Volha

Popravdě, toho souložení a zvracení je tam na můj vkus až moc. Na druhou stranu, když se chlastá až do němoty, není se čemu divit. Pana Pekárka jsem nenáviděla, strašnej hajzl to byl, přesto, kolikrát mi ho, kvůli té jeho hlouposti, bylo i líto. Dokonce mě párkrát i pobavilo, jak se okolnosti vyvíjely v jeho prospěch, nebo jak rázně utřel paní režisérku/knihovnici (protože můžu být na té správné straně barikády, ale chovám-li se povýšeně, něco to vypovídá o mně, jako o člověku). Každá postava byla úžasně propracovaná, všechny měly dost prostoru se divákovi předvést, aby si k nim vytvořil vztah. Vyjímečná byla postava Pepy Horáčka, ta snad i místy trošku zastínila tu hlavní. Přes všechny ty prasárny, které agent Volha, vedomě či nevědomě, prováděl, mě stejně nejvíc zasahovalo to, jak se choval ke své rodině/ám, to se mi otevírala kudla v kapse. Nejvíc mě bavilo, jak postupem času každý dostal, co si zasloužil, ať už sám svou hloupostí nebo za pomoci druhé strany, a jak by si divák přál, tak to i dopadlo, hlavně v případě agenta Volhy. U pár scén v posledním díle mi bylo až úzko (matčino chátrání, pokus o zábavu se dvěma ženami pro syna a poslední povolání pana Pekárka). Musím říct, že se seriál opravdu povedl a že v člověku hodně zanechá. Bohužel, ať je doba taková nebo maková, svině jsou v každé z nich, a chce-li někdo někoho potrápit, nebo zničit, má na to zase jiné prostředky a hůl si vždycky najde. Je to o lidech. Takových Pekárků tady máme, egocentrických, prospěchářů a primitivů, i dnes. (03.02.2024)

po prvním díle, který byl na hranici snesitelnosti se Volha nakonec rozjela do (ne)sympatického retro komediálního dramatu s nezvyklým antihrdinou ve svém středu. Pekárek je totiž jednak prospěchář, který je schopný udělat prakticky cokoliv  pokud mu z toho něco kápne, ale také je naprostý ignorant, kterému v jeho omezeném vidění všeho nedochází vlastně vůbec nic. Nedokážu úplně posoudit do jaké míry je Volha objektivní, protože sám si matně pamatuji až závěr osmdesátých let, ale je mi tohle zpracování vlastně mnohem sympatičtější než v jiných seriálech. Nejvíc mrzet tak může jen určitá zkratkovitost, kdy se tvůrci snažili do pouhých pěti dílů nacpat co nejvíc a některé události tak divák vidí jen na okamžik a nebo vůbec. Nejsmutnější na tom nakonec je, že takových Pekárků je dnes stále plno a jsou jich plné internetové diskuze. Jakkoliv i dnešní doba má svoje mínusy, vrátit se do tě předlistopadové by chtěl snad jen blázen...a nebo někdo jako Standa - třesu - Pekárek...70% (01.05.2023)

"Třesu, šéfe. Třesu." 'Volha' dýchá tak přesnou ukázkou tehdejších poměrů, že už si dlouho nepamatuju, kde bych to tak cítil a 6+ hodin je dost a člověka to baví okamžitě, protože Standa Pekárek není žádnej Mirek Dušín, není to lumen a naopak je to řádnej zmetek (a samozřejmě, je to výkvět, reakce na dobu, člověk si myslí, že když něco není správně, dává mu to do rukou stejné zbraně jako druhé straně - mít děcko s manželkou doma, udělat si děcko s další milenkou z hospody, která pak jde kvůli tomu na potrat a mezitím si na pracovní cestě Pekárek píchá další ženskou... po rozvodu skončí se Slovenkou, kterou si taky vezme a má s ní dvě děti, ale eventuelně ji začne podvádět taky... a vtipný je, že jsem zjistil, že tohle se daří přesně takovým týpkům, co říkají i ženským konstantně "vole", a to nemluvím ani o všech těch blbých Pekárkových vtípcích - Hádkovy tyhle role prostě perfektně sedí, on tou antihrdinskou křivou ambivalencí přímo čiší), co chvíli je tam takovej nějakej malej dialog, který skvěle ukazuje mentalitu doby, poměry a že to bylo "stejně ale jinde". Geislerová jako režisérka s umělejma zubama a plejáda skvělých rolí, některé víc přicmrndávací, některé lepší, sledujeme převážně sedmdesátá léta, ale dostáváme se až na konec osmdesátek. Ale můžete říct, že je to vymazlené, když posloucháte Goťákův German version 'Být stále mlád', při cestě do Rakouska, kde si hoši nakoupí péčko a další kraviny. Pekárek seriálem propluje, jediná nejhorší věc je, že párkrát dostane trochu pěstí a na konci je nazván krysou, ale propluje, během cesty se mu podaří skoro vše, co chce "Tři auta. Kdo tohle má?" Je mu u zadku každej, nikdo ho nezajímá a proto taky končí sám, jako hlídač. Líbí se mi to omílání motivu Švejka, typického českého hrdiny a kam do tohoto schématu zapadá někdo, jako je Standa Pekárek, který sice nekouří a nepije, ale za celý film nemyslí na víc, než na svoje péro, fotbal, na to, co se mu podaří sehnat tím, že se rozhodne někoho udat a "celou dobu nevíte, jestli je fakt tak blbej" (Švejk), ale ve výsledku mu ten život vyjde. (26.02.2024)

No ty voe! Je to takový modernizovaný Major Zeman pro moderní človíčky - kvalitní filmařina, většinou fajn herci, parádně vypiplaný retro-styl a ideologický podtón, který z nás má vychovat tyhlecty lepší občany, kteří budou cítit odpor k českým dezolátům a k zlým imperialistům (tentokrát těm z druhé strany, samozřejmě). Je až dojemné, jak se tam některé dnešní prorežimní prosti...holčiny nakrucují jako hrdinné bojovnice proti tehdejšímu strašliváckému režimu, kde všichni jen kradli, sprostě nadávali, šoustali a nevýslovně trpěli. Aneb seriál krásně ilustruje, jak se obloukem vracíme zpět do podobné ideologické masírky, jen s opačnými znaménky. A dělá to docela vtipně. Dobrá práce, soudruzi! (05.05.2023)