Režie:
Jaroslav BalíkKamera:
Josef IllíkHudba:
Karel MarešHrají:
Jana Brejchová, Jan Tříska, Martin Růžek, Josef Somr, Antonie Hegerlíková, Marie Rosůlková, Luděk Munzar, Svatopluk Beneš, Ota Sklenčka, Vladimír Hlavatý (více)Obsahy(1)
Vědecko-fantastický snímek Jaroslava Balíka podle scénáře Josefa Nesvadby vypráví příběh z futuristické Prahy 20. let minulého století. Na výstavě Futurum představuje hosteska Věra, dcera významného továrníka, řadu nových mechanických robotů do domácnosti, kteří by efektivně dokázali zastat lidskou práci. Vynálezce Petr pozve půvabnou Věru k sobě do laboratoře, kde ji seznámí s o něco odvážnější myšlenkou – tvorbou „golemů“, dokonalých lidských dvojníků. Jeho pokusy byly zatím neúspěšné, to se však změní ve chvíli, kdy se Věra k jeho stroji přiblíží a mimoděk přivede na svět svou dvojnici, prvního golema, nebo spíše golemku. Věřina identická kopie je zprvu velmi pracovitá, silná a poslušná, ale brzy se u ní projeví nekontrolovatelná touha po bohatství… (Česká televize)
(více)Recenze (40)
(3x) Slečna Golem s každou reprízou zraje jak víno. Aneb co víc si přát, když tu máme dvakrát Janu Brejchovou v jejím nejatraktivnějším věku a vědeckotechnický pokrok 20. let? Skvělé dialogy, jemný humor, příjemné kostýmy (ačkoli se míchá moda dvacátek a sedmdesátek skutečně podivně) a víru v budoucnost. "Nedělej slzy." - "To nám neprospívá." - "Bolely by nás nohy." ()
Kdyby to byl krátký film, tak si asi ani nestěžuju a naopak jsem celkem spokojený. Vlastně jsem i měl pocit, že sleduju námět na krátký film násilně natažený na celovečerní stopáž a podle toho to na mě taky tak působilo. Takže to určité klady má (třeba pár zajímavých scén nebo ta ústřední myšlenka), ale jinak mě to strašně nudilo, nebavilo a vlastně ani moc nezaujalo, když se tam toho ani moc nerozehrálo. Mrzí mě to, ale možná mi to někdy časem dost v budoucnosti sedne o něco víc než teď. Zatím můžu jen říct, že to holt celé šlo mimo mě. 2* ()
Vcelku průměrné sci-fi. Pro mne ani ne tak komedie, jako spíše drama. Nesvadbovy knihy jsem měl svého času oblíbené, co se týká filmu, je ale tahle adaptace nejméně zdařilá. První tři třetiny se poněkud táhnou bez výraznějších dialogů, až ta poslední dostane spád. Akce, mrtvoly a jde o život. Původní ideologický osten je notně obroušen, zdálo by se, jenže i dnes sedne na naše kapitalistické zbohatlíky, kteří byli původně komunisty, nebo mají moc a kapitál jejich děti. Ostatně jednoho z největších kapitalistů a komunistu současně máme až tam, tam ....nahoře. ()
Tato vlna československé sci-fi šedesátých a osmdesátých let není nezajímavá a nepůvabná. Má stále cosi do sebe a je se na co dívat. Obdiv si zaslouží futurizující zakotvení doby před 100 lety a humorné prvky, které se do scénáře i režie tu a tam vloudily. Ve filmu také doznívá atmosféra konce šedesátých let a jejich uvolněnosti a svobody. Limity filmu jsou limity Nesvadbovy literární předlohy, ale nevylučují přesah vědy a snahu o pohled do budoucnosti. Pojetí dvourole Brejchové je vykladatelné i jako autorský záměr. ()
Vynikající nadčasový snímek, který výborně podchytil téma klonování a umělé inteligence. V časově neurčené budoucnosti, se mladý vynálezce zmocní tajemství stvoření života a jak je zde vylíčeno 100% náhradníka za každého člověka. První klon je kopie vynálezcovi právě objevené vyvolené Věry. Stroj, nebo klon je ovšem tak dokonalý, že nejen mate, ale také odstraňuje ze scény všechny sobě nebezpečné lidi. Prostě golemka pochytila ty nejroztomilejší lidský vlastnosti. Proradnost, touha po majetku a moci. I když se jí podaří, společně s lidmi, kteří přemýšlejí stejně, dokonale zmást i samotného vynálezce, honba za majetkem se jí stane osudnou. A to dokonce na její svatbě. Geniální vynálezce to však nejsou jen geniální vynálezy, ale i geniální plány a strategie a to nakonec zvítězí. ()
Galerie (3)
Photo © CS Film
Zajímavosti (8)
- Původní filmový námět je dílem spisovatele Josefa Nesvadby. Scénář napsal společně se režisérem filmu Jaroslavem Balíkem. (NinadeL)
- Divadelní představení ve filmu je „R.U.R.“ Jedná se o divadelní hru Karla Čapka, utopistické drama vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi. Zde se také poprvé objevilo slovo robot, které postupně od autora převzal celý svět. Vzniklo ze slova robota, jež je synonymem nevolnictví. (sator)
- Film sa natáčal v meste Karlove Vary a na zámku Ploskovice. (Raccoon.city)
Reklama