknout a můžu jedině doporučit. P. S. Za povšimnutí stojí to, že mezi Nory nefiguroval ani jeden černoch nebo transsexuál. Ani jsem netušil, že se takové filmy ještě točí. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tento TV seriál s téměř nevyslovitelným názvem by mohl být učebnicovým příkladem jak má vypadat válečný seriál a to nejen pro TV, ale jak mají být dělány válečné filmy. Kdo čte mé komenty týkající se válečných filmů (a hlavně druhé světové) ví, že možná ke své škodě souběžně s filmem hodnotím i to zda se ve filmu vyskytuje odpovídají technika, výstroj, uniformy... často blbě nasazený transportér nebo jeep z jiného období nebo výzbroje jiné armády pak mírně kalí zážitek z filmu. Někdy i více než mírně :-). The Saboteurs (budu raději používat anglický název) naštěstí ničím takovým netrpí. Už v prvních minutách divák ví, že tohle dělal někdo kdo věděl jak se to má dělat a kdo věděl jak to má vypadat. A naštěstí tomu nechyběl evidentně ani solidnější rozpočet. Film detailně popisuje snahu nacistického Německa ovládnout jádro a leckdo neznalý věci se asi podiví jak s tím Němci byli celkem daleko. byl to závod o čas, protože těch pár vědců co nezůstalo pracovat pro Říši a mělo třeba židovský původ prchlo do svobodného světa, kde pracovali na stejných projektech. Nejdále jak víme došli s Oppenheimerem v projektu Manhattan Američané. Výsledkem byla atomová bomba svržená na Hirošimu a Nagasaki. Souběžně s pracemi německých vědců může divák ve filmu sledovat konání norského odboje i britsko-americký strach z toho co se Rjukanu pod taktovkou německých špiček vědy kutí. Výsledkem jak víme byla Operation Gunnerside někdy nazývána Telemark podle kraje na jihu Norska, kde se akce odehrála. Mám v nesmírné úctě každého kdo se postavil agresi za druhé světové a jedno zda se jedná o námořníky, pěchotu, letce... Každý musel v sobě určitě překonat svůj strach ze smrti. Jedna věc je však útočit např. s divizí pěchoty a jiná dělat odbojovou činnost v okupované zemi při vědomí, že chytí li mne gestapo, mohu čekat cokoliv jen ne soucit. Pracovníci všech odbojů a výsadkáři z různých paraskupin od speciálních jednotek mají u mne výsadní postavení ! Mimochodem, ve Skotsku se cvičili i naši kluci před všemi těmi výsadky s názvy chemických prvků. Film klade důraz na historické souvislosti i reálie. Z drobných detailů jsem měl opravdu radost. A mně stačí málo. Po letišti v Anglii jede třeba v jednom mini záběru jeep a na nárazníku má stříknuto RAF... Piloti výsadkových Halifaxů v palbě flaku rozlaďují motory atd...a toho je tam prostě více. Normální divák si tohoto možná ani nevšimne, ale labužník si opravdu smlsne. O téhle akci toho bylo natočeno více a děkuji Volodimirovi2 ze jejich výpis a hlavně gogovi76, že mi o seriálu řekl. Vám ostatním říkám, to musíte vidět!!!! A co také potěšilo bylo slušné množství českých jmen, které tvůrčím způsobem na filmu podíleli. Z tohoto by si ČT měla vzít sakra příklad! Jednoznačně dávám 5 lbarelů těžké vody ! * * * * * ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Šestidílná televizní vymazlenost, která operaci Telemark podala nejen naprosto detailně, ale i přehledně a hlavně historicky věrně, což ne vždy jde ruku v ruce. Příběh sám ja rozdělen do tří rovnoměrných liniích, norské, německé a řekněme britské, které se ne snad vyloženě prolínají, ale určítě dotýkají a dohromady tvoří víc než kompaktní celek. Naštvala mě snad jen jediná věc a to samotný závěr, což ovšem není výčitka na adresu filmového řemesla, ale spíš žehrání na osud. 95% ()

Pedross800 

všechny recenze uživatele

Hned jak jsem si všiml plného hodnocení od uživatele gogo76 tak jsem zpozorněl a vrhnul se na to, neb tenhle chlapík je na válečné filmy a seriály opravdový expert . A po posledním dílu jsem nadšen a uchvácen. Vynikající minisérie o závodech za stvořením atomové bomby a tím, proč to Němcům nevyšlo. Já o téhle epizodě z druhé světové nic nevěděl a o to víc si to užíval. Bylo to napínavé, poučné, dramatické i vtahující. Spousta dějových linek do sebe krásně zapadala a hlavně neskutečně fungovala chemie mezi všemi postavami a nešlo se nevcítit do spousty z nich a jejich osudů. A i díky tomu pak poslední díl byl správným emočním vrcholem této dokonalé severské pecky. Mohu vřele doporučit všem i těm, kdo válečnou tématiku nemusí, protože tady jde o mnohem, mnohem víc a je to natočeno vskutku brilantně! ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Seriál drží národný divácky rekord pre premiéru TV drámy v Nórsku, keď v deň vysielania, 4. januára 2015, sa na celé prvé dve epizódy pozeralo 24,3% nórskeho obyvateľstva, čo predstavovalo 62,5% z celkového počtu divákov, ktorí v danú nedeľu sledovali TV. (figliar)
  • V šesté minutě 1. dílu můžeme v pozadí filmové scény zahlédnout moderní automobil a několik kolemjdoucích, kteří sledovali natáčení. Děj seriálu se však odehrává v Berlíně roku 1938. (Yardak)
  • V prvom dieli v 44. minúte sa na scéne objaví kolóna nemeckej techniky, na konci ktorej sa nachádzajú až dve štábne vozidlá typu KdF 82E. Týchto vojnových chrobákov bolo počas vojny vyrobených maximálne 669 kusov. To je nepomerne málo v porovnaní so známym nemeckým vozidlom Kubelwagen (KdF 82, obdoba legendárneho amerického Jeepu), ktorý sa nachádza v kolóne za motorkou druhý. Tých bolo do konca vojny vyrobených cca 55000 kusov. Jedná sa preto o raritný snímok vo filmoch z druhej svetovej vojny. (k4li)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno