Bradův život

Fajn film. Nic víc, nic míň. Stiller rekapituluje svůj život, přemýšlí na svými neúspěchy, zklamáními a závidí svým bývalým spolužákům z vysoké, že to dotáhli mnohem dále než on. Spousta vyřčených myšlenek je nosných, zajímavých. Srovnávání svého společenského statusu s ostatními (zvláště dnes v době sociálních sítí, Instagramu) zatěžuje mou hlavu každý den. A jak hlavní myšlenka filmu sděluje - takové srovnání je naprosto zbytečné, ale člověk se od toho zkrátka nedokáže odpoutat. Co ale snímku chybí je filmovost - dramatické situace, gradace a silnější finále. Bez toho film působí jako filozofická rozprava nabalená na výlet Stillera do Bostonu bez zapamatovatelnějších scén a momentů. Jak jsem řekl - je to fajn, má to příjemnou nostalgickou atmosféru, ale vracet se k tomu v dohledné době již nepotřebuji. Ale třeba krize středního věku mě k filmu znovu dovede. (06.07.2018)

Tímto chci veřejně oznámit, že bych rád zažaloval Mika Whita za to, že mi ukradl můj život a především mé myšlenky, a bez mého povolení si je dovolil přenést a zfilmovat do tohoto velice silného snímku. Teď ale vážně, já jsem jako fakt vyděšený. Snad nikdy mi totiž myšlenkově nebyla žádná filmová postava tak moc blízká, jako ta zde, navíc v perfektním ztvárnění Bena Stillera, no ty vole, to jsem byl prostě normálně celý já 8D. Každopádně, tento film je ale vážně hodně ze života a o životě, a tvůrce naprosto přesně věděl, co dělal. Bradův život je tak opravdu hodně upřímná, otevřená a emočně silná podívaná, se kterou jsem se až nevídaně ztotožnil, nicméně se jedná určitě ale o snímek určený právě především pro vrstevníky ústředního hrdiny, rozjímajícího nad svým dosavadním životem a osudem, jelikož právě jen toto cílové publikum dokáže podle mě ten film následně vnímat tak, jak vnímaný být má, bez nějaké ironie, či nepochopení. Bradův život každopádně nedisponuje úplně nějakou nejsilnější zápletkou, ovšem zde je nutné vzít v potaz, že celá ta podívaná je postavena v podstatě primárně na úvahách muže ve středním věku nad svým životem, a ne obsahově kalkulujícím dílem, o což větší důraz byl pak ovšem kladen na herce, kteří museli publikum přesvědčit o svých nejniternějších pocitech, a myslím, že vesměs se jim to povedlo na výbornou, což jen přispělo k celkovému skutečně reálnému vyznění. Bradův život je tak zkrátka velmi přesvědčivá, podmanivá a přirozená deprese, ve které se myslím najde mnoho z nás, tudíž pro mě se jednalo o nesmírně emočně silný zážitek, ze kterého se budu ještě dlouho vzpamatovávat. (13.11.2020)

Bena si většinou cíleně nevybírám a tak i tady jsem měla obavy, co mě čeká. Naprosto zbytečně! Byla to jedna z rolí, která měla naprosto jinou kvalitu než všechny jeho ostatní snímky. Ne, není to pro každého a asi na to musí být asi i to správné rozpoložení. Rekapitulace nad svým dosavadním životem.......málo uspokojující, málo representativní, silně průměrný....a podobně. Jeho cesta se synem a telefonáty, či osobní rozhovory s jeho "kamarády" z minulosti mu odpoví. Jak? Podívejte se. Na konci to bylo vážně klišé a přesto se mně draly do očí slzy, ale to jsem já, rozená cíťa, nic nového sluncem. (23.01.2018)

Príjemný film. Stiller spomína a hľadá zmysel vo svojom živote. Reflektuje ho cez spomienky a cez svojho syna, ktorému pomáha so životným rozhodnutím. White natočil film, ktorý nedáva odpovede ktoré by potešili ale ukazuje otázky, ktoré si pokladáme a s ktorými sa snažíme zmieriť. Je to jednoduché ale kvôli chémií otca a syna je to veľmi príjemná reminisencia nad tým čo je život a čo znamenajú naše rozhodnutia. Stiller je veľmi smutným hrdinom. Mám pocit, že takéto úlohy mu sedia o dosť viacej. A Austin milo prekvapil. Veľmi pekné. A úprimné. Čo sa cení. (01.11.2018)

Komédia ani náhodou, no zato vcelku zaujímavá filozofická "konverzačka" (hoci viacmenej prostredníctvom vnútorného monológu), ktorá sa miestami menila na hotovú melodrámu. A musím uznať, že Benovi pre zmenu takéto niečo po všetkých tých komédiách naozaj pristalo. Po epickej stránke síce žiadna sláva (na tom veru mohli aj viac zapracovať), ale filozofický rozmer to v podstate dokázal vynahradiť. Bradoveho komplexy mnohým prídu zrejme absurdné, ALE myslím, že každý sa chtiac-nechtiac porovnáva so svojim okolím a rovesníkmi a svojim spôsobom pociťujú podobné dilemy a závany depresií ako práve Brad. Bolo tu kopu silných monológov a dialógov, no najlepší zrejme ten s Ananyou, ktorá to zhodnotila úplne výstižné. Je to na zamyslenie... (23.01.2018)