Režie:
Viktor TaušScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Martin DoubaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Klára Melíšková, Václav Neužil ml., Alena Doláková, Jaroslava Pokorná, Kasijana Džakič, Zuzana Stivínová, Natálie Jandová, Marika Procházková (více)Epizody(3)
Obsahy(1)
Vodník je čtvrtá, předposlední řada televizní minisérie z cyklu Detektivové od Nejsvětější trojice. Marie Výrová ve svém volném čase a na vlastní pěst vyšetřuje policií dávno uzavřený případ nepochopitelné vraždy malého dítěte na olomoucké periferii, která se odehrála před více než pětadvaceti lety. Znepokojující svědectví aktérky dávného neštěstí přiměje Marii Výrovou, aby se beznadějným, případem znovu zabývala a pokusila se očistit nespravedlivě odsouzeného viníka. Příběh Vodníka se odehrává ve dvou časových rovinách: v časech těsně před revolucí na sklonku komunistické éry na konci osmdesátých let a v současnosti. V první rovině se případem zabývá kriminálka komunistického Československa pod velením majora Voženila. V současnosti Marie odhaluje povážlivé nedostatky ve vyšetřování tehdejší policie a odhaluje důvody, které k nim vedly. Vodník vychází jednak z klasické britské detektivní školy, kdy osamělý detektiv konfrontuje svědky a aktéry zločinu, skládá si postupně obraz událostí na základě více či méně spolehlivých svědectví zaujatých aktérů. Žánrově přesahuje jednak do hororu a jednak do psychologického rodinného dramatu. Ukazuje destrukci vztahů jedné rodiny poznamenané dávným, nepochopitelně krutým zločinem. Vodník se tak stává i zamyšlením nad spravedlností a smyslem jejího naplnění i po mnoha letech. (Česká televize)
(více)Recenze (207)
Zatím to nejlepší, co Detektivové od Nejsvětější trojice nabídli. Stylisticky neskutečně silné a podobně úspěšné i scenáristiky, kdy se tu nesází tolik na odhalení jako příběh samotný. Herecky tu naprosto vyniká Alena Doláková, která pro mě je díky tomuto skutečně novým hereckým objevem. Má to pár chyb, ale na kriminálku ČT se jedná o naprostý nadprůměr. ()
Odbornější, byt teoreticky hravá-provokativní, kritika na stránkách Filmu a doby ZDE. Komentář po projekci na Febiofestu jako memento doby: Poslední dny jsem byl v Praze, kde je mnoho smutku, osudů, které člověka dovádí k pláči. Bezdomovci, lidé pouze o berlích... zrzci, Zibura; jednoduše lidská tragédie v kostce. Potěšil mě však VODNÍK, třídílná minisérie patřící k cyklu Detektivů od Nejsvětější trojice. Viktor Tauš jako režisér by argumentoval, že zatímco pro Modré stíny byl určující vztah člověka a architektury, protože ta byla zároveň navázána na významovou strukturu, u Vodníka má být ústředním principem vykořeněnost. Vykořeněnost se skutečně dá obhájit, a to především na rovině stylu: kontrastní kombinace distancovaného rámování často přes různé odrazového plochy a velmi fyzických detailů; expresivní herectví v minulosti a naopak tlumené v současnosti; umělecky motivované svícení významotvorně pracující se zelenou a červenou přesahující z minulé časové roviny do současné; práce se zvukem v první epizodě a s tichem jakožto parametrem ve třetí atd._____ Osobně mi minisérie přijde fascinující z hlediska práce s temporalitou, která dílo sceluje a rozrušuje na všech úrovních (vyprávění, stylu i významu), zatímco ona vykořeněnost pouze v případě stylu. První část používá ruchy prostředí jako parametry, které prostupují všemi časovými liniemi (představte si kyvadlovou pasáž z Modrých stínů, či ono hučení při znásilnění z Fincherových Mužů, kteří nenávidí ženy, nataženou na a variovanou po celou epizodu); druhá část směřuje ústřední otázku na záhadu z minulosti a je rámována odlišnými perspektivami s jiným vnímáním času; třetí část rozevírá časové rámce, následně je kondenzuje a poté propojuje dvě roviny. Zároveň je ona časovost pokaždé filmařsky pojata jinak, od přerývanosti v prvním dílu, klasické návaznosti v druhém, retardaci a kondenzaci ve třetím. _____ Esteticky je to famózní, byť druhá část je slabší než první a třetí, ale obávám se, že to nebude divácky přijímáno dvakrát dobře. Na rozdíl od konvenčních detektivek nejde o to, kdo zločin spáchal, protože podstatná je časová rekonstrukce (a posléze i prostorová) dění v konkrétní den. Na rozdíl od ambiciózních detektivek nejde o sociologickou sondu, ani o významově zatěžkané vyrovnávání se s komunistickou minulosti a převlékáním kabátů za kapitalismu, protože společenské jízlivosti jsou podřízeny rodinným dramatům a dávným traumatům a/či křivdám. Pro mě je ovšem vše výše zmíněné a i to neuvedené důvodem, proč VODNÍKa považuji za nejlepší tuzemskou audiovizi na pokračování. ()
Jen bych opakoval, co napsala už Skuby47. Je to rozvláčné, průhledné, špatně zahrané, špatně zrežírované a se špatnou kamerou (tedy na postmoderní měřítka, která bourají všechnu dosavadní filmařskou zkušenost, to samozřejmě sahá velmi, ale podle mne je to jen známka toho, že normální zarámování obrazu a normální vedení příběhu by dotyčný nezvládl). A navíc netuším, kdo neustále paní Melíškovou přesvědčuje, že je herečka, a možná dobrá, když není ani jedno a vše recituje na jedno brdo. ()
Pro ceskou serialovou kriminalni tvorbu mam slabost, Vodnik me televizni choutky ovsem neumel uspokojit. Scenar i cele vysetrovani mi prislo naivni. Ackoliv Meliskova dostala dostatek prostoru, nevedela co hrat... Jakesi poeticke ztvarneni mi k zanru taky moc nesedlo. Pro me zklamani, tesil jsem se tentokrat zbytecne. ()
Na českú tv minisériu pomerne isté 4*, akurát herecké výkony sú veľmi nevyrovnané. Na jednu stranu priemerne hrajúca Melišková v hlavnej roli a takmer až smiešne prehrávajúci Révai, na druhú skvelí Krobot a Stivínová a Vlach a niekoľko ďalších v rolách vedľajších. Mne sa páčila najviac originálna réžia (hlavne v prvej epizóde) a opening. ()
Galerie (56)
Photo © Česká televize / Pavla Černá
Zajímavosti (12)
- Epizoda se odehrává v malé vesnici poblíž Olomouce. Automobil LADA má ale SPZ OPD-83-87, přičemž zkratka OP označovala okres Opava. (vlcekmirek)
- Scéna na začátku epizody, kdy Lenka jde na střešní parkoviště supermarketu za svým otcem, je točená na střeše OC Šestka v Praze Ruzyni v bezprostřední blízkosti Ruzyňského letiště. V záběru vpravo od lampy, částečně skryté za křovím, jsou vidět typické navigační reflektory runwaye 30. (Brain)
- Kniha, kterou si dívky čtou před spaním, je „Kytice“ od Karla Jaromíra Erbena, která dala vzniknout i názvu celého miniseriálu. (ArthasKarfa)
Reklama