Zoufalství a naděje

Dobrý film. Iný, silný, atmosférický a s perfektným Ethanom. Príbeh o viere fungujúci zároveň ako ekologická agitka sleduje množstvo malým drám, ktoré nám postupne odkrývajú myšlienky a pocity hlavnej postavy. Rozumieme tej beznádejí. Rozumieme tej túžbe. Je to film, ktorý nie je šokujúci. Je len na zamyslenie. Nepoučuje - ukazuje len bezmocnosť a túžbu niečo zmeniť hoci svet funguje inak. A zároveň je to o láske. Takej tej silnej. Ktorá príde po utrpení. Nie dokonalé. Ale silné. Veľká spokojnosť. (03.11.2018)

Film o farárovi, který prozřel. Umožňuje nahliadnuť priamo do farárovej psychiky a pozorovať, ako si postupne uvedomuje súvislosti a mení postoje. Jeho charakteru úplne rozumiem, to samotárstvo a večerné popíjanie a premýšľanie nad tým, čo je správne a čo morálne ...úplne sa v tom vidím. Rád by som si pozrel alternatívny koniec s tou bombovou vestou. Možno by sa mi páčil. (16.06.2019)

Psychologická sonda do hlavy jedného farára, ktorý si zhodou viacerých okolností pomaly uvedomuje, že nie je všetko tak, ako veril, že je. Osobný zdravotný stav, znečistenie životného prostredia a zoznámenie sa s environmentalistickými názormi jeho dvoch ovečiek mu postupne pomáha odhaľovať cirkevné dogmy držiace ľudí v stave nečinnosti – lebo, že „všetko je tak, ako Boh chce“. Charaktery postáv sú vykreslené veľmi realisticky, človek sa do nich dokáže ľahko dostať, aj vďaka silnej ekologickej pointe... „Rozzuřily se národy, ale přišel hněv tvůj, čas, abys soudil mrtvé, odměnil své služebníky proroky a všechny, kdo jsou svatí a mají úctu ke tvému jménu, malé i velké; abys zahubil ty, kdo hubili zemi. (...) Oblečte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy...“ (02.06.2019)

Nemysím si, že by tento film příliš prospěl ani církevnímu ani ekologickému hnutí, ani divákům samotným; rozhodně však marketingu a businessu, které si zde našly pole své působnosti, přestože už i zde se konkurenční prostředí přiostřuje; tak jako v církvi, ekologii i v hledišti. Rev. Ernst Toller a jeho chráněnec Michael Mensana mají mnoho společného, proto si předávají nejen své názory, ale i "sebevražednou vestu", oba jsou na dně. Reverend má, právě v den oslav První reformované církve, tři možnosti volby, které, jak se zdá, zavisí pouze na momentální shodě okolností, buďto se vyhodí (i s předním znečisťovatelem prostředí) do povětří, nebo se stane církevním mučedníkem, nebo se poddá lásce k vdově po Michaelu Mensanovi. O tom samozřejmě nerozhodne sám, to má v rukou Paul Schrader. (30.01.2022)

Působivý film, tak trošku něco jako kombinace Bressonova Deníku venkovského faráře (o němž mimo jiné Schrader napsal odbornou studii) a Scorseseho Taxikáře (k němuž pro změnu napsal rovnou scénář). Hodně zajímavě minimalisticky natočená meditace nad lidskými strachy, nejistotami, tápáním, ale i nadějí s velice silným poselstvím že v posledku je vždy důležitější láska ke konkrétním lidem (symbol naděje, který nás nutí žít), než radikální akt (sebe)destrukce, byť ve jménu jakkoliv ušlechtilých cílů (symbol beznaděje a skepse, který vede ke smrti). Není to lehce stravitelný zážitek, spíše hluboký duchovně-psychologický ponor do tenat otázek typu být či nebýt a jsem vážně rád, že ačkoliv Schrader toto dilema nezlehčuje, nakonec se miska vah převažuje k bytí - jakkoliv těžkému, krutému a nejistému - jako k tomu vyššímu dobru... (28.03.2019)