Bába z ledu

Pojetí lidského domova v mnoha jejích podobách. Je v tom samozřejmě dosti životních pravd. Tedy jakých se odehrává denně hodně. Dějová linie se nijak nepodbízí lacinou líbivostí. V každém případě se jedná o film, které psal život. Způsob, jakým je Bába z ledu natočená, jak už výše bylo řečeno, je přinejmenším podle mě to lepší ze současné české tvorby. (30.10.2017)

Zaručeně nejlepší Bohdan Sláma. S jinými jeho filmy mám totiž trošku problém. A ani tady to nebude úplně na pohodu. On totiž zajímavé téma prolíná s takovými příběhovými výkruty, které bych si ve filmu klidně z fleku odpustil. Dávám za příklad sexuální scénu nebo když z paní Kronerové udělají rádoby Marilyn Monroe. To jsou takové momenty, u kterých si říkáte, že by ve filmu vůbec být nemuseli. Jenže to by to pak nebylo drama od Bohdana Slámy. Holt to tak prostě má. Pořád se ale jedná o hodně zajímavé drama, ve kterém postavy paní Kronerové a Pavla Nového byly napsaný vysloveně na tělo a byla radost na ně koukat. Arogantní zbytek byl taky fajn, ale hrál jenom druhý housle. Je třeba moc hezký vidět, že Vašek Neužil umí i vysloveně negativní postavu. Bába z ledu je tak naprosto poctivé drama evropských hodnot, což je super. Je vidět, že to taky umíme. (18.03.2018)

Bohdan Sláma je podľa mňa veľmi dobrý scenárista a režisér. Má skvelé nápady a sú dobre v jeho filmoch zapracované. Ukázalo sa mi to už v roku 2005, keď prišlo jeho Štěstí. A "Bába Z Ledu" je opäť veľmi Slámovský film. Má to ten istý feeling, kde sa príjemné skombinuje so smutným a vznike z toho taká zvláštna dramédia, ktorá však pôsobí veľmi uveriteľne. A vie si aj vybrať správnych hercov do týchto rolí. Zuzana Kronerová a Pavel Nový tu fungujú spolu bravúrne a len oni dvaja spolu sú zárukou toho, že si tento film človek užije. A mám pocit, že obaja tomu dávajú všetko, čo len môžu. A ich postavy skutočne na mňa pôsobia príjemne. Skvelý je podľa mňa aj malý chalan, ktorý hrá Ivana mladšieho. Chválim. Osobne mám pocit, že všetci herci podali dobré výkony. No jedno tu spomeniem a to je Tatiana Vilhelmová. Mám túto dámu veľmi rád, no osobne musím povedať, že jej postava ma tu absolútne iritovala. Viem, že to zahrala skvele a viem si takú osobu predstaviť, no mám pocit, že z toho mala plynúť komédia filmu. Mňa osobne v každej scénke svojimi reakciami len otravovala. A to ma úprimne mrzí. Plus občas tu padnú vety, kde som skutočne prevracal očami a mal pocit, že sa film otáča smerom, ktorým to moc nechcem. Ale inak nemám pocit, že by ma film v niečom iritoval. Som rád, že som ho videl a myslím si, že podobne ako "Štěstí" si ho musím niekedy pozrieť znovu. Možno ma to potom bude baviť viac. Každopádne než ešte ukončím komentár chválim ešte sliepku Adélu a rovnako ešte poviem, že komédia väčšinou v tomto filme funguje. V scénkach, kde som sa mal smiať, som sa skutočne väčšinou rehotal. Či už scénka s olejom alebo bielymi šatami. Myslím si, že ten film stojí za pozornosť. A určite sa k nemu ešte niekedy vrátim. Uvidíme, či potom nezmením svoje súčasné hodnotenie. Hodnotenie: B (15.03.2017)

Občas jsem tento pocit mívala i u starších Slámových věcí, ale tady je to silnější než kdy jindy, a totiž že ten film nedává smysl. Kdyby se věnoval zralé ženě, která se učí rozkvétat a dívat se na svět vlastníma očima, tak proti němu neřeknu půl slova. Jenže tak to není. Soukromé problémy těch synů v takto detailním pohledu tam neměly vůbec co dělat. Absurdní vyhrocenost, nezvládnutí herecké intenzity (hlavně Daniel, Neužil i Tatiana to trochu přeháněli, zatímco Nový mi připadal moc plochý a prázdný na to, jaké nitro se v jeho postavě vařilo) používání dětí jako loutek a nikoli účastníků rodinného provozu, směšná kumulace v čase - už tak film působí uspěchaně, všechno vypadá, jako by se odehrálo během maximálně jednoho měsíce, a ke všemu je to tisíc zvratů, za které by se žádná telenovela nemusela stydět. V podstatě to vypadá jako školácké chybné rozhodnutí, kdy se autor zpracovávající vláčné, meditativní téma lekne, že se tam toho málo děje, a začne si vymýšlet zbytečné blbosti navíc a cpát je tam jednu za druhou. Nedává to smysl, a ačkoliv jsem si přála, aby poslední záběr byl takový, jaký nakonec je, tak díky tomu všemu, co mu předcházelo, je absolutně nezasloužený. (16.06.2018)

„Proč mu dovolujete hrát tyhle idiotský hry?“ - „On se nás neptá.“ Ten spratek mě neuvěřitelně vytáčel. Naštěstí záměrně. Ale právě jeho dějová linka, která se ostatně linula bok po boku s tou babiččinou, mě bavila nejvíc. A při jeho proměně kupodivu nedošlo na „tu“ scénu, skoro bych se vsadil, že v hollywoodské obdobě by na ni jistě přišla řada (naproti tomu zde bylo setkání u kotle a vnukovo skoro až děsivé „Ale já je nepotřebuju!“, které jsem mu věřil až do morku kostí). A to spojení osamělé vdovy s klubem otužilců v čele s Broňou bylo osvěžující, a jakkoliv působilo zvláštně, v kontextu děje to je až překvapivě přirozené. A vůbec ty výkony ve vodě budily respekt, možná u takového vyhlášeného otužilce typu Nového to tolik nepřekvapí, ale v případě Krónerové určitě. Ačkoliv za vrcholy filmu považuju „pohodové“ rodinné obědy, ty jsem kompletně celé prosmál. Podobně jako scénu s „lubrikantem“ nebo pasáže se správně nesnesitelnou Vilhelmovou. Slámův standard za solidní 4*. „Já to vezmu fénem, třeba se to vysuší.“ (27.01.2018)