Cesta do nemožna

Cesta do nemožna je rozkošnou satirickou hříčkou. Georges Méliès, povzbuzen tím závratným úspěchem Cesty na Měsíc, podruhé zamířil filmovou kameru a svou vynalézavou kouzelnickou hůlku na technickou imaginaci jménem Jules Verne. A podruhé oslavoval frenetický aplaus. Zdá se, že je Cesta do nemožna přímým impulsem předchozího uznání, je vedena ve stejném výtvarném výrazu, je nadnášena karikaturním zlehčením a sarkasticky se pochechtává. Okouzlující jsou poetické obrazy komponující techniky i horské švýcarské idyly. Výjevy jsou přizpůsobivé změnám vrtochů a nálad, ušpiněné barvičky jsou svědky zázraku, kdy nemožné se stává skutkem. Měsíc je zde nahrazen Sluncem, výtvarná estetika se pod taktovkou kouzelníka ukázala být služebníčkem poezie, představy jásavě ožívají a satiricky poletují. Georges Méliès stvořil půvabně nadnesenou i výtvarně jedinečně stylizovanou lahůdku s nezbedně vystrčenými satirickými růžky. Je to osobitěji podávané filmové představení náruživého kouzelníka! (30.12.2020)

ked si niekto pozrie tento filme dnes tak mu to moze prist smiesne ba az nedajboze trapne, asle skutocny filmovy fajnsmeker, ktory sa navyse vyzna v historii, vidi v tomto filme nadsenie cloveka, ktory v podstate zrodil kinematografiu, ktory ju oslobodil z vedeckych a dokumentaristickych okov a nasiel jej nove umelecko vypravne rozmery, ked si navyse uvedomime, ze melies bol kameraman, reziser, strihac, herec, scenarista a scenograf a ktovie co este, musim sa naozaj poklonit tak tvorivej osobe, akou tento francuz bol (11.10.2005)

Nebýt komického komentáře, který měl napodobit způsob, jakým byly němé filmy někdy doprovázeny, by mě tento na-svou-dobu-poměrně-dlouhý snímek ani z poloviny tak nebavil. Je to skvělý případ toho, jak se liší náš dnešní pohled na němé filmy, od toho, jak kdysi počátkem století projekce skutečně probíhaly. Kromě toho jsem viděl ručeně kolorovanou verzi, což ale zase musela být tehdy před sto lety spíše výjimka. Z Cesty do nemožna je také nejpatrnější, že z Mélièse vycházel Karel Zeman například při tvorbě Vynálezu zkázy, což byl výborný způsob jak uctít a navázat na dílo tohoto filmového kouzelníka. (21.10.2010)

Pri všetkej úcte Mélièsovi a jeho nadčasovej tvorbe ktorú plne uznávam, ale tento kúsok ma nebavil tak ako Cesta na mesiac. Statické scénky prípravy boli príliš zdĺhavé a hoci sa jedná o rok 1904 niektoré momenty ako na slnku boli tak hlúpučko nereálne, že aj na fantasy z tohoto roku, si to mohli odpustiť..Ale zlé to rozhodne nie je. (10.08.2016)

Meliesovy filmy jsou všechny prodchnuty zvláštním nábojem dětské hravosti,objevováním nových možností a uskutečňováním lidských snů,uskutečnitelných pouze na stříbrném plátně. Při sledování Meliesovy Cesty do nemožna jsem si nemohl nevšimnout určité podobnosti s Cestou na měsíc,let na Slunce,počáteční "porada".Z toho všeho čiší nadšení pro věc,které z Cesty do nemožna činí i dodnes půvabný film a které v dnešní době chybí tolika filmům. (30.07.2006)