Na střeše

Pamätám sa, ako sme s MontymBroganom boli na predpremiére prvého Mádla. To bol asi trochu silnejší zážitok, pretože aj keď tu zahral Švehlík toho Eastwooda skvele (my liberáli sa radi rehoceme sami na sebe), ten film sa až do konca nezdramatizuje. Je asi otázkou vkusu, či to vadí, aj takto je to príjemný film, zasmial som sa dosťkrát.  A aby som to bol ja, musím pochváliť, že jediní robotníci, ktorí sa vo filme objavia, sú sťahováci iných postáv (stredná trieda, vitaj späť), a dedinu navštívime len v putovnom vtipe o domove dôchodcov. Takto sa mi páčia moderné české filmy; máme tu aj mestá! 🙋🏻‍♂️ (25.08.2022)

Jsem tak spokojená! A potěšená! Moc pěkný film. Na pana Třísku nedám dopustit a je mi velmi líto, co se mu stalo, ale dovolím si zveřejnit svůj názor: pan Alois Švehlík se mi v této roli líbil tak, že si tam Jana Třísku nedovedu představit. Ani nechci. Herecký projev pana Švehlíka je totiž jemnější, není tak teatrální a mně se to tak prostě líbilo. Klučina v roli Songa byl rovněž skvělý, nad tím by se i kámen ustrnul. Scénář perfektní, bylo cítit, že je tento film Mádlův jakýsi "mazlíček". Dobrá práce! Jirka Mádl- dvěma filmy ověřený, velmi dobrý režisér.. Kdo by to byl řekl? (18.02.2019)

Velice ikonický komediální drama snímek, který mě skutečně oslovil. Mádl klade důraz ne všechno dobré v lidech, i v těch, kteří se zdají jako ti nejhorší. Ukazuje nám, co je to štěstí, láska, radost, přátelství a mnoho dalšího bravurně seřazené a seskupené v sekvenci filmu. Nebojí se ale i otázek jako, jaké je to být opuštěný? Co je na světě nejhorší? Z čeho máme opravdu strach? Co je nejvíce bolestivé? Co pro nás znamenají ostatní? Vše dohromady je uplatněné ve filmu Na střeše, který nám to předvádí v plné kráse. Snímek má skutečně mnoho nádherných momentů, u kterých se zasmějete, dojmete se a budete mít zkrátka směs emocí. Používá až po „Svěrákovsku” způsob „za smíchem slzy”, který já zkrátka mám velice rád. Je skutečně velmi emotivní film a jeden z nejlepších českých filmů, které svět spatřil. (18.02.2019)

Tak už i Česká republika má svou záhadu hodnou světového formátu, kam se hrabe Bermudský trojúhelník na záhadu Mádl. Šmīrák neschopný uvěřitelně zahrát ani tu nejbanálnější roli točí výborné autorské snímky. Scénář je nenucený, lehkonohý a hlavně opět nepotřebuje doslovnost, což je na dnešní poměry nebývalé. Možná jsem naivní prosťáček, ale já celý příběh Mádlovi žeru, všechny situace mi přijdiu reálné. Užívám si jemného nenuceného humoru, kterého je v českých filmech poslední dobou jako šafránu. Mádl je nesrovnatelně vyspělejší scenárista, než stále nepochopitelně natáčený věčný nedospělec Kolečko. Režisérsky se Mádl skutečně zařadil mezi špičku, navíc je vidět i velký posun od jeho prvotiny, což nám divákům umožňuje doufat, že český film má budoucnost. Jen dodám své vroucí přání, aby se Mádl vykašlal na to, co neumí, pro co nemá špetky talentu a tudíž mu to nejde, tedy hraní. Bude mít více času na psaní scénářů pro neokoukané filmy a také pak na jejich nápaditou režii. A tohle obojí mu jde více než dobře. (02.09.2019)

Tentokrát tam "to" prostě není, i když bych Jirkovi moc přál, aby bylo. První polovinu filmu jsem měl pocit, že dost scén chybí. Všechno je náhlé, hrozně po srsti, neuhlazené. Situace ani nevydechnou a už se běží do další scény. Postupem času si naštěstí postavy sednou a v druhé půli už se daří, aby věci přirozeně vyplynuly sami (geniální a přitom tak jednoduché je například panické zavření dveří). Jirka potvrzuje, že si umí fantasticky vést herce, postavit si scénu a má ohromné filmové cítění. Ale příběh by si v tomhle případě zasloužil pečlivější expozici i nějaké to výraznější finále. Nejde ani tak o to, že se mnohé linie nedořeší, jen na konci chybí něco jasnější, drobnost, po které by člověku v hlavně bliklo „FIN“. Takhle byl pro mě náhlý příchod závěrečných titulků stejně překvapivý, jako sebejistota Aloise Švehlíka v podobně (ne)vděčné roli. (21.02.2019)