Mladý Karl Marx

Film, kterému v podstatě nelze mnoho vytknout. Herectví, režie, scénář, výprava... jen složitě zde lze najít nějaké slabší místo a celý děj je v zásadě podán velmi věrně, byť jsem měl místy pocit, že tvůrci Marxe líčí přece jen empatičtějšího než ve skutečnosti byl... Film přesto rozhodně ani příliš nelakuje na růžovo ani nečiní bídu tehdejšího (dělnického) světa horší než ve skutečnosti byla. Jediný problém, a asi nikoli problém tohoto filmu, je v tom že celý v něm zachycený děj je, navzdory výše napsanému, nutně jen malinkým a izolovaným výsekem všeho toho, co se jménem a životem Karla Marxe souvisí. Je prost mnoha důležitých souvislostí, je jako drobný byť důležitý střípek zapadající do veliké skládačky, která ve skutečnosti sahá až k nám a ovlivňuje celý současný svět. Ať chceme nebo nikoli, právě tehdy a z nemalé části i v těsné blízkosti těch dvou pánů se psaly dějiny celého dvacátého století, nejen s většími sociálními jistotami jež ovšem nezprostředkoval násilný převrat, ale také se všemi válkami, hrůzami a kveproléváním... Celkový dojem: 85% (03.05.2018)

Das Filmfest je zcela určitě záslužná platforma stojící na kinematografiích Německa, Rakouska a Švýcarska. V minulosti jsem se častěji nechávala inspirovat a uvítala jsem například nový film Susanne Wuest nebo životopis Egona Schieleho. Letos jsem se vypravila na Mladého Karla Marxe s tím, že jsem s výsledkem nadmíru spokojená. Přídomek mladý je vybrán velice dobře. Film nepokračuje na vlně životopisů okamžiku, ve kterých je popisován pouhý zlomek ze života té či oné osobnosti (viz Můj týden s Marilyn), má mnohem blíže ke konceptu Marie Antoinetty bez nutného vyústění popravy královny pod gilotinou. Čili Mladý Karl Marx popisuje první roky po setkání s Engelsem, založení komunistické strany a vrcholí očekáváním revolučních událostí roku 1848. Věnuje se vykreslení jeho osobnosti, seznamuje se s jeho světem, znalostmi, povahou, zázemím, známe jeho názory, odpůrce i přívržence. V dnešní době je velmi nutné vracet se do 19. století, abychom rozuměli dnešku. Abychom znaly vlivy, které utvářely výbušné zvraty 20. století. Ráda bych tedy Mladého Marxe viděla v širší distribuci a následnou diskusi, leč pochybuji, že se to stane. (22.10.2017)

Teď, v letech, mě opravdu mrzí, že jsem se nevěnoval marxismu v době, kdy jsem k němu měl nejblíže (v NDR na Vysoké, pod kuratelou ohnivého profesora Robela - ocenila ho i Gudrun Thomschke a poslala mu vzdušný polibek; "zurückgeküsst hat er nicht", potom jen s lítostí poznamenala). Komunistický manifest (správně: Manifest Komunistické strany) vyšel v Londýně, v únoru 1848). Měl bych si ho alespoň jednou přečíst a prověřit, co všechno se za těch rychle se naplňujících 200 let změnilo. Strašidlo pořád běhá světem a proklamace typu: "Nutí všechny národy, aby přijaly buržoazní způsob výroby, nechtějí-li zaniknout; nutí je, aby u sebe doma zaváděly takzvanou civilizaci", jsou stále platné. Všechno je jen povýšeno na "humánnější bázi". Film o mladých revolucionářích (nemyslím jen Marxe a Engelse) má trochu jinou atmosféru, než bych mu sám přisoudil. Také myšlenkově není film docela urovnaný. Nicméně energie, se kterou do toho šli, je tu patrná. Pozn.: Myslím, že po letech protikomunistické indoktrinace se stírají některé zásadní rozdíly, třeba mezi Marxem a Stalinem - to je ale chyba. A ještě si dovolím citovat Karla Kosíka (Předpotopní úvahy, 1997): "... obzor dnešních restaurátorů kapitalismu je natolik zatemněn nejvulgárnějším ekonomickým determinismem a peněžním fetišismem, že již nejsou schopni rozpoznat čemu slouží a co prosazují. Nad pokleslým realismem jejich interesů kamuflovanýc obranou "křesťanských hodnot", vyniká autor Kapitálu jako ztělesnění revoluční romantiky a poetického idealismu." (Pozn. termín "interes" má u Kosíka specifickou hodnotu) (07.10.2019)

Zajímavý film, který se sice neobešel bez podbízivých vějiček (Marx v nedbalkách), ale jinak to mělo atmosféru a poutavý scénář. Vyloženě mi vadil jen neumělý překlad, v němž se objevilo několik slov a frází, které v polovině 19. století nemají absolutně co dělat. Za to ale tvůrci filmu nemůžou. Rozhodně film, který stojí za vidění. (29.04.2018)

„Nebuďte jako Luther. Sotva zničil katolické dogma, založil druhé, stejně tak netolerantní.“ Málo alkoholu, špíny a děvek, nedostatek násilí a další šrámy na realističnosti biografického materiálu. Film sám však není biografií, spíš nereálnou utopií, podobně jako komunismus sám. Jedno ale zachycuje věrně: zrození fejku a narcismu zneužitím bídy již zneužívaných. Hledání vlastní slávy chozením po zádech mas, za které se tito rádobyfilozofové údajně bijí. Zatímco Manifestem tehdy boj dvou zel (kapitalismus a komunismus) začal, film jím naštěstí končí. Kdo se chce podívat na lepší analýzu bídy dělnického století, nechť shlédne The Mill nebo i North&South, kde se mezi řádky lze dozvědět mnohem víc, a to rovněž v prudce romantickém, nedokumentárním podání. (18.07.2018)